Blokáda Hormuzského průlivu dopadne více na Asii než na Evropu, míní analytici

Ochromení provozu v Hormuzském průlivu by nemělo mít na Evropu, a tedy ani na Česko, tak velký ekonomický dopad jako na Asii.

Zastavení dopravy v průlivu mezi Perským a Ománským zálivem by se však mohlo projevit v celkových cenách ropy a plynu na trhu. To by následně vedlo i ke zdražování komodit či dodávek zboží v tuzemsku.

Samotný Írán by ale podle odborníků neměl chtít zastavit v Hormuzském průlivu provoz. Peníze totiž bude potřebovat na řešení vlastních ekonomických problémů.

Největším odběratelem ropy z Íránu je Čína. Přerušením dodávek by tedy Írán neriskoval pouze zhoršení své hospodářské situace, ale také narušení vztahů s jednou z největších mocností na světě.

Analytik investiční platformy XTB Pavel Peterka upozornil, že Evropská unie musí podle svých pravidel držet zásobu ropy srovnatelnou s 90 dny dovozu. Tyto zásoby by tak měly vykrýt krátkodobý výpadek dodávek.

Evropa navíc dlouhodobě odebírá ropu z několika různých kanálů a její závislost na Hormuzském průlivu je tak ve srovnání s Asií nízká.

I tak ovšem podle Peterky nemusí být jisté, že Evropa se zásobami na 90 dní situaci zvládne.

„Jak se budou zásoby tenčit, tak lze očekávat stále vyšší tlak na ceny a dostupnost ropy s dopadem na ceny pohonných hmot, přepravy a tím i na další položky spotřebního koše. Zároveň Evropa nedováží jen ropu, ale i zkapalněný zemní plyn, kde můžou problémy nastat o něco rychleji. Vyšší ceny elektřiny a plynu jsou další nejistotou pro průmysl,“ dodal.

Podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by pak trvalejší blokáda Hormuzského průlivu výrazně zdražila pohonné hmoty a další ropné produkty také v Česku, stejně jako by zapříčinila vzestup velkoobchodních cen zemního plynu.

„Na vývozu katarského zemního plynu, jehož většina putuje do Asie, je sice Evropa závislá méně, ale zase v této části roku čelí poměrně nízkému stavu zásob plynu v zásobnících, což může přispět k výraznějšímu tlaku na růst cen plynu. Na straně Evropy tak nyní stojí poměrně teplé počasí, jež poptávku po plynu a nutnost čerpání ze zásobníků logicky omezuje,“ dodal Kovanda.

Alternativní cestou by podle odborníků mohla být doprava komodit přes Rudé moře a Suezský průplav. Lodní dopravu by však podle Peterky mohly ohrožovat místní kriminální skupiny.

„Aktivita pirátů může být problém, ale předpokládám, že opravdu velká přítomnost námořnictva USA řadu z nich odradí. Teroristické skupiny však mohou i za cenu vysokých ztrát působit škody na protest proti útoku v Íránu,“ dodal Peterka.

Hormuzským průlivem se dopravuje okolo 20 procent vytěžené ropy na světě a více než 30 procent ropy přepravované po moři. Kromě toho přes něj proudí rovněž asi třetina světové spotřeby zkapalněného zemního plynu.

Podle loňských dat analytické společnosti Vortexa projíždělo průlivem denně 17,8 až téměř 21 milionů barelů ropy a kondenzátu.

The post Blokáda Hormuzského průlivu dopadne více na Asii než na Evropu, míní analytici appeared first on Forbes.