Nenápadná technologická hvězda. Kdo je český miliardář Zdeněk Cendra?
Možná jste si všimli, že se v našem žebříčku nejbohatších Čechů od covidové pandemie opakuje jedno jméno, které poměrně rychle stoupá, a přesto o něm zase tak často nepíšeme. Není to proto, že by nebylo o čem, na vině je spíše jeho neobvyklá skromnost.
Řeč je o Zdeňku Cendrovi, jehož technologická hvězda se již před časem vymanila z gravitace lokálního prostředí a nyní pomalu nabírá třetí kosmickou rychlost.
Cendra letos v žebříčku nejbohatších Čechů skončil na šestnáctém místě s majetkem 32,1 miliardy korun. Jak se k němu ale tento selfmade technologický miliardář, na kterého jste mohli narazit i ve výběru Forbesu 30 pod 30 z roku 2016, přesně dopracoval?
Přestože Cendra pomyslně chytil „devadesátky českého internetu“, tedy bouřlivé období jeho rozvoje na počátku tisíciletí, pravděpodobně jej tehdy nenapadlo, kam jej touha „dělat něco na internetu“ nakonec zavede.
Začínal skromně založením internetových časopisů SpeedExpress a NetDay.cz, následně stál za vznikem zajímavých internetových služeb, které ale neobstály ve zkoušce časem. Patřil mezi ně katalog tehdejšího mobilního internetu, takzvaných WAP stránek, systém výměnné textové reklamy Textlink.cz či služba SuperSMS.cz, servis zdarma zasílající zpravodajské SMS.
Když se psal rok 2002, pustil se Zdeněk Cendra do práce na svém do té doby nejambicióznějším projektu. Na již tehdy značně kompetitivním poli začal budovat pod hlavičkou společnosti SuperNetwork (dnes SH) dvě nové služby – SuperHosting.cz, zaměřující se na webhosting a správu serverů, a DataCamp.cz, orientující se na server housing počítačů třetích stran. Ještě neuvěřitelnější ale je, že mu tehdy bylo pouhých šestnáct let.
Nová firma odstartovala svoji dráhu v datacentru dnes již neexistující společnosti Net4net s produktem webhostingu, kde tehdy spravovala okolo pouhé stovky vlastních serverů. Dnes je toto číslo o trojnásobek a dva řády vyšší. Jejími klienty se postupně staly služby jako Heureka, Bazoš, Ulož.to či Twisto. Ukázalo se, že tentokrát je to krok správným směrem, do miliardářského žebříčku by Cendru ale nejspíš nikdy nedostala.
Zlomový nápad přišel v roce 2012, a to využít svých zkušeností na poli internetového routování. Založil službu CDN77, poskytující síťové technologie pro doručování obsahu (CDN). V tomto byznysu jde o co nejrychlejší a nejplynulejší načítání stránek, a hlavně náročnějšího internetového obsahu, jako je třeba hudba, animace či videoobsah, i když se uživatel nachází například v džungli nebo přes půl planety daleko.
Dobří jste v něm hlavně tehdy, když uživatel o vaší existenci vůbec neví.
O rok později se k ní přidal ještě projekt Peering.cz, kde má Cendra jednapadesátiprocentní podíl a jenž se pustil do konkurenčního boje s neutrálním poloakademickým peeringovým uzlem Nix.cz, který funguje jako zájmové sdružení právnických osob a jeho cílem není tvořit zisk.
Obojí se ukázalo jako dobrý tah, který sdílí synergický efekt, přes Peering.cz se například předloni poprvé přímo do Česka připojila třetí nejhodnotnější společnost světa, tedy Apple. Opravdovou trefou do černého ale byla hlavně samotná CDN77, a to díky tomu, že se mnohem lépe škáluje mimo český, ale i středoevropský trh – Peering.cz vedle lokalit v Česku funguje také v Rakousku, Německu a na Slovensku.
Na bedrech Cendrových firem díky tomu dnes leží víc než polovina provozu na českém internetu a ve špičce až pět procent provozu globálního.
V roce 2021 firma CDN77 dosáhla obratu 2,2 miliardy korun, loni již dělaly její tržby přes čtyři miliardy. Cendra sám se nijak netají tím, že za tento úspěch vděčí hlavně velkým globálním zákazníkům. Mezi zákazníky CDN77 nalezneme například japonského internetového obra Rakuten nebo čínský TikTok, z evropských klientů můžeme zmínit třeba sportovní televizní kanál Sport1 nebo Evropskou vesmírnou agenturu.
V roce 2023 začala Cendrova firma úspěšně oslovovat klienty dvou končících amerických konkurentů (Lumen Technologies a StackPath), a zařadila se tak mezi opravdové globální hráče. V roce 2024 na trhu s CDN77 došlo k dalšímu otřesu, a to po bankrotu firmy Edgio. Také mezi jejími zákazníky se CDN77 podařilo ulovit nové platící klienty. Cendrova firma se ale hlavně tímto krokem zařadila mezi pět největších CDN firem světa.
Nejmladší část Cendrova byznysu představují nemovitosti, a to převážně ty historické. Jsou stejným dílem jeho hobby i prostředkem k diverzifikaci a zahedgeování dravého byznysu, který Cendru vynesl mezi nejbohatší lidi Česka.
The post Nenápadná technologická hvězda. Kdo je český miliardář Zdeněk Cendra? appeared first on Forbes.