Tradice první republiky, udržitelnost moderní doby. Česká značka vyrábí nábytek z odpadu
Jednoduchost, funkčnost a nestárnoucí design. Tak vypadal prvorepublikový nábytek vznikající pod heslem, že forma sleduje funkci. Mladá česká designérka Tereza Suntychová dokazuje, že přesně takhle může vypadat nábytek i o 100 let později – s tím rozdílem, že je dnes naprosto udržitelný a najdete ho i na blockchainu.
Suntychová se rozhodla založit značku ekologického nábytku poté, co pochopila, jak velkým problémem je plastový odpad.
„Dříve byl plast hodnotným materiálem, dnes jím ale opovrhujeme. Ze sedmi miliard vyprodukovaných tun plastového odpadu projde recyklací pouhých devět procent, zbytek skončí v přírodě a na skládkách, nebo se spálí,“ vypočítává zakladatelka značky PLASTLO.
Suntychová se inspirovala globálním hnutím Precious Plastic, které se snaží vyřešit problém přebytku plastového odpadu a podle principů cirkulární ekonomiky sází na využití odpadu jako zdroje. „Chceme upozornit na to, že každé rozhodnutí se počítá. Že třídit opravdu má smysl, nicméně nejlepší odpad je ten, který nikdy nevznikl.“
Středobodem značky jsou odkládací stolky, které odkazují na český funkcionalismus. PLASTLO však ze stejných materiálů dokáže vytvořit i interiérový design na míru z desek vyrobených z plně recyklovaného i recyklovatelného plastu.
„Chceme ukázat, že se ze starého plastu dají vytvořit krásné a užitečné věci,“ říká zakladatelka značky.
Takto personalizovanou desku například PLASTLO dodalo do nového showroomu české udržitelné značky In August Company, spolupráci rozjíždí i s botanickou laboratoří Haenke.
Pro výrobu využívá tvrdší typy plastu, například obaly od kosmetiky nebo víčka z PET lahví. Na udržitelnost narazíte ve všech krocích výroby, od samotných materiálů až po obaly produktů. Kovové nohy stolků vznikají uprostřed ve firmě Kovonax uprostřed Hostýnských hor, která vyrábí ohýbaný nábytek už od roku 1908.
I toto spojení symbolizuje úzký vztah inovace s tradicí, na kterém si mladá značka PLASTLO tolik zakládá.
Vedle české tradiční výroby má tak každý stolek svou vlastní digitální identitu na blockchainu, která slouží podobně jako certifikát autenticity: údaje o původu jsou totiž díky zápisu na blockchainu naprosto transparentní, zákazník tak má jistotu, že nákupem přispívá k udržitelnému prostředí. „Stačí naskenovat QR kód z etikety a zobrazí se informace o produktu, pokyny pro sestavení nebo jeho rozměry spolu s daty o zapsání do blockchainu,“ vysvětluje Suntychová. Po naskenování kódu se také automaticky stanete vlastníkem digitální identity stolku.
„Značka se zrodila v době, kdy nebylo možné obejmout své blízké. Kdy se ale také do Benátek vrátily labutě a z Káthmándú se vytratil smog,“ říká mladá podnikatelka. Šetrné nakládání se zdroji je proto podle ní v době ekologické krize naprosto zásadní.
Věří, že kromě odpovědného spotřebního chování nebo státních regulací může ke změně pomoci také právě design, aniž by musel cokoliv obětovat. „Značky, které ukážou, že to jde i jinak, mají potenciál ovlivnit jak své zákazníky a podporovatele, tak i další hráče na trhu. Ohleduplnost k přírodě a ekonomický prospěch totiž mohou fungovat pospolu,“ shrnuje Suntychová.
Se stejnou filozofií vznikl i projekt studentů architektury Plastic Guys. Ti z plastového odpadu vyrábějí barevné desky s abstraktními vzory, ze kterých následně vybrousí jednoduchý stolek nebo držák na kelímek s horkým nápojem.
Zpracování jednoho pytle plastového odpadu na pevnou desku při tom zabere zhruba osm hodin. „Odpad, který nejprve roztřídíme, rozemeleme na granulát, následně zahřejeme a slisujeme, čímž vzniknou pevné plastové desky. Každá taková pracovní deska je ručně vyrobená a naprostý originál,“ popisuje jeden ze studentů.
Plastic Guys se zatím se zaměřují na interiérové doplňky, po testech odolnosti se však chystají i na venkovní obklady. Z nevybroušených plátů zpracovaného plastu se jim už v rámci projektu povedlo využít odpad z lesů a proměnit jej v obklady pro turistickou útulnu.
The post Tradice první republiky, udržitelnost moderní doby. Česká značka vyrábí nábytek z odpadu appeared first on Forbes.