Hladové hry: Uvnitř izraelských smrtících pastí pro hladovějící obyvatele Gazy
Téměř každodenní izraelské masakry na místech distribuce potravin zabily jen za poslední měsíc přes 400 Palestinců. Přeživší popisují, jak překračovali mrtvá těla, aby se dostali k pytli mouky: „Jakou máme jinou možnost?“ V časných ranních hodinách 11. června, ještě před východem slunce, se devatenáctiletý Hatem Shaldan a jeho třiadvacetiletý bratr Hamza vydali čekat na nákladní vozy s humanitární pomocí poblíž Netzarimského koridoru ve střední části pásma Gazy. Doufali, že se vrátí s pytlem bílé mouky pro svou pětičlennou rodinu. Místo toho se Hamza vrátil s tělem svého mladšího bratra zabaleným v bílém pohřebním rubáši. Rodina Shaldanových žila kvůli izraelské blokádě téměř dva měsíce prakticky bez jídla, namačkaná v učebně přeměněné na úkryt ve východní části města Gaza. Jejich dům, který stával nedaleko, byl v lednu 2024 zcela zničen izraelským leteckým úderem. Kolem 1:30 ráno se oba bratři připojili k desítkám hladovějících Palestinců na ulici Al-Rashid podél pobřeží, když se doslechli, že do pásma vjedou nákladní vozy s moukou. O dvě hodiny později uslyšeli výkřiky „Nákladní vozy jedou!“, které okamžitě následoval zvuk izraelského dělostřeleckého ostřelování.