Čtení je zase cool. Knižní kluby spojují čtenáře a ukazují kouzlo bytí offline
Čtení už dávno není tichou zálibou pro introverty. Díky sociálním sítím i kampaním módních domů se z něj stává trend. Spolu s ním rostou i knižní kluby. Oslovili jsme organizátory těch nejznámějších, aby vysvětlili, proč čtenáře znovu přitahují klasické romány a zda jde o komunitní setkávání, nebo už o malý byznys.
V podzemí Anežského kláštera zní tiše píseň Always, everywhere. Soundtrack k filmu Bouřlivé výšiny dokresluje atmosféru setkání asi dvaceti mladých žen, které spojuje jediné – všechny si přečetly román Na větrné hůrce od Emily Brontë a chtějí mu věnovat dnešní večer.
Pod Knižním spolkem Františky-Marie Belánské diskutují o tom, jestli je známý román skutečně příběhem o lásce, nebo jak by dnes vypadaly sociální sítě jednotlivých postav. Chvíli souhlasně přikyvují, tu živě diskutují, a občas si utírají slzy smíchu.
Knižní kluby zažívají renesanci
TikTok aktuálně válcuje hashtag #BookTok a značka Coach nechala herečku Elle Fanning jezdit newyorským metrem s novou řadou svých přívěsků na kabelku – mini vydáním románu Sense and Sensibility.
Svůj book club už provozují celebrity jako Dua Lipa nebo Sarah Jessica Parker. A tak v době, kdy trávíme čím dál více času online, se společné čtení a debaty o knihách stávají silným offline zážitkem.
Právě touhu sdílet dojmy z knih s dalšími knihomoly uvádí několik organizátorů knižních klubů jako hlavní důvod jejich založení. „Do velké míry je to o komunitě, o spolubytí a pocitu, že někam patříte. Často je to také způsob, jak se prezentovat ostatním, protože knihy a jistá intelektuálnost jsou prostě cool,“ vysvětlují Jana Hartl a Lucie Hartmannová.
Společně nahrávají populární knižní podcast Zelené světlo a právě pořádají svůj první knižní klub nad románem Jane Eyrová.
Čte celá republika
Kultivovat pozornost v době levného dopaminu algoritmů se rozhodla i Michelle Losekoot. Ve svém klubu Načteno čte velké romány dvacátého století, aktuálně Na cestě od Jacka Kerouaca.
„Čtení považuji za jednu z nejjednodušších cest zpátky do skutečného světa – k hlubšímu myšlení, soustředění a klidu. Komunitu vnímám jako účinný způsob, jak se ke čtení motivovat a jak ho mít s kým sdílet. Navíc v našich debatách dochází k mnoha aha momentům, které by se při izolovaném čtení nestaly,“ říká.
Michelle původně zamýšlela pořádat čtenářský klub u sebe v obýváku. Vášeň pro čtení s ní ale dnes sdílí přes dva tisíce čtenářů – potkávají se nejen v Praze, ale i v Ostravě nebo v Liberci. „A stále se nám hlásí noví lidé, kteří chtějí organizovat klubová setkání ve svých městech. Čte s námi celé Česko, je to dojemné,“ říká s nadšením.
Co by se stalo, kdyby vypnuli Instagram?
Jakub Pavlovský je populární bookstagramer. Jako jeden z prvních v Česku postuje o knihách pod svým účtem @bookscalling již od roku 2014. Představa světa bez sociálních sítí mu vnukla myšlenku uspořádat vlastní knižní klub. A letos v dubnu uspořádá již sedmdesáté setkání nad knížkou. Svým spolučtenářům navíc umožní dozvědět se o knize vše – přímo z první ruky.
„Vzhledem k tomu, že do mého knižního klubu jsou zváni také spisovatelé a spisovatelky, jsou reakce čtenářů a čtenářek jiné, protože dojmy z přečtených knih můžeme sdílet přímo s těmi, kdo je napsali. Setkáváme se v 1. Podzemním antikvariátě v Hybernské,“ líčí Pavlovský.
V sedm večer zavřou dveře a program může začít. „Prostor obklopený knihami se otevře komorní diskusi o životě autorů a jejich románech. Často mluvíme bez servítek, prozrazujeme své autentické názory, nestydíme se zeptat v podstatě na cokoli,“ pochvaluje si Pavlovský, který je přesvědčen, že není nadto bavit se s lidmi o knihách. „Literatura je tmel společnosti,“ domnívá se.
Pestré literární menu
Čtenářské kluby mají různou podobu – čte se nejen povinná četba k maturitě, ale i aktuální literární novinky. Knižní kluby se liší také formou – buď jde o moderované povídání, přednášku literárního experta, setkání s autorem knihy či tematicky laděný event s pohoštěním a dárky. Zájem o ně bývá velký – většina knižních klubů naplní kapacitu během několika hodin.
Smysluplně strávený čas, poznávání nových lidí, ale také estetika je důležitá pro knižní klub Glam & Pages, který vznikl před dvěma lety.
„Závislost na onlinu jsme dohnali do extrémů, takže lidi teď víc přemýšlejí o tom, jak tráví svůj volný čas. Naťuklo se to už s covidem a celá tahle potřeba offline zážitků vyvrcholila tímto rokem, kdy snad neexistuje marketingová predikce, která by nekázala návrat k offlinu,“ je přesvědčená Dominika Krabec.
Se svými čtenáři právě čte eseje od Emily Ratajkowski, Moje telo. A kromě povídání nad knížkou nebude na Glam & Pages chybět ani lekce pilates nebo balíček s překvapením.
O peníze nejde
Účast na knižním klubu stojí nižší stovky korun, ten se zážitkem přesahuje i osm set. Vstupné ovšem pokrývá jen náklady na honorář pro hosta, pohoštění, případné dárky.
„Ale Reese Witherspoon si na základě svého knižního klubu vybudovala celou produkční společnost. Tak uvidíme, jak se knižním klubům povede dál,“ upozorňují Jana a Lucie z podcastu Zelené světlo. Na mysli přitom mají firmu Hello Sunshine, pod níž hollywoodská herečka vede svůj Reese’s Book Club – a jen na Instagramu má přes tři miliony sledujících.
Většina českých organizátorů ale zatím své kluby organizuje pro lásku ke knihám a potěšení z jejich sdílení v komunitě.
„Mým největším přáním je, aby náš knižní klub vytvořil nová přátelství. Kdybych na něm spojila dvě holky, co se budou bavit i za pět let, budu nesmírně šťastná,“ říká Františka-Marie Belánská. Ostatně o jednom osudovém setkání bude i její březnový knižní klub – vybrala pro něj knížku Staré odrůdy od spisovatele Ewalda Arenze.
The post Čtení je zase cool. Knižní kluby spojují čtenáře a ukazují kouzlo bytí offline appeared first on Forbes.