První stála 26 liber, zákazníky lákal hlavně hokej. Tohle je sto let televize v číslech
Přesně před sto lety se veřejnosti poprvé představila funkční televize. Skotský vynálezce John Logie Baird tenkrát odstartoval byznys, který dnes ani přes zvěsti o svém nastávajícím konci nepřestává vydělávat.
Na světě jich má být už 1,7 miliardy a každý rok se jich prodají další stovky milionů. Podívejte se, jak se technologie téměř okamžitě schopná přinášet záběry z dálek vyvíjela, kdo z ní profitoval a jak si vede v současnosti.
1926
Aby mohl 26. ledna 1926 Baird představit členům Královského institutu svůj vynález, potřeboval k tomu pokroky od předchůdců – například německého inženýra Paula Nipkowa, který získal v roce 1884 patent na elektromechanické zařízení pro přenos pohyblivého obrazu.
Tento rotující disk s otvory uspořádanými do spirály, dnes známý jako Nipkowův kotouč, fungoval díky postupnému snímání obrazu po řádcích a byl základem Bairdovy mechanické televize. Pro pozdější elektrické obrazovky zase byla podstatná katodová trubice od německého fyzika Carla Brauna z roku 1897.
Baird ve svém vynalézání pokračoval a rok nato už vysílal první dálkové televizní snímky mezi Londýnem a Glasgowem. Rok poté přišel s barevným přenosem a také uskutečnil první transatlantický televizní přenos z Londýna do Spojených států.
V roce 1929 dostal povolení vysílat půl hodiny denně pět dní v týdnu prostřednictvím BBC a v roce 1936 stál u zahájení pravidelného vysílání této televize.
26 liber
Po Bairdovi byl pojmenovaný i televizor, který jeho společnost kolem roku 1930 v počtu jednoho tisíce kusů prodávala. Kromě toho, že byl prvním komerčně dostupným televizorem, byl stroj specifický i tím, že se zpočátku zapojoval jako žárovka, protože většina britských domácností tehdy neměla jiný zdroj elektřiny.
V roce 1930 stál 26 liber, což by dnes vycházelo na zhruba 64 tisíc korun. Za takovou částku tehdy mohl člověk koupit dohromady například vysavač, rádio, žehličku a rychlovarnou konvici, tedy řadu mnohem praktičtějších věcí.
Kdo si chce Bairdův přístroj pořídit dnes, musí zaplatit ještě mnohem více. Za exemplář číslo 682 dal v roce 2009 kupec v přepočtu půl milionu korun, za kus 192 pak v roce 2017 padlo na další aukci téměř 600 tisíc korun.
4001
K nám tato technologie zamířila v roce 1952, kdy Tesla započala prodej prvního československého sériově vyráběného televizoru 4001A. Přestože už v roce 1935 představil průkopník Jaroslav Šafránek svůj vlastní model televize, trvalo dlouho, než se takové přístroje rozšířily do domácností Čechů a Slováků.
Jeden z prvních pár tisíců vyrobených televizorů od Tesly si mohli koupit za zhruba dva tisíce československých korun. Stejně jako dnes, i tehdy to byl přenos hokeje, konkrétně mistrovství světa v roce 1955, který vyvolal největší zájem o televize. Veškeré dostupné kusy se tehdy rychle vyprodaly.
Dřevěných skříní s bakelitovým rámečkem a kulatou obrazovkou původně o průměru 25 centimetrů měla společnost ve třech variantách vyrobit na 75 tisíc kusů.
4400 kusů
Hůře na tom byl přístroj CT-100 od americké společnosti RCA, kterého se prodalo pouze 4400 kusů. Tahle první masově vyráběná barevná televize vycházela z prototypů barevných televizí, které v letech 1928 a 1944 představil onen průkopník Baird. Přístroji se dařilo mizerně, a společnost ho navíc prodávala se ztrátou.
Kdo si ho však v roce 1954 za 500 dolarů po slevě koupil a schoval, toho jeho vnoučata dnes jistě pochválí. Televizorů se totiž podle odhadů zachovalo pouze na 160, jenže jich funguje ještě mnohem méně. Když se tak někde objeví, obvykle za ně podle specializovaného webu EarlyTelevision.com zájemci zaplatí v přepočtu na 80 tisíc korun. Raritnější prototypy pak vyjdou i na 200 tisíc korun.
Za zmínku stojí i další obchodní propadák. Ještě před CT-100 se na americký trh dostal Westinghouse H840CK15, kterých se vyrobilo pět set kusů. Prodalo se jich pouze třicet.
28,3 procenta
Přestože jsou tak za hlavního průkopníka televizí obvykle brány Spojené státy, dnes je situace jiná. Ze zhruba 200 milionů televizí, které se každý rok prodají, si jihokorejský Samsung ukousne podle zjištění společnosti Omdia přes 28 procent.
První televizi od Samsungu zákazníci zapnuli už v roce 1970. Model P-3202 tenkrát společnost vyvinula pouze v týmu 45 zaměstnanců a za tři roky později už společnost na korejském trhu udala více než milion televizních přijímačů.
Další dva roky potom už to byly čtyři miliony a společnost se tím stala největším výrobcem černobílých televizí na světě. Ještě lépe se jí daří od zavedení barevné televize, kterých do roku 1989 prodala 20 milionů.
Od roku 2006 se Samsung stal největší společností na televizním trhu vůbec a tuto pozici si drží dodnes. Ještě pozoruhodnější je jejich výkon v sekci prémiových televizí nad 50 tisíc korun – tam se prodá 49,6 procenta jeho televizí.
3,5 hodiny
„Sledování televize je dlouhodobě nejvýznamnější volnočasovou aktivitou, kterou Češi tráví v průměru téměř 3,5 hodiny denně,“ udává Asociace televizních organizací. Zhruba dvě třetiny Čechů pak zapnou televizi každý den.
Češi jsou na tom tedy velmi podobně jako zbytek Evropské unie, kde se průměrný čas strávený sledováním televize u dospělých pohybuje okolo 3 hodin a 13 minut. Ve Spojených státech se statistiky liší, většina však ukazuje na číslo mezi 3,5 a 5 hodinami.
Že však počet hodin strávených před televizí klesá, ukazují čísla z Francie, Německa a Itálie, kde po pěti letech diváci sledovali televizi v průměru o 45 minut denně méně. Ve Velké Británii dokonce sledování kleslo o 55 minut. Toto srovnávání navíc nezačalo během pandemie covidu-19, kdy počet sledujících televize rostl, ale už v roce 2019.
8 z 10 lidí
Přestože tak lidé sledují tradiční televizní kanály méně, neznamená to, že by výrazně přestávali kupovat samotné televize. Ať už je využívají ke sledování streamovacích služeb, nebo ke hraní na videoherních konzolích, přístup k televizím má na 80 procent lidí na světě.
Jen v Česku vlastní podle zjištění Asociace televizních organizací z minulého roku alespoň jeden televizor 91 procent českých domácností. To je více, než kolik Čechů má připojení k internetu – 86 procent.
Ve Spojených státech je počet domácností s televizí ještě mnohem vyšší. Podle dat společnosti Nielsen je v zemi s alespoň jednou takovou obrazovkou 125 milionů domácností, tedy necelých 97 procent. Rozhodně to tak ani po sto letech nevypadá, že by lidstvo od televizí odvracelo zrak.
The post První stála 26 liber, zákazníky lákal hlavně hokej. Tohle je sto let televize v číslech appeared first on Forbes.