Pět let po železniční tragédii u Perninku: Bezpečnost regionálních tratí stále v ohrožení
Praha 4. července 2025 (PROTEXT) - V pondělí 7. července to bude přesně 5 let, co došlo u Perninku k tragické srážce dvou osobních vlaků, která si vyžádala dva lidské životy, 22 zraněných a škodu přes 25 milionů korun. Drážní inspekce tehdy vydala bezpečnostní doporučení s cílem zvýšit úroveň zabezpečení na tratích se zjednodušeným řízením dopravy. Pět let poté se ptáme: Co se skutečně změnilo a jaká je realita na české železnici?
„Drážní inspekce funguje, co se týče bezpečnostních doporučení, dosti svérázně – u některých mimořádných událostí (jako např. Třemošnice – Čáslav místní nádraží 4. 3. 2019, Bohumín 27. 6. 2022) doporučuje zavedení ETCS všude – i na vlečkách, zkušebních, místních a speciálních tratích či dokonce v metru, jinde i při závažných událostech zajištění bezpečnosti naprosto ignoruje a žádná doporučení nevydává,“ říká Josef Hendrych, předseda Spolku pro efektivní železnici.
Ministerstvo a Správa železnic: slova místo činů
Po mimořádné události u Perninku se představitelé ministerstva dopravy i Správy železnic předháněli v prohlášeních o rychlém zvýšení bezpečnosti na regionálních tratích. Prvním opatřením bylo zavedení ohlašovací povinnosti ve všech dopravnách, což však podle dopravních psychologů řeší spíše formální stránku věci než skutečnou bezpečnost. Následně se začalo hovořit o technických řešeních, zejména o zavádění evropského zabezpečovače ETCS. Správa železnic jej v tomto případě sama označuje jako ETCS L1, byť tato varianta evropského zabezpečovače ani zdaleka neplní to, co má ETCS L1 ve skutečnosti umět – v podstatě jen zabrání projetí hlavního návěstidla s návěstí Stůj, pokud je ovšem hnací vozidlo vybaveno mobilní částí ETCS.
„Za pět let bylo systémem ETCS L1 zabezpečeno pouhých 84 km tratí, přičemž na těchto úsecích nejezdí ani jedno vozidlo vybavené mobilní částí ETCS. Kuriózní je i případ zabezpečení devítikilometrového úseku mezi Temelínem a Týnem nad Vltavou, kde není ani pravidelná osobní doprava,“ doplňuje Josef Hendrych, předseda Spolku pro efektivní železnici. Přesto se Správa železnic a ministerstvo dopravy chlubí úspěchy v zavádění ETCS L2 a počítají kilometry vybavených tratí, aniž by reflektovaly skutečnost, že ETCS zavádějí jen na tratích evropského významu a naprosto ignorují zvyšování bezpečnosti na ostatních tratích.
Bezpečnost regionálních tratí mohou za zlomek nákladů zajistit alternativní řešení
Existuje řešení, které je až desetkrát levnější než ETCS – tzv. radioblok, úspěšně provozovaný od roku 2014 na trati Volary–Číčenice. Tento systém efektivně zabraňuje neautorizovanému pohybu vlaků, avšak kvůli nekompatibilitě s ETCS byl jeho další rozvoj zastaven. Přitom by mohl výrazně zvýšit bezpečnost na mnoha regionálních tratích za zlomek nákladů.
V současnosti je 935 km tratí zabezpečeno pouze telefonickým dorozumíváním a 70 tratí o délce 1296 km je řízeno podle předpisu D3, kde komunikace probíhá mezi strojvedoucím a dispečerem přes mobilní telefon či vysílačku. Bezpečnost na těchto tratích zůstává dlouhodobě neřešená, přestože právě zde hrozí největší rizika.
„Spolek pro efektivní železnici dlouhodobě podporuje zavádění moderních zabezpečovacích systémů, ale nikoliv za každou cenu a bez ohledu na efektivitu vynaložených prostředků. Apelujeme na ministerstvo dopravy a Správu železnic, aby se zaměřily na skutečné zvýšení bezpečnosti na regionálních tratích a zvážily i alternativní, ekonomicky efektivní řešení. Za pět let od tragédie u Perninku se na regionálních tratích změnilo jen málo. Bezpečnost cestujících nesmí být obětí neefektivních investic a politických rozhodnutí,“ uzavírá Josef Hendrych, předseda Spolku pro efektivní železnici.
O Spolku pro efektivní železnici (SPEŽ) - Spolek pro efektivní železnici vznikl v roce 2013 pod starým názvem Spolek pro bezpečnou železnici. Je názorovou a komunikační platformou osob a institucí, kterým není lhostejný osud železnice v České republice. Naším hlavním posláním je podpora věcné diskuse a zprostředkovávání výměny názorů mezi předními odborníky a širokou veřejností na aktuální témata. V diskuzích se soustředíme především na otázky rozvoje bezpečné železniční dopravy jako efektivního a ekologického způsobu přepravy, která patří svým významem mezi klíčové součásti kritické infrastruktury státu. Vysokou odbornost, ale i názorovou rozmanitost garantují osobnosti, které jsou součástí našeho expertního týmu, z nichž všichni mají dlouholeté pracovní či akademické zkušenosti.
Zdroj: Spolek pro efektivní železnici