Fed nepřekvapil a peníze nezlevnil. Je to dobře nebo špatně?

Je to jak někdy ve vztazích. Kdyby Kuba tolik netlačil na pilu, Stázina už by se mu dávno dostala za ženu. Kdyby Donald Trump tolik netlačil na americkou centrální banku (Fed), možná už by sazby byly níže. Jenže právě kvůli jeho nátlaku k tomu nemusí dojít ani v září. Presink z Bílého domu totiž může mít opačný efekt, než prezident očekává.

Pravidelné červencové zasedání amerického Fedu skončilo přesně tak, jak očekávali tržní analytici i většina investorů – základní úroková sazba zůstala beze změny v pásmu 4,25–4,5 procenta.

To na první pohled není překvapivý výstup, přesto se jednalo o velmi sledovaný moment. Proč? Protože tlak na snižování sazeb sílí. A nejhlasitějším kritikem současné měnové politiky je tradičně Donald Trump.

Podle komentářů bývalých šéfů Fedu, Bena Bernankeho a Janet Yellenové, představuje nezávislost centrální banky klíčové národní aktivum. Jenže to je opakovanými zásahy a výhrůžkami Donalda Trumpa oslabováno. Prezident opakovaně naznačil, že by měl současný šéf Fedu Jerome Powell dostat padáka, pokud nezačne snižovat sazby.

Jak uvedli Yellenová i Bernanke, pokud veřejnost a investoři začnou rozhodnutí Fedu vnímat jako politicky motivovaná, dramaticky to může zvýšit náklady amerického dluhu. Když totiž investoři ztratí důvěru v nezávislost centrální banky, začnou požadovat vyšší výnosy za to, že půjčují vládě peníze, tedy že kupují americké státní dluhopisy. A to i v případě, že by sazby nominálně klesly.

Důvod je prostý – chtějí si tím kompenzovat vyšší riziko, že měnová politika nebude řízena objektivně podle dat, ale politickými zájmy. Tím by vznikl nechtěný paradox. I když by Fed snižováním sazeb chtěl levněji financovat ekonomiku i státní rozpočet, dluh by se tak místo zlevnění mohl naopak prodražit.

Podle Jana Berky, hlavního ekonoma Portu, bylo rozhodnutí Fedu ponechat sazby beze změny víceméně jisté.

„Pokud je v životě něco jisté, jsou to daně, smrt, a dnes i to, že americká centrální banka ponechá sazby beze změny. Pokud by tomu tak nebylo, trh by se začal logicky ptát, proč jdou úroky dolů, když je inflace nad inflačním cílem, existuje riziko proinflačního dopadu cel a trh práce zůstává robustní, bez náznaků zrychleného propouštění. Pokud by odpovědí bylo, že je to kvůli prezidentovi Trumpovi, nastal by vážný problém,“ říká Berka.

I z jeho pohledu by ztráta kredibility Fedu byla zásadním negativním signálem pro celý trh. Důvěra v nezávislou instituci, která spravuje dolar a definuje měnové podmínky největší světové ekonomiky, je podle něj jedním z hlavních důvodů, proč americká aktiva nesou v globálním portfoliu výsadní pozici.

Tlačí i Trumpovy koně

Ačkoliv většina členů Rady guvernérů Fedu hlasovala pro ponechání stávajícího stavu, i letos se uvnitř banky ozývají hlasy pro preventivní uvolnění politiky. „Najdou se i tací, jejichž pohled je mnohem více vpředhledící a kteří se domnívají, že je ideální čas jednat preventivně. Jedním z nich je člen Rady guvernérů Christopher Waller,“ říká Berka.

Podobně se vyjadřuje i další členka rady, Michelle Bowmanová. Oba navíc byli do Fedu nominováni právě Donaldem Trumpem. Berka ale upozorňuje, že zbytek guvernérů má stále v živé paměti nedávnou inflační epizodu. A nechtějí riskovat její opakování, byť i malé snížení sazeb by pravděpodobně žádné dramatické důsledky nemělo.

„Jde ale o princip a o udržení nastaveného komunikačního stylu, který vychází z analýzy nejnovějších dat nenahrávajících potřebě brzkého snížení úroků,“ vysvětluje Berka.

Petr Lajsek ze společnosti Purple Trading upozorňuje, že trh dal před zasedáním Fedu jen tříprocentní pravděpodobnost snížení sazeb.

Z jeho pohledu je aktuální debata silně ovlivněna celní politikou USA. „Cla, která USA nyní uvalují na ostatní země, jsou ale nejvyšší za devadesát let. Aktuální patnáctiprocentní celní sazba na Evropskou unii je více než trojnásobek celní sazby, která byla před nástupem Donalda Trumpa do oválné pracovny. Dříve nebo později se tak vyšší inflace v USA můžeme dočkat,“ varuje. Nicméně věří, že jedno snížení sazeb do konce roku je stále ve hře, nejpravděpodobněji v září.

„Důvěryhodnost Fedu je klíčovým národním aktivem. Získává se těžko, ale ztratit ji lze rychle. Aby měnová politika sloužila celé společnosti, musí být vnímána jako odborná a nezávislá,“ shodují se Yellenová a Bernanke.

Fed zatím sazby nesnížil a Trump mu to rozhodně neulehčuje. Jasné je, že data z ekonomiky budou vždy až na prvním místě. Powell se každopádně může i dál vyhnout obvinění, že tančí, jak americký prezident píská.

The post Fed nepřekvapil a peníze nezlevnil. Je to dobře nebo špatně? appeared first on Forbes.