Krtek mu vydělal 200 milionů. Dnes by výtvarník Zdeněk Miler oslavil stovku
Autor krtečka, Zdeněk Miler, by dnes oslavil sté narozeniny, narodil se 21. února 1921 v Kladně. Jeho nejznámější postavička vznikla náhodou a nehodou. Jak vypráví jeho dcera, výtvarnice Kateřina Miler, nápad se zrodil ve chvíli, kdy zakopnul kdesi u Kladna o krtinec.
Kreslený krtek, který mu podle odhadů za života vydělal okolo 200 milionů korun a i dnes, téměř 10 let po jeho smrti, přináší ročně řádově miliony, se ale stal nejen postavou, kterou milují děti napříč generacemi – ale na čas i předmětem boje. Ten se rozhořel mezi dědici. Dohadování to bylo zdlouhavé, nepříjemné, bolestné a málem udělalo největší kamarádkou českého krtka čínskou pandu. Na konci loňského roku se rozhádaní pozůstalí dohodli a vypadlo to na happy end. Dnes už je ale zase podle Kateřiny Miler všechno trochu jinak.
Svoji dráhu výtvarníka, díky jehož ilustracím vznikly knihy a filmy s ikonickou postavičkou, odstartoval Zdeněk Miler ve zlínských filmových ateliérech. V roce 1945 se přesunul do barrandovského studia Bratři v triku pod vedení výtvarníka Jiřího Trnky a pro studio stvořil mimo jiné i nesmrtelné logo – tři kluky v námořnických tričkách.
V Milerově první samostatné práci nebylo po roztomilých zvířátkách ani stopy, stal se jí totiž animovaný příběh O milionáři, který ukradl slunce, vytvořený na základě povídky Jiřího Wolkera.
Pak už od roku 1957 vznikalo postupně 51 dílů o krtkovi a jeho přátelích, kreslená série, která si získala obrovskou oblibu i přesto, že se jeho postavy dorozumívají pouze citoslovci. Mluvili jen v prvním filmu s názvem Jak krtek ke kalhotkám přišel.
Miler ilustroval i další knihy, například Pohádkového dědečka Eduarda Petišky. Už v průběhu jeho života mu začala pomáhat jeho dcera Kateřina, která žila v emigraci ve Švýcarsku a později ve Španělsku. „Na prvním krtkovi jsem začala pracovat už v 26 letech. Otec měl tehdy moc práce, a tak jsme se dohodli s německou agenturou, že bych mohla zkusit některé knížky s krtkem ilustrovat já. Otec poslal skici a podle nich jsem kreslila ilustrace,“ vzpomíná Kateřina.
Vznikla knížka Krtek a paraplíčko, která se na německém trhu velmi dobře prodávala. Následovala další, Jak krtek uzdravil myšku, na které Kateřina spolupracovala stejným způsobem – Zdeněk Miler posílal skici, dopisy s instrukcemi a ona malovala. I když vytvořila celou knihu, není na ní jako autor uvedená, na vině byla její emigrace a složitosti s tím spojené. „A pak už se to nikdy na pravou míru neuvedlo,“ konstatuje.
Po jejím návratu z ciziny spolupracovali na dvou početnicích a různých jednorázových obrázcích, jako jsou například adventní kalendáře.
Když Zdeněk Miler po borelióze přestal chodit a neměl pevnou ruku, svěřil jí leporela o čtyřech ročních obdobích, které po něm chtělo nakladatelství Albatros.
„Bylo otcovým přáním, abych je udělala. Vymyslela jsem je a on mi je schválil. V naší společné dílně vznikl ještě Krtkův týden nebo Krtek a rybka,“ doplňuje Kateřina. A vzpomíná, jak pečlivý supervizor otec byl. „Přinášela jsem mu ilustrace a on je velmi pozorně, ve svém věku bez brýlí, pozoroval a kontroloval několikrát za sebou, znovu a znovu. Hlídal, aby vše pasovalo. Nemíval k mé práci poznámky, z toho jsem měla velkou radost. Usmíval se, kýval hlavou, ale že by řekl, tady máš ode mě medaili, to ne,“ směje se Kateřina, když vypráví, jak otec hodnotil její práci. Počítal podle ní s tím, že bude v jeho díle pokračovat. „Jen mě nepodpořil v těch správných právních dokumentech a správkyně dědictví mě u soudu roznesla na kopytech,“ doplňuje Kateřina.
Období 10 let po tatínkově smrti by rozhodně neoznačila jako procházku růžovým sadem. Na základě licenční dohody, kterou s otcem uzavřela v roce 2011, vydala v této době knížky Krtek na návštěvě a Krtek a zahrádka, které sama napsala, ilustrovala a vydala. Obě ale musela na základě rozhodnutí soudu stáhnout z trhu a dál neprodávat. Soud se přiklonil k názoru správkyně dědictví Mileny Fischerové, podle které v licenční dohodě chybělo ujednání o odměně.
Licenci používat dílo Zdeňka Milera a poskytovat povolení k výrobě produktů s krtečkem si po jeho smrti přivlastnila vnučka Karolína Milerová. Mimo jiné prodala do Číny práva na výrobu animovaného filmu, kde krteček vystupuje s pandou. I v jejím případě soud rozhodl, že je smlouva mezi dědičkou a výtvarníkem neplatná. A srdce leckterého fanouška kultovní postavičky zajásalo – nesmyslnému spojení českého krtka a čínské pandy odzvonilo.
Na jaře loňského roku to vypadalo, že se blýská na lepší časy. Mezi dědici došlo ke smíru, 60 procent autorských práv na dílo Zdeňka Milera spravuje společnost ZM Art, zbytek drží druhá výtvarníkova dcera Barbora Milerová. Rozhodnutí o tom, co se bude s jeho tvorbou dít, musí vždy souhlasně potvrdit celkem čtyři dědicové. „Bohužel, jeden z dědiců není ale vždy s ostatními zajedno,“ říká zklamaně Kateřina Miler.
Nezbývá než doufat, že se krtek, který příští rok oslaví pětašedesátiny, ze všeho toho dohadování držitelů práv na svoji existenci brzy vyhrabe.
The post Krtek mu vydělal 200 milionů. Dnes by výtvarník Zdeněk Miler oslavil stovku appeared first on Forbes.