Rozmohl se nám tady takový nešvar. Papírový výnos, reálný zisk

Ve světě soukromých investic, tedy investic mimo burzu a oceňování na základě nabídky a poptávky, určovala výnos investic transakce. Prodej či nákup firmy ukotvil cenu a tím i výnos pro prodávající stranu, respektive investory, vlastníky. Daná metodika nenechávala nikoho na pochybách ohledně ceny. Účetní hodnota byla pomůcka, nicméně všechny ekonomické incentivy byly navázány na peníze, které byl už jednou někdo ochotný dát na stůl. To se však začíná měnit, píše v komentáři portfolio manažer J&T Investiční společnosti Martin Cakl.

V České republice i za jejími hranicemi je stále více takzvaných perpetuálních fondů, které se soustředí na investice do soukromých aktiv, ale nemusejí je nikdy prodat. Hodnota takového fondu se pak odvíjí pouze od účetní hodnoty aktiv. A to může být problém hned z několika důvodů. 

Účetní hodnota je totiž velmi subjektivní. Svět financí se sice navenek tváří velmi sofistikovaně a exaktně, ale nahlédnete-li pod kapotu, zjistíte, že se jedná mnohem víc o umění než vědu. Jeden znalec může říct, že hodnota je sto milionů, druhý může říct padesát a oba mohou mít pravdu.

Ve výsledku tak investor může vidět široké spektrum zhodnocení svého majetku – problém nastává samozřejmě primárně v momentu, kdy držíte firmy v účetní hodnotě sto milionů, ale nebyli byste je schopni prodat za více než padesát.

Naprostá většina fondů spravujících soukromé investice si nastavuje odměny právě na základě přidané hodnoty a jejího růstu. A tyto odměny si také reálně vyplácejí – strhnou je investorům. Jejich incentiva je tedy jasná, čím větší papírový výnos, tím větší reálný zisk z odměn.

Čím více budou perpetuální fondy nahrazovat ony tradiční fondy, které si vše vyúčtují až podle hodnoty prodaných aktiv, kde jsou peníze bezpečně na účtu, tím více bude svět privátních investic náchylný k účetním podvodům a vyvádění peněz na úkor investorů.

A že se nejedná o malé částky, ale o peníze, které mohou s trhy pořádně zamávat, dokazují dva obrovští američtí hráči Apollo a Blackstone, kteří tímto způsobem spravují již 1,13 bilionu dolarů, což je víc než desetinásobek ročního rozpočtu České republiky. 

Regulátoři i investoři by proto měli být daleko aktivnější v kontrole a sledování perpetuálních fondů, zdá se, že je to budoucnost. A trvat na transparentnosti oceňovacích metodik. Jinak se totiž může snadno stát, že místo reálných peněz jim v rukou zůstanou jen krásná čísla na papíře – čísla, za která si ovšem nikdo nic nekoupí. 

The post Rozmohl se nám tady takový nešvar. Papírový výnos, reálný zisk appeared first on Forbes.