Podcast s Petrem Zahradníkem VI: Zalévání pouště musí skončit, výzvy jsou skutečně velké
Praha 20. srpna 2025 (PROTEXT) - Srpnový studiový rozhovor s ekonomem, analytikem a členem poradního orgánu vlády NERV Petrem Zahradníkem, poslední v letošním cyklu „Veřejná debata o evropských fondech“, reagoval přednostně na představu Evropské komise o víceletém finančním rámci Evropské unie po roce 2028. K pochvale za jednodušší strukturu sedmiletého rozpočtu a zohlednění nových priorit, jako jsou obrana, bezpečnost či konkurenceschopnost, připojil expert kritiku za stále nedostatečné využívání tzv. nových zdrojů pro získávání peněz.
Finanční plán na léta na léta 2028 až 2024, který byl zveřejněn 16. července, přináší podle Petra Zahradníka – v porovnání s aktuální sedmiletkou – celou řadu změn. Úvodem je třeba zmínit, že jde o návrh, nikoli o definitní scénář. Případné úpravy, předesílá Zahradník, budou asi jen kosmetické. „Výrazně se upravila struktura (financování EU) ve smyslu zjednodušení. Stávající víceletý finanční rámec obsahuje šest nosných kapitol (priorit), nově navržený pouze tři. Na první pohled se zvýšil objem finančních prostředků, a to na dva biliony eur. Je to poněkud zkreslující optika, protože (k zavedenému zhruba bilionu) přibyl v mezičase program Next Generation EU (balíček hospodářské obnovy po pandemii) s alokací 750 miliard eur,“ zdůraznil Petr Zahradník.
Mezi priority, které poněkud ustupují do pozadí, patří politiky spojené se zemědělstvím a rybolov. Dopředu se tlačí obrana a bezpečnost. „Dalším posunem proti minulosti je velmi výrazný nárůst prostředků na konkurenceschopnost.“
Koheze, tedy politika soudržnosti, představuje nadále jeden z pilířů unijní solidarity. Změny ale zasáhly i ji. „Nosnou částí (podpory z EU) mají být národní a regionální plány, které slučují kohezi už se zmíněným zemědělstvím a rybolovem. „Je to úplně nový nástroj. Spojení zemědělství, které je v přebytku, s kohezní politikou dá obrázek o ekonomické vyspělosti jednotlivých regionů, a umožňuje, abychom se dívali na farmaření a rybolov z hlediska potřeby rozvoje daného území,“ fandí přeložené inovaci Zahradník.
Mezi členskými státy se už rozhořela diskuse, zda jsou požadované dva biliony eur moc nebo málo. „Myslím, že pro naplnění (vytyčených cílů) jsou dva biliony málo. Ta suma měla být z mého pohledu větší, mohla atakovat dvě procenta unijního HDP. Na druhou stranu by se peníze měly vynakládat úsporně a promyšleně. Neměly by se financovat nějaké černé díry, nebo jak se občas říká, zalévat poušť.“
Závěrečný podcast s Petrem Zahradníkem si můžete poslechnout ZDE.
Otázkou zůstává, z jakých zdrojů chce unie svůj příští rozpočet financovat. „Evropská komise selhala z hlediska obstarávání tzv. nových vlastních zdrojů. Peníze se pořád v drtivé většině vezmou na základě příspěvků, které odevzdávají členské státy. Komise má přitom velmi dlouhou dobu na stole návrhy na zavedení nových vlastních zdrojů, které by měly pocházet z obchodování s emisními povolenkami, z odpadového hospodářství, z uhlíkového cla. Tam se to vůbec nedaří. Návrh počítá s tím, že dodatečné vlastní zdroje budou činit necelých 60 miliard eur, což je ve dvoubilionovém rozpočtu naprosto zanedbatelná částka,“ připomněl Zahradník. Předpokládané půjčky EU na finančních trzích mají dosáhnout 150 miliard eur.
Česká republika, která po 20 letech pomalu a jistě dorovnává rozdíly vůči vyspělým regionů EU, nepřijde nejspíš po roce 2028 zkrátka. „Spolehlivě zůstaneme čistými příjemci (ČR bude z unie dostávat více, než do ní odvede, pozn. red.). Rozhodně se nenaplnila očekávání, že bude úbytek v alokaci nějaký výrazný. V současné době představuje čistá pozice nějakých 80, 90 miliard korun ročně. Do budoucna to může být 50 nebo 60. Ale tu čistou pozici si myslím udržíme po celou dobu příštího programovacího období,“ vypočetl ekonom.
Daný příděl ale nebude automatický. „Počítá se s tím, že členské státy dostanou v režimu sdíleného řízení nějakou maximální částku, a její rozdělení bude záviset na jejich dohodě s komisí. Nově je požadována větší účast regionálních představitelů a zástupců byznysu. Budou také panevropské projekty na posílení konkurenceschopnosti.“
Do debaty o rozpočtu po roce 2028 promluví ještě europoslanci, výslednou podobu určí dohoda mezi Radou EU a Evropskou komisí. „Věřím ve vyjednávací schopnost Evropské komise: že to, co navrhla, bude schopna obhájit a prosadit,“ uzavřel rozhovor Petr Zahradník.
Kontakt:
Igor Záruba
manažer projektu
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.