Víc žen ve Sněmovně. Jak si Česko stojí v Evropě a co ženy v naší politice změní?
Takovou převahu žen ještě český parlament nezažil. Po letošních volbách se do Sněmovny dostalo sedmašedesát poslankyň, což tvoří v dvousethlavém osazenstvu dolní komory parlamentu třetinu. I když stále budou vůči mužům v menšině, jejich podíl má vzrůstající tendenci. Před čtyřmi lety jich v křeslech Sněmovny usedlo padesát, v roce 1992 jen jednadvacet.
Nejvíce žen letos do Sněmovny poslali voliči Pirátů. Díky hlasům získaly ženy patnáct mandátů z celkových osmnácti. Naopak nejméně jich bude zastoupeno v řadách Motoristů, jen dvě z třinácti nových poslanců.
Ač se rozdíly v počtu žen a mužů ve Sněmovně i v Česku postupně stírají, některé státy Evropy jsou v tomhle ohledu ještě dál. Téměř vyrovnané skóre mají obě pohlaví třeba na Islandu, kde sedí ve vládě 46 procent žen. Severská země je ostatně dlouhodobě lídrem v oblasti genderové rovnosti a pravidelně se v této oblasti umisťuje na předních příčkách globálních žebříčků.
Jen o půl procenta méně poslankyň je ve Finsku, pětačtyřicet procent pak ve Švédsku a podobné je to i ve Španělsku, kde je v parlamentu zastoupeno přes čtyřiačtyřicet procent političek. Naopak hůře než my je na tom s podílem žen třeba Maďarsko, s patnácti procenty, Bosna a Hercegovina s devatenácti procenty či sousední Slovensko se třiadvaceti procenty.
Přitom podle odborníků je přítomnost žen v politice důležitá. Už jen proto, že jsou často citlivější a empatičtější a dokážou si lépe zorganizovat čas. „Ze zkušenosti vím, že jsou ženské političky často velmi připravené a věnují ohromnou energii tomu, aby neudělaly žádnou chybu,“ říká Anna Shavit, zástupkyně ředitele Institutu komunikačních studií a žurnalistiky pro vědu na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Zatím nechce předjímat, jak budou političky ve Sněmovně fungovat, předpokládá ale, že se stejně jako jejich mužští kolegové pokusí prosazovat zájmy voličů a voliček podle programů a také zvládat opoziční a vládní práci.
„Neočekávala bych, že budou automaticky řešit sociální problematiku. Je tu velká šance, že budeme mít ministryni financí. Je to největší zastoupení žen v historii, tak tomu dejme trochu času,“ dodává Anna Shavit.
Výhodou naopak podle ní může být, že poslankyně z řad Pirátů a STAN budou vyvažovat mužské kluby Motoristů. Navíc budou ve Sněmovně zastoupeny političky s různou zkušeností. Tu několikaletou má například Jana Pastuchová, poslankyně za ANO, která poprvé v parlamentu usedla v roce 2013. Se svou stranou tak zažila jak vládnoucí roli, tak i tu opoziční, v níž byla poslední čtyři roky.
„Nikdy jsem ve Sněmovně nečerpala nějakou výhodu jen pro to, že jsem žena. Ani jsem se nesetkala s tím, že by někdo z kolegů vnímal kvůli tomu jinak můj názor. A jestli ano, nedal mi to najevo. Je ale pravda, že zejména na sociálních sítích jsou různí siláci, kteří mají pocit, že jsou jako muži něco víc. Mužům-politikům se patrně nestává, že by je někdo sprostě posílal zpátky k plotně a podobně,“ přibližuje zkušenosti poslankyně.
Ve Sněmovně se prý muži stále umějí chovat k ženám galantně a slušně. Jakmile ale dojde na argumenty, jde jakákoli galantnost stranou a nastupuje rovnost pohlaví.
„Politika je relativně drsný obor se svými specifiky, určitě jsou chvíle, kdy je těžké skloubit parlamentní a rodinný život,“ nastiňuje Jana Pastuchová. I proto si podle ní musejí umět ženy-političky lépe organizovat čas. Tím, že má dospělou dceru, už je to pro ni jednodušší, s malými dětmi si takovou práci představit neumí.
„Politika vám nedá prostor pro pravidelné vyzvedávání dítěte ze školky či vození na kroužky. Nevím, zda jsou ženy pragmatičtější, spíš v něčem rychlejší, rychleji vyhodnotí, zda něco má smysl, a umějí se lépe přizpůsobit okolnostem. A také je bohužel pravda, že řada žen v politice má ostřejší lokty,“ doplňuje.
Politika určitě v ledasčem snese i srovnání s byznysem. A Lucie Brešová z kapitálové společnosti Presto Ventures tvrdí, že v něm smíšené týmy fungují lépe než ty převážně mužské či ženské. Mají prý širší pohled, větší kreativitu a lepší schopnost zvládat složitost. Stejné principy by proto podle ní měli lidé požadovat i ve veřejném rozhodování. Řídit stát jako dobrý founder podle ní znamená otevírat prostor těm, kdo přinášejí doplňkové perspektivy. A ne jen posilovat ty, kteří už mají většinu.
Z výsledného procentuálního zastoupení žen ve Sněmovně jsou pochopitelně nadšeni organizátoři iniciativy Zakroužkuj ženu, kteří se snažili svou kampaní před volbami podobný výsledek podpořit. Až tak dobrý prý ale nečekali.
„Pro mě je to mimořádný výsledek. S přihlédnutím k tomu, že se dostala do parlamentu otevřeně šovinistická strana Morotisté a že SPOLU a ANO dopadly podle mých předpokladů se zhruba dvacetiprocentním zastoupením žen, je to opravdu obrovský skok kupředu,“ hodnotí výsledky za iniciativu Matouš Turek.
Zároveň je to prý další výzva v tom, aby si strany napříč spektrem uvědomily, že pokud má Česká republika patřit na Západ a do Evropy, tak už nemůžou ženy na kandidátkách přehlížet a dávat je systematicky na nevolitelné pozice.
„Ženy mají například častěji vysokoškolské vzdělání než muži, v byznysu nebo vědě už jejich kompetence nikdo soudný nezpochybňuje, ale v politice stále existuje bariéra patrná i mezi střední a nejvyšší úrovní politiky, kterou tyto volby nasvítily. Ženy se do Sněmovny dostávají jen díky přímému voličskému jednání, samy stranické sekretariáty jim pravidelně udělují nevolitelná místa,“ dodává.
Iniciativa argumentuje tím, že teď bude v řadách zákonodárců mnohem silněji reprezentovaná specifická životní zkušenost, kterou ženy v zemi zažívají. Ať už je to péče o rodinu, děti, starší lidi.
„Očekáváme pozornost tématům, která jsou zásadní i pro českou ekonomiku, pracovní trh, příležitosti, tedy slaďování práce a rodiny, částečné úvazky, předškolní péče. Jsou tu ale i otázky reprodukčního práva, prevence domácího a sexualizovaného násilí a ochrana před ním. Nebo kvalita veřejného prostoru a bezpečnost v něm,“ vypočítává Turek.
Je nicméně pravda, že zatímco ve Sněmovně jako takové ženy posílily, v předpokládané koalici jich bude méně. Přesto i poslankyně v opozici mohou mít silný hlas. Uplatnit by jej mohly hlavně v různých výborech a komisích, a to i v těch oborech, které bývají v nejvyšší politice chápány spíš jako mužské. Dosud třeba v historii České republiky neobsadila žena post ministryně vnitra, zahraničí nebo zemědělství.
The post Víc žen ve Sněmovně. Jak si Česko stojí v Evropě a co ženy v naší politice změní? appeared first on Forbes.