S úplným klidem se dobrých výsledků dosahovat nedá, říká architekt Pleskot
Jeho práce v Litomyšli je součástí takzvaného litomyšlského zázraku, kdy město díky osvícenému přístupu a spolupráci s kvalitními architekty získalo řadu výjimečných staveb. Na setkání největších rodinných firem Forbesu právě v Litomyšli architekt Josef Pleskot představil své nejnovější místní „dítě“.
Pro desetitisícové město ve východních Čechách architekt Josef Pleskot oživil předzámčí, přeměnil historický zámecký pivovar na multifunkční centrum nebo navrhl moderní Regionální muzeum v budově bývalého piaristického gymnázia. Na místě bývalých garáží v Mariánské ulici také vytvořil zenovou zahradu sloužící jako prostor pro umění a relaxaci.
Jeho nejnovějším počinem bude SmetaNOVÝ sál, který vznikne zastřešením nádvoří místního zámku a podle organizátorů pomůže pozvednout hudební festival Smetanova Litomyšl mezi přední evropské festivaly. Projekt ale zrál několik dlouhých let, během nichž si architekt myslel, že jeho práci pro město už odzvonilo.
„Říkal jsem si, že scéna na druhém zámeckém nádvoří by mohla být velkorysejší, vzdušnější a s větší angažovaností okolní historické architektury. Vždyť právě díky ní je litomyšlský zámek zapsaný na seznamu UNESCO,“ řekl na podiu přední český architekt, který vede kancelář AP Atelier.
„Snil jsem o tom, že by bylo možné vznést střechu sálu až na úroveň střech samotného zámku. Není to málo, je to asi dvacet metrů,“ dodal. Spolu s inženýry a ocelářskými statiky už před lety navrhl odvážné řešení, které k jeho údivu přijali památkáři i provozovatelé festivalu.
„Jenže pak se něco stalo ve vývoji a projekt zmizel z povrchu. Myslel jsem si, že už se do Litomyšle nevrátím,“ popisuje architekt období, které skončilo loni, kdy do čela Smetanovy Litomyšle nastoupil Michal Medek. „Ten projekt vytáhl ze šuplíku a rozhodl se, že chce být ředitelem festivalu, který vynese střechu do výšky. Loni na tiskové konferenci jsme ohlásili, že to stihneme,“ prozradil Pleskot šibeniční termín, který se podle všeho podaří splnit a letošní ročník festivalu už by se měl uskutečnit v novém.
Velké emoce podle Pleskota k architektuře patří a zásadně jeho tvorbu ovlivňují. „A to jak pozitivně, tak negativně. Dnes ráno jsem bohužel zažil tu negativní rovinu, kdy jsem se musel rozčílit. Poté ale přichází usmíření,“ popsal architekt s tím, že během projektování a realizování projektu se emoce prolínají v sinusoidách. „Myslím, že s úplným klidem se dobrých výsledků dosahovat nedá.“
Architekt musí být zároveň připravený na to, že ačkoli projektu věnuje velké mentální i fyzické úsilí, ne vždy se dočká realizace. „Zášť v sobě nemám, možná zahořklost. Vždy mě léčí zásoba další práce. Když mám před sebou hodně dalších projektů, zapomínám na neúspěchy,“ prozradil držitel ocenění architekt roku 2014.
Na otázku šéfredaktora Forbesu Zdravka Krstanova, zda má mezi množstvím realizací nějaké oblíbené, odpověděl Pleskot hned trojicí rozmanitých projektů. Jako srdcový označil tunel, který zprůchodnil Jelení příkop na Pražském hradě. Ten vznikl v devadesátých letech během spolupráce s prezidentem Václavem Havlem.
„Když jsme ho realizovali, vůbec jsem nevěděl, že se dostaneme do takového až nezapomenutelného bodu. Jelení příkop byl při dalších prezidentech uzavřený a spousta lidí litovala, že jím nemůže procházet. Taková drobnost a dostala se do povědomí Pražanů, a nejenom jich.“
Jako druhý zásadní počin označil monumentální sídlo Československé obchodní banky v pražských Radlicích. „Zázemí pro tři tisíce zaměstnanců bylo velikánskou výzvou a nemělo v Česku co do rozsáhlosti open space pracoviště obdoby. Vnímal jsem, že si moc kolegů přálo, aby to dopadlo blbě. A byl jsem rád, že to úplně blbě nedopadlo,“ mluví o budově, která získala řadu ocenění včetně Stavby roku 2007 nebo Grand Prix architektů 2008.
Do třetice jmenoval industriální dolní oblast Vítkovic, kdy měl možnost urbanisticky přeměnit velkou část Ostravy včetně ikonické šroubovicové věže Bolt Tower, multifunkční auly Gong nebo Světa techniky.
Na večeru věnovaném rodinným firmám, které patří k tahounům ekonomiky, také zmínil, že právě s rodinnými firmami velmi rád spolupracuje. „Můžu se u nich opřít o zodpovědnost, jsou vždy spolehlivé a nemusejí být velké. Často to může být jen otec, syn a pomocník, ale i tak udělají dohromady velký kus práce a znamená to mnoho v kontextu skládání řemesel při vytváření projektů.“
The post S úplným klidem se dobrých výsledků dosahovat nedá, říká architekt Pleskot appeared first on Forbes.