Carney vycestoval do Evropy. Na počest si vybral dva spoluzakladatele Kanady
„Kanada je nejevropštější z neevropských zemí,“ prohlásil nový premiér Kanady Mark Carney při své první zahraniční cesty v nové funkci do Francie a Spojeného království. Tam hledá podle všeho silnější spojenectví, aby se vypořádal s útoky amerického prezidenta Donalda Trumpa na suverenitu a ekonomiku své země. O události informovala agentura AP spolu s britským deníkem The Guardian.
Aniž by se na tiskové konferenci v Paříži někdo zmínil někdo o americkém prezidentovi, ukázali jak Emmanuel Macron tak Carney jednotný postoj vůči tomu, co označili za ekonomickou a geopolitickou krizi. Objevila se i narážka na Trumpovu obchodní válku a diplomacii „Amerika na prvním místě“, která zanechala dlouholeté spojence na holičkách.
„Kanada je jedinečný přítel,“ řekl Macron a dodal, že spravedlivý obchod je účinnější než cla. Carney, bývalý centrální bankéř, který v neděli oslavil šedesáté narozeniny, uvedl, že pro Kanadu je důležité posilovat vazby se „spolehlivými spojenci“.
„Chci zajistit, aby Francie a celá Evropa nadšeně spolupracovaly s Kanadou, nejevropštější z neevropských zemí, odhodlanou stejně jako vy udržovat co nejpozitivnější vztahy se Spojenými státy,“ řekl.
Nelson Wiseman, emeritní profesor na Torontské univerzitě, řekl: ,,Jsem rád, že se nám podařilo navázat spolupráci s Kanadou: „Důvodem cesty je Trumpův faktor. Trumpův faktor ční nad vším ostatním.“
Kanadský premiér později odcestuje do Londýna, kde se setká s britským protějškem Keirem Starmerem ve snaze diverzifikovat obchod a koordinovat reakci na Trumpova cla.
Setká se také s hlavou státu králem Karlem. Cesta do Anglie je jakýmsi návratem domů, neboť Carney je bývalým guvernérem Bank of England a prvním neobčanem, který byl do této funkce jmenován za více než 300 let její existence.
Vydá se taky na okraj kanadské Arktidy, aby „potvrdil bezpečnost a suverenitu Kanady v Arktidě“, a až potom je v plánu jeho návrat do kanadské Ottawy, kde se každou chvíli očekává, že vyhlásí volby.
Carney se záměrně vydává na svou první zahraniční cestu do hlavních měst dvou zemí, které formovaly počátky kanadské existence. Při páteční přísaze poznamenal, že země byla vybudována na základech tří národů: Domorodé obyvatelstvo, Francouzi a Britové. Uvedl, že Kanada se od USA zásadně liší a „nikdy, v žádné podobě a v žádné formě nebude součástí Spojených států“.
Rozsáhlá cla ve výši 25 procent a Trumpovy řeči okolo toho, že z Kanady udělá 51. stát Spojených států, Kanaďany rozzuřily a mnozí se odvetně vyhýbají nákupu amerického zboží.
Zdálo se, že vládnoucí Liberální strana má letos nakročeno k historické porážce, dokud Trump nevyhlásil ekonomickou válku a opakovaně neřekl, že by se Kanada měla stát 51. státem. Nyní by se strana a její nový lídr Carney mohli dostat na vrchol.
Daniel Béland, profesor politologie na McGillově univerzitě v Montrealu, uvedl, že je naprosto nezbytné, aby Kanada uprostřed obchodní války se Spojenými státy diverzifikovala, protože více než tři čtvrtiny kanadského vývozu směřuje k jižnímu sousedovi.
Podle Bélanda je pro Kanadu klíčovou otázkou také suverenita v Arktidě. Řekl: „V této oblasti je důležité, aby se země nacházela v bezpečí: „Agresivní řeči prezidenta Trumpa o Kanadě i Grónsku a zjevné sbližování mezi Ruskem, silnou arktickou mocností, a Spojenými státy za Trumpa zvýšily obavy o naši kontrolu nad tímto vzdáleným, avšak vysoce strategickým regionem.“
The post Carney vycestoval do Evropy. Na počest si vybral dva spoluzakladatele Kanady appeared first on Forbes.