Jak uspět na trhu práce po padesátce? Mladí nejsou a nebudou, varuje expertka
Český pracovní trh stojí na prahu zásadní změny. Každý rok přichází sotva sto tisíc nováčků, zatímco věk odchodu do důchodu se neustále prodlužuje. „Dnes vedle sebe v jedné firmě stojí až pět generací a téměř polovina pracovní síly je starší čtyřiceti pěti let,“ varuje expertka na HR a mezigenerační spolupráci Kateřina Legnerová.
Na západ od nás už je běžné, že zaměstnanec „přesluhuje“ klidně o pár let déle. V Česku stále vládne stereotyp, že starší člověk rovná se drahý, pomalý a technologicky pozadu. Kateřina Legnerová ho vyvrací a říká, že smíšené týmy ve firmách zhruba o 150 lidech podle jejích dat podávají až o čtvrtinu lepší a rychlejší výsledky než týmy složené z jediné věkové skupiny.
Důvod? Vzájemná inspirace. Mladší přinášejí digitální dovednosti a drajv, starší kontext, nadhled a schopnost předcházet chybám.
Konflikt ale nevzniká jen na ose „mladí versus staří“. Z průzkumů Legnerové vyplývá, že vůbec nejvíce diskriminovaně se v práci cítí lidé ve věku dvacet až pětadvacet let. Stěžují si, že dostávají málo podnětné úkoly, minimum zpětné vazby a že do nich firmy neinvestují.
„Když si mladé nevychováte, rychle odejdou a druhou šanci už nedostanete,“ varuje expertka. Personalisté by podle ní měli mladým dát mentora, možnost rotovat mezi odděleními a jasně pojmenované cíle, aby věděli, jak mohou růst.
To, že mezigenerační soužití skutečně funguje, ukazuje Legnerová na příkladu rodinných a středně velkých firem, které organicky rostly a přirozeně nabíraly zaměstnance různých věkových kategorií. Dnes patří k nejstabilnějším na trhu a během krize je nerozhodí ani propad poptávky, protože mají široké spektrum zkušeností a dovedností.
Pro jednotlivce shrnuje Legnerová recept na dlouhodobou zaměstnatelnost do tří slov: flexibilita, odpovědnost a realismus. Bez ochoty učit se novým nástrojům a občas přijmout i nižší odměnu za dovednosti, které nejsou na trhu tak žádané jako dřív, to podle ní nepůjde.
Pro firmy nabízí jednoduchý návod. Nejprve je nutné otevřeně si ve smíšeném týmu říct, co je skutečná priorita práce, kdy je úkol hotový a jak se pozná kvalita. Dále je důležité nastavit realistické kariérní cesty také pro lidi nad padesát; patnáct let do důchodu je totiž luxusně dlouhá doba, kterou si žádná organizace nemůže dovolit promarnit.
Proč se Česko bojí zaměstnávat lidi ve věku 55+? Jak z věkové rozmanitosti udělat přednost, a ne problém? Jaké dovednosti by si měl starší pracovník osvojit, aby zůstal relevantní na pracovním trhu? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!
The post Jak uspět na trhu práce po padesátce? Mladí nejsou a nebudou, varuje expertka appeared first on Forbes.