Trump hraje poker s globální ekonomikou. Investoři začínají hledat mimo USA
Od chvíle, kdy Donald Trump oznámil, že druhého dubna čeká Spojené státy „Den osvobození,“ se investoři a ekonomové ptali na jediné: Jak hrozné to může být? A odpověď je jasná: horší než ta nejpesimističtější očekávání. Štěpán Hájek z J&T Investiční společnosti se v komentáři zamýšlí nad okolnostmi i alternativami.
Ačkoliv akciové trhy fungují jako diskontní mechanismus, který efektivně započítává očekávané změny dopředu, podle reakce je evidentní, že s něčím podobným zdaleka nepočítaly. Index S&P 500 zaznamenal největší jednodenní propad od roku 2020, který se dále prohloubil v pátek, a jeho tržní kapitalizace se tak od začátku roku zmenšila o 4,5 bilionu dolarů – přibližně HDP Německa.
Nejsou to pouze cla, co dostává pod tlak americké akcie. Ve Spojených státech probíhá hluboká strukturální změna, která efektivně odklání zahraniční kapitál.
Trump protekcionistickou politikou s autokratickým nádechem a bez známky racionality uvnitř svého týmu naznačuje, že USA nejsou jedinou cestou k růstu, a je proto na místě zvážit alokaci kapitálu i do dalších regionů.
Dobrá myšlenka, tragická exekuce
Je těžké hledat racionální odpověď na kroky Donalda Trumpa. Klíčové je normalizovat dovozní cla, která jsou u většiny zemí, s nimiž Spojené státy obchodují, výrazně vyšší než americká cla na jejich export.
Trump zároveň využívá cla jako nástroj geopolitického tlaku – nejen k vyrovnání obchodních nerovnováh, ale také k posílení americké ekonomické nezávislosti a k donucení obchodních partnerů ke „fenomenálním nabídkám“ při vyjednávání.
Americký prezident si od cel slibuje návrat výroby zpět do Spojených států a ochranu klíčových průmyslových odvětví pro svou voličskou základnu, například ocelářství, automobilový průmysl nebo výrobu čipů, což by mělo vytvořit nová pracovní místa.
Efektivně tak hraje poker s globální ekonomikou a doufá, že ostatní položí karty. Zdá se, že mu je úplně jedno, že tím rozbíjí desítky let budované obchodní vztahy s klíčovými partnery, a že cla na konci dne zaplatí americký spotřebitel. Jak ukázala Kanada, Mexiko nebo Čína, i ostatní mohou mít silné karty a ještě zvýšit sázky.
Odvetná celní opatření prohlubují obrovskou nejistotu, která dopadá na americké společnosti závislé na dovozu klíčových komponentů ze zahraničí či na vývozu svých produktů za hranice Spojených států. Již několik amerických společností oznámilo, že mají problém plánovat investice, a čekání na větší jasnost ohledně Trumpova směru může trvat další měsíce.
Trump poukazuje na problémy, jako je fentanylová krize, za kterou viní ostatní státy, ale jádro problému bude nejspíš v domácí poptávce – což je strukturální výzva, kterou by měl řešit především. Podobně krátkozraké a potenciálně škodlivé jsou pro americkou ekonomiku i další jeho kroky.
USA jako největší spotřební trh využívají výhod levnější a efektivnější výroby v zahraničí. To jim umožňuje soustředit se na oblasti, ve kterých vynikají – inovace, které mění svět, a služby s vysokou přidanou hodnotou, kde mají skutečnou konkurenční výhodu.
Ochrana kritických průmyslových odvětví, jako je zdravotnictví či zbrojařství, může dávat smysl, ale návrat výroby tenisek a oblečení pod záminkou ochrany pracovních míst – v době rekordně nízké nezaměstnanosti – je ekonomická utopie.
Matematika k smíchu
S některými Trumpovými opatřeními by se dalo souhlasit, problémem je především forma, kterou se snaží dostat své partnery k vyjednávacímu stolu. Nehledě na to, že své výroky neustále otáčí o 180 stupňů.
Svět přestává věřit v americkou výjimečnost a není ochoten platit prémii za americká aktiva, což se odráží v odlivu kapitálu z amerických akcií a poklesu jejich ceny. Nabízí se otázka, zda je za tím vším nějaký hlubší plán, ale pohled na způsob výpočtu cel na dovozy do USA ukazuje, že jde o zcela absurdní metodu.
Nejde o specifická cla, rozdíl ve VAT, analýzu obchodních praktik ani nic sofistikovanějšího. Zkrátka, Amerika přestává být investičním majákem, který přitahuje globální kapitál. Místo toho připomíná přístav, kde se ceny aktiv zvedají jen díky vlnám spekulací, zatímco skutečná hodnota a dlouhodobá důvěra investorů pomalu odplouvají.
Kdo chce, může najít alternativy
Jak by řekl analytik, když nemá tušení, jak současné dění ovlivní trhy: „It is a stockpicker’s market.“ Americké akcie nabízejí díky extrémně negativnímu sentimentu největší slevy od roku 2022 a bezpochyby lze najít úžasné a dominantní společnosti za atraktivní cenu, které investorům přinesou dlouhodobou radost. Kdo by ještě před pár měsíci řekl, že americké akcie budou kontrariánská sázka?
Pokud ale nechcete podstupovat takovou míru nejistoty a chcete diverzifikovat, stojí za zvážení i jiné regiony. Čína nabízí velmi nízké valuace, solidní očekávanou ziskovost a odklon od závislosti na amerických clech díky diverzifikaci obchodních partnerů od roku 2018.
Evropa je rovněž atraktivní – pokles výnosů z dluhopisů snižuje náklady na financování fiskální podpory, kterou již oznámilo Německo. Rizikem je její obrovský obchodní přebytek s USA, který může být terčem trvalých celních opatření.
Australský trh, plný komoditních a finančních společností, nabízí relativní izolaci, zatímco Latinská Amerika se může stát velmi zajímavým cílem kapitálových toků. Argentina zaznamenala největší růst v minulém roce a Brazílie nabízí atraktivní valuace s mixem hodnotových a růstových titulů. Například samotný index má dividendový výnos téměř deset procent.
V konečném důsledku se tak globální investiční prostředí mění – a s ním i strategie, které investoři budou muset přehodnotit.
The post Trump hraje poker s globální ekonomikou. Investoři začínají hledat mimo USA appeared first on Forbes.