Jen peníze nestačí. Zbrojení brzdí nedostatek lidí, Němci je hledají i v Česku
Do německé obrany míří obrovský balík peněz. Jen na výzbroj armády a pomoc Ukrajině má jít až pět set miliard eur. Pro německé zbrojařské firmy to ale neznamená jen nebývalé objemy zakázek a růst cen akcií, ale taky problémy. V oboru totiž chybějí lidi. Spousta lidí. Masivní zbrojení se přitom rozjíždí takřka v celé Evropě.
Pro plánovaný růst evropského zbrojního průmyslu může napjatá personální situace představovat zásadní problém. „Mluvíme o stovkách tisíc dalších pracovních míst ve výrobě, výzkumu a vývoji nebo prodeji. Budeme rádi, když se nám podaří obsadit některá z potřebných pracovních míst. Již nyní jich je značný nedostatek,“ říká v rozhovoru pro německý deník Handelsblatt headhunterka Eva Brückner, která se ve společnosti Heinrich und Coll specializuje na pozice v obranném průmyslu.
Návrhy, o nichž se v posledních dnech v médiích mluví, že by kritickou situaci mohli zbrojaři vyřešit pomocí lidí, pro něž nyní nemají práci automobilky, se už částečně rozbíhá. Například zbrojovka Hensoldt nabídla dodavateli automobilů Continental, že přijme zaměstnance, které zasáhlo uzavření jednoho ze závodů. A největší německá zbrojovka Rheinmetall oznámila, že část své výroby, která byla určená pro automobilky, přeorientuje a bude využívat pro zbrojní produkci.
Ani to ale podle Brückner nemá šanci problém s nedostatkem lidí zcela vyřešit. „Nezavřeme celý automobilový nebo železniční průmysl,“ říká a dodává, že navíc všechny lidi ani nejde jednoduše převést do zbrojních společností. V Německu totiž v obranném průmyslu nemůžou pracovat lidé ze zemí, jako jsou Rusko, Čína, Írán, Irák, Sýrie nebo třeba Afghánistán, což zužuje okruh možných uchazečů. Mimochodem jen Rheinmetall minulý týden oznámil, že chce přijmout čtyřicet tisíc lidí.
Headhunterka kvůli nedostatku lidí na trhu práce čeká, že se nepovede dosáhnout plánovaného růstu obranného průmyslu. Ostatně to podtrhuje i zkušenost s tím, když před třemi lety tehdejší německý kancléř Olaf Scholz „poslal“ sto miliard eur do tohoto segmentu. A i s plněním těchto zakázek má německý průmysl potíže.
„Pokud vezmeme plánované výdaje Unie a Německa dohromady, hovoříme nyní o více než desetinásobku této částky. Za tím se skrývá objem lidí a zboží, který je téměř nepředstavitelný,“ upozorňuje pro Handelsblatt Brückner. Nejvíc podle ní teď chybějí lidé na pozicích ve strojírenství, výrobě, ale i v nákupu.
Nové lidi hledá kromě automotive také v odvětví zdravotnické techniky a strojírenství obecně. A nespoléhá se jen na Německo. „Hledáme nejen v dalších zemích Unie, jako je Česká republika a Polsko, ale také ve třetích zemích, jako je Kanada a Austrálie,“ říká headhunterka s tím, že v poslední době sleduje zvýšený potenciál dokonce ve Spojených státech.
Z českého pohledu je zajímavý fakt, že velmi zásadní roli v německém obranném průmyslu hraje Bavorsko, kde se koncentruje výroba zbraní, vozidel i letadel. Už dnes v Bavorsku pracuje v tomto průmyslu téměř padesát tisíc lidí a jejich počet v poslední době vytrvale stoupá. Kromě tradičních firem, jako jsou třeba Airbus, Diehl, Hensoldt a KNDS, jde i o rostoucí startupy jako třeba výrobce dronů Quantum Systems.
Ačkoli na jedné straně se obranný průmysl potýká s nedostatkem lidí, zároveň Brücknerová sleduje větší zájem o práci v tomto segmentu.
„Pověst oboru se dramaticky změnila. Mnoho lidí si nyní uvědomuje, že obranný průmysl je nejen důležitý, ale také bezpečný zaměstnavatel. Každý, kdo nyní nastoupí k výrobci zbraní, tam může zůstat dalších dvacet let,“ říká. Jenže to bohužel k vyřešení problému nestačí. Většina žadatelů o práci, která přichází, prý nesplňuje potřebné podmínky.
Problém spočívá především u specializovaných pozic i ve zdlouhavých bezpečnostních prověrkách, které podle Německého sdružení obranného průmyslu trvá v současnosti až rok.
The post Jen peníze nestačí. Zbrojení brzdí nedostatek lidí, Němci je hledají i v Česku appeared first on Forbes.