Pilulka nebyla výjimkou. Proč růstoví burzovní nováčci po covidu vyhořeli?
Ještě před pár lety patřil lékárenský řetězec Pilulka k nejvýraznějším růstovým titulům pražské burzy. Dnes její akcie stojí zlomek tehdejší ceny.
Cenné papíry internetové lékárny vstupovaly na trh v říjnu roku 2020 a během několika měsíců zdražily o stovky procent. V lednu 2022 se jejich cena vyšplhala až k hranici okolo 1800 korun, pak ale přišel dlouhý propad a titul se postupně dostal na současnou úroveň 140 korun.
Šlo více o interní problémy jedné firmy, nebo o učebnicový příklad toho, co potkalo velkou část růstových akcií po skončení covidové pandemie?
„Vnímám to především jako projev hluboké strukturální korekce celého tržního segmentu. Pilulka byla vizionářským projektem, který správně identifikoval potřebu digitalizace lékárenství,“ říká Leoš Jirman, partner ve společnosti Emun.
Podle něj k poklesu hodnoty přispěla kombinace vnějších faktorů, vedle cyklického vystřízlivění e-commerce sektoru po covidu to byla i mimořádně silná konkurence a vysoké náklady na geografickou expanzi.
Tlak na firmu vytvořila také snaha o získání tržního podílu na nových trzích v době, kdy se globální sentiment začal obracet k důrazu na okamžitou ziskovost.
„Propad ceny akcií Pilulky je tak spíše symptomem celkové změny tržní nálady než nedostatkem v původní vizi zakladatelů,“ domnívá se Jirman.
Co nafouklo bublinu?
Pandemie vytvořila prostředí, které kapitálové trhy dlouho nepamatují. Úrokové sazby byly na minimech, likvidity přibývalo a investoři hledali výnos prakticky kdekoli.
Na burzu tak začaly ve velkém vstupovat firmy, jejichž hodnota stála hlavně na očekávání budoucího růstu. Stačilo, že podnik dokázal přesvědčivě popsat velikost svého trhu a tempo expanze. Zisk přestal být okamžitou podmínkou.
Podle Jirmana hrála klíčovou roli samotná matematika oceňování. „Při oceňování růstových firem pracujeme s modelem diskontování budoucích zisků na dnešní hodnotu. Čím nižší jsou sazby, tím vyšší váhu mají zisky, které firma vygeneruje třeba za deset let,“ vysvětluje.
Právě tyto vzdálené výnosy se v cenách akcií staly dominantní složkou. Růstové příběhy tak získávaly násobky, které by v jiném makroekonomickém prostředí neobhájily. Investoři byli ochotni čekat, protože alternativou byly minimální výnosy konzervativních aktiv.
Zlom po roce 2022
Po pandemii se však změnilo makroekonomické prostředí, na kterém byly růstové příběhy postavené. Centrální banky začaly zvyšovat úrokové sazby a investoři přepočítávat hodnotu firem jinou optikou než v předchozích letech.
Ocenění podniků, které stálo hlavně na budoucích výnosech, se najednou stalo citlivé na samotnou cenu peněz. Data z globálních kapitálových trhů ukazují, že nešlo pouze o lokální výkyv v českém rybníčku.
Rok 2021 byl pro primární úpisy akcií (IPO) rekordní, firmy po celém světě v nich získaly zhruba 509 miliard dolarů. O rok později ale přišel prudký obrat. Počet IPO se meziročně snížil asi o 45 procent a objem získaného kapitálu klesl zhruba o šedesát až sedmdesát procent podle jednotlivých statistik společností EY a PwC.
Aktivita slábla i v následujícím období a v některých odvětvích (například u softwarových firem) se objem nového kapitálu propadl z desítek miliard dolarů na jednotky miliard. IPO okno se tak po roce 2022 výrazně přivřelo napříč hlavními světovými burzami.
Vedle poklesu počtu nových emisí se propadly i samotné ceny akcií. Koš nově uvedených titulů sledovaný indexem Renaissance IPO ETF tehdy během jediného roku odepsal zhruba třetinu hodnoty.
Dlouhodobé studie amerického trhu navíc ukazují, že přibližně třetina firem se obchoduje pod emisní cenou už krátce po vstupu na burzu a zhruba polovinu IPO to postihne do jednoho roku, přičemž průměrný pokles dosahuje kolem čtyřiceti procent.
Propady nových emisí tak nebyly ojedinělým případem jednotlivých titulů, ale plošným jevem napříč trhem.
Co se děje dnes?
Podle expertů stojíme před novou transformací. Trh je nyní v určitém vakuu, investoři opouštějí tradiční softwarové firmy, protože zpochybňují udržitelnost jejich obchodních modelů, ale čistí vítězové, jako jsou firmy Anthropic nebo Anysphere, ještě nejsou veřejně obchodovatelní.
Současní kandidáti na vstup na burzu jsou v jiné situaci. Jde o vyzrálé společnosti, jako je OpenAI nebo SpaceX, které už nejsou tak citlivé na každý pohyb sazeb jako mladší firmy před pěti lety.
Navíc některé z jejich aktuálních valuačních násobků jsou nižší, než tomu bylo u IPO v minulosti, a jsou dokonce i nižší než u obdobných veřejně obchodovaných firem.
Současně roste průměrné stáří firem vstupujících na burzu, dnes je to již kolem čtrnácti let, v roce 2020 to bylo devět let. K tomuto jevu došlo právě i díky růstu úrokových sazeb a nevhodnému makroekonomickému prostředí pro IPO v posledních letech.
Aktuální uchazeči o primární úpis akcií však toto období úspěšně přečkali. Neustále roste podíl firem, které vykazují kladný hospodářský výsledek hned v prvním čtvrtletí po jejich vstupu na burzu.
„Zároveň to má i efekt, že větší část investorských zisků bude zřejmě vytvořena ještě před vstupem na burzu. Díky technickému pokroku již existují platformy, kde je možné se k podílům v těchto nadějných firmách dostat v sekundárních aukcích, a mohou tak existovat i fondy, které mohou na přicházející IPO vlně participovat,“ vysvětluje Jirman.
Oživení za dveřmi?
V současné době už podle Jirmana nestačí slibovat budoucí růst, investoři hledají dospělý fundament a předpokladem je jasně prokazatelné dominantní postavení v oboru.
Trh dnes nehledá následovníky, ale společnosti, které samy určují standardy. Skvělou šanci mají firmy, jako je Revolut, který definuje moderní fintech, nebo Databricks, klíčový hráč v datové infrastruktuře.
Podmínkou je i vhodný tržní sentiment. Úspěšný vstup na amsterodamskou burzu v podání skupiny CSG Michala Strnada je příběhem etablované tržní jedničky, která naplánovala svůj tržní debut na vhodný čas.
Podobné to může být i s celou řadou globálních jednorožců, tedy firem, jejichž hodnota přesahuje jednu miliardu dolarů, čekajících na svou burzovní premiéru.
Lekce z uplynulých let nás naučila rozlišovat mezi pouhou digitalizací a skutečnou disrupcí. Rok 2026 může být obdobím, kdy na burzu vstoupí společnosti, které tuto disrupci přímo vytvářejí a posouvají strukturu globální ekonomiky.
„Očekávám, že letos objem transakcí na IPO trhu výrazně vzroste, půjde o rok velkých jmen. Pro tyto dominantní hráče je vstup na burzu důležitý nejen kvůli exitu raných investorů a zaměstnanců, ale i z obchodních důvodů. Status veřejně obchodované firmy zvyšuje důvěryhodnost u velkých korporátních partnerů a potvrzuje jejich vedoucí pozici,“ myslí si Jirman.
Podle něj navíc příchod takových gigantů pomůže vyřešit problém extrémní koncentrace trhu, protože přirozeně odčerpají likviditu od současných technologických gigantů k novým kvalitním alternativám.
Se vstupem jmen, jako jsou OpenAI, SpaceX, Anthropic, Revolut nebo Databricks, se možná dočkáme rozšíření současné „Velké sedmičky“ (označení pro americké technologické giganty Alphabet, Amazon, Apple, Meta, Microsoft, Nvidia a Tesla – pozn. red.).
„Místo Velké sedmičky pravděpodobně vznikne Velká desítka, nebo dokonce dvanáctka. Tyto firmy rozředí dominanci současných gigantů a vytvoří zdravější a diverzifikovanější technologický sektor,“ domnívá se Jirman.
The post Pilulka nebyla výjimkou. Proč růstoví burzovní nováčci po covidu vyhořeli? appeared first on Forbes.