Veřejné přiznání o inkluzi

Pro ty, co to nepamatují, zde chci učinit veřejné přiznání. Ano, byl jsem to já, kdo v roce 2008 poprvé zvedl a spustil inkluzi v českém školství, píše Ondřej Liška. (Proč to neudělal někdo dřív, se ptejte prosím jinde.)



Hned po příchodu na ministerstvo jsem si za jednu ze svých klíčových priorit zvolil cíl ukončit naprosto děsivý stav, kdy jsou děti okrádány o důstojný život a budoucnost a vyháněny do ústraní "zvláštních škol" a ústavů, značkovány jako méněcenné na základě barvy kůže, zdravotního anebo sociálního znevýhodnění zanechávány bez náležité podpory a bez společenství svých lepším osudem obdařených vrstevníků. 

Narazil jsem samozřejmě na dost brutální odpor obhájců zavedeného strukturálního rasismu a vyloučení. Bylo to místy bahno, o tom teď ale nechci vyprávět.