Nesmrtelný nespí, my ale prospíme třetinu života. Jak na to, aby spánek léta přidal?
Docentka a lékařka Jitka Bušková ví o spánku ledacos. Přesto i ji dokáže v noci potrápit kuna, která ji před natáčením podcastu Nesmrtelný nenechala pořádně vyspat. Ve fascinujícím rozhovoru se však rychle dostává k podstatě: proč vlastně spíme, jak spánek ovlivňuje naše zdraví a proč krátký spánek může být vstupenkou k závažným nemocem a kratšímu životu.
Prozrazuje, kolik hodin spánku skutečně potřebujeme, zda nám pomáhají šlofíky a jak správně nastavit večerní hygienu, aby naše tělo skutečně regenerovalo. A také připomíná, že i když spánek nesmíme podceňovat, není třeba z něj dělat posedlost.
Na druhou stranu, rozhodně není radno se pořádnému spánku vyhýbat. „Když nespíme dostatečně kvalitně, vede to ke vzniku cukrovky, máme zvýšené riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, oslabuje se nám imunitní systém. Spánek nám pomáhá zapamatovat si naučené, při spánku dochází k regeneračním procesům, k regulaci metabolismu, hormonů a rovnováze těla,“ zmínila Bušková.
Následně přišla řeč na to, jak spánek ovlivňuje dlouhověkost. Laicky řečeno – zdali platí, že čím méně spíme, tím spíš budeme nemocnější a tím kratší a méně kvalitnější život nás čeká.
Docentka a doktorka Jitka Bušková je neuroložka s evropským certifikátem v oboru somnologie, který se věnuje studiu spánku a spánkových poruch. Od roku 2015 pracuje jako vedoucí lékařka Oddělení spánkové medicíny Národního ústavu duševního zdraví. Zkušenosti v oboru spánkové medicíny získala mimo jiné na Yalově univerzitě a ve Francii, kde působila na Faculté de Medicine, Hopital Gui de Chauliac v Motnpellier a v Hopital Pitié Sal-Petriere v Paříži.
Byť somnoložka na základě studií doporučuje sedm až devět hodin spánku denně, je podle ní současně pravda, že spánek může být do značné míry individuální. Ostatně každý z nás je unikátní – má jinou genetickou informaci, věk i fyzickou zátěž, které se přes den vystavuje.
Přesto však věk nehraje v potřebě spánku tak velkou roli, jak se občas tvrdí. „U seniorů je doporučovaná doba spánku v rozmezí sedmi až osmi hodin. A i když se říká, že potřebují méně, není tomu tak – potřebují víceméně stejnou délku jako člověk ve středním věku. Problémem u nich je zhoršená kvalita – z důvodu fragmentovanosti spánku, protože jak stárneme, tak dochází k atrofii mozku,“ popisuje Bušková.
Je sice potvrzeno, že existují lidé, kteří mají unikátní genetickou variantu a stačí jim čtyři až pět hodin spánku, avšak tento fenomén je tak výjimečný, že šance, že tento gen máme zrovna my, je vcelku mizivá.
V podcastu také zazní mnoho tipů a rad, jak si spánek zkvalitnit a spolu s ním i celý život. Řeč přijde i na sny, odpolední šlofíky nebo na to, jak se ráno nejlépe probudit.
„Důležité u spánku je ho nepodceňovat. Dostatečná délka a pravidelnost jsou ty nejdůležitější základy. Také myslet na to, že ne všechno mu svědčí – třeba alkohol, cigarety, kofein či jídlo před spaním. Na druhou stranu je dobré ze spánku nedělat středobod našeho života – my ho totiž nemůžeme mít plně pod kontrolou,“ dodává expertka. Stejně jako to, aby vás v noci neprobouzela kuna.
The post Nesmrtelný nespí, my ale prospíme třetinu života. Jak na to, aby spánek léta přidal? appeared first on Forbes.