Akrobaté boří tabu stáří. Na jevišti dokazují, co ještě zvládnou jejich těla
Dohromady jich je šest. Jejich akrobatické výkony jsou neuvěřitelné, jejich taneční schopnosti nadčasové. Skoro by se dalo říci, že nikdy nezestárnou. A to i přesto, že starší už jsou. Do důchodu se ale navzdory svému věku ještě nechystají. Naopak. V cirkusovém světě boří klišé o tom, že starší generace na jeviště nepatří.
Belgický soubor Circumstances nastavuje v představení Glorious Bodies na pražských Jatkách78 společnosti zrcadlo i svá těla. Jedinečným způsobem si tak posvítí na proces stárnutí. Akrobatům je mezi 55 až 67 roky, všichni mají spíše klasickou cirkusovou minulost. Přesto působivě a s vtipem dokazují, co vše ještě umějí.
Netradiční kus, který vznikal osm týdnů a premiéru měl před dvěma lety, si od té doby získal diváky v pěti zemích. Soubor ho uvedl více než šedesátkrát v Belgii, Nizozemsku, Portugalsku, Německu a Itálii. Teď s ním přijel i do Prahy.
Choreograf a autor představení Piet Van Dycke v něm ukazuje, že starší akrobaté mají mnoho zkušeností a se svým tělem zacházejí vědoměji. „Už nejsou jen postavou v příběhu, jsou sami sebou,“ odkrývá.
Jak na představení reagují diváci?
Tím, že zkoumáme univerzální témata jako stárnutí, transformace a odolnost, která rezonují na lidské úrovni, tak byly odezvou často uznání, překvapení a reflexe. Diváky dojímá síla a zranitelnost starších těl na jevišti. Přemítají pak o svém vlastním vztahu ke stárnutí a to je přesně to, o co usilujeme.
Proč jste se právě pro téma stáří rozhodl?
Vždy mě fascinovala fyzická proměna. Jako dítě jsem se těšil, až budu starší, ale teď se někdy bojím změn, po kterých jsem kdysi toužil. Tento paradox inspiroval Glorious Bodies. Chtěl jsem pracovat s umělci, kteří prožívají fyzické změny, kterým já teprve začínám rozumět. Stárnutí je často tabu, snažíme se mu vyhýbat, zejména v cirkuse. Představení je způsob, jak na to poetickým a nadějným způsobem upozornit.
Z kolika adeptů jste herce pro představení vybírali?
Nešlo o tradiční konkurz. Místo toho jsme vybrali interprety na základě jejich zkušeností, uměleckého hlasu a jejich jedinečného vztahu ke stárnoucím tělům. Pak jsme je sezvali k předběžnému setkání. Než jsme začali tvořit show, prozkoumali jsme jejich osobní archivy a minulou práci, která se stala důležitým zdrojem inspirace.
Jak dlouho se podle vás mohou akrobaté udržet ve formě?
Dokud milují to, co dělají, a přizpůsobují se tomu, co jejich tělo ještě zvládne. Každý interpret má svůj vlastní rytmus a fyzickou realitu. S věkem může zotavení trvat déle, ale tělo má stále neuvěřitelný potenciál. Jedna z našich performerek, narozená v roce 1956, popisuje své tělo jako staré kolo: možná teď dělá víc hluku, ale stále se pohybuje. Není to o tom, co jste dělali kdysi, ale o objevování toho, co ještě můžete dělat teď.
A je nějaká hranice, kdy odcházejí akrobaté či tanečníci do důchodu? Z jakých důvodů nejčastěji kariéru končí?
Mnoho akrobatů v určitém okamžiku přestane s intenzivním tréninkem, často kvůli fyzické zátěži, zraněním nebo jednoduše proto, že už pro ně není dost rolí. Stárnutí v cirkusu je stále tabu, a proto je pro starší umělce těžší najít prostor na jevišti. My to v představení Glorious Bodies zpochybňujeme tím, že ukazujeme, že věk může přinést sílu, hloubku a nový druh virtuozity.
Přesto určitý rozdíl mezi mladšími a staršími akrobaty určitě je. Musíte jejich věku přizpůsobovat akrobatické kousky?
Úpravy jsou někdy nutné, ale to neznamená kompromis. Znamená to transformaci. Starší akrobaté se možná nepohybují se stejnou výbušností, ale přinášejí nuance, kontrolu a emoční váhu. Glorious Bodies není o dokazování, že starší těla dokážou totéž jako mladá, jde o to ukázat, že dělají věci jinak a proč je to stejný, ne-li silnější zážitek.
The post Akrobaté boří tabu stáří. Na jevišti dokazují, co ještě zvládnou jejich těla appeared first on Forbes.