Konflikt na Blízkém východě: OSN vyhlásila hladomor v Pásmu Gazy
OSN poprvé na Blízkém východě vyhlásila hladomor v Pásmu Gazy, kde trpí kritickým nedostatkem jídla přes půl milionu lidí. Izraelský ministr obrany pohrozil úplným zničením města Gaza, pokud Hamás nesloží zbraně a nepřijme podmínky Izraele. Prezident Petr Pavel zdůraznil rozdílný pohled na konflikt své kanceláře a vlády, přičemž apeluje na rychlé kroky ke zmírnění utrpení civilistů v Gaze. Co dalšího přinesl týden v dění kolem konfliktu na Blízkém východě?
Vyhlášení hladomoru. OSN v pátek poprvé na Blízkém východě vyhlásila hladomor v Pásmu Gazy, kde podle odborníků trpí katastrofálním hladem přes půl milionu lidí. Podle vysokého komisaře OSN Volkera Türka jde o přímý důsledek izraelské blokády a válečných akcí, Izrael však zprávu označil za nepravdivou a odmítá, že by používal hlad jako zbraň. Humanitární situace je kritická: v nejhorším stupni nedostupnosti potravin se nachází třicet procent populace a počet hladovějících může do konce září vzrůst na 641 tisíc.
Hrozby zničení města Gaza. Izraelský ministr obrany Jisrael Kac pohrozil zničením města Gaza, pokud Hamás nesloží zbraně, nepropustí všechny izraelské rukojmí a nepřijme izraelské podmínky ukončení konfliktu. Izraelská armáda již ovládá okrajové části města a premiér Netanjahu plánuje jeho úplné obsazení. Od začátku války v říjnu 2023 při izraelských útocích zemřelo přes dvaašedesát tisíc Palestinců a z původních padesáti rukojmích je asi dvacet stále naživu.
Izrael pod palbou kritiky. Více než dvacítka zemí včetně Británie, Česka, Francie a Japonska odsoudila plán Izraele na výstavbu nových osad v oblasti E1 na Západním břehu Jordánu jako porušení mezinárodního práva a vyzvala k jeho zvrácení. Izraelský ministr financí označil osady za reakci na záměr některých států uznat Palestinu a upozornil, že by mohly oddělit východní Jeruzalém od Západního břehu. Signatáři prohlášení varují, že výstavba ohrožuje bezpečnost, zvyšuje násilí a brání vzniku palestinského státu.
Ovládnutí periferií Gazy. Izraelská armáda zahájila první fázi útoku na město Gaza a už ovládá jeho okraje. Do operace bylo povoláno šedesát tisíc záložníků. Premiér Netanjahu nařídil zkrátit lhůty pro porážku Hamásu, zatímco armáda počítá s pokračováním operace až do roku 2026. Nová ofenziva vyvolala ostrou kritiku ze zahraničí i z Izraele, mimo jiné od francouzského prezidenta Macrona a jordánského ministra zahraničí. Izrael zároveň odmítl nový návrh příměří, který Hamás přijal a jenž počítá s postupným propuštěním rukojmích. Izraelská vláda trvá na tom, že dohoda musí zajistit propuštění všech rukojmích najednou a zároveň ukončení vlády Hamásu v Gaze.
Rozdílný pohled vlády a prezidenta. Prezident Petr Pavel uvedl, že se jeho pohled na konflikt v Gaze liší od postoje vlády premiéra Petra Fialy, která podle něj podporuje Izrael bez výhrad k politice Benjamina Netanjahua. Pavel zdůraznil, že uznává izraelské právo na sebeobranu, ale nesouhlasí se všemi kroky současného premiéra, jež podle něj zhoršují humanitární situaci. Hlava státu chce tento týden jednat s experty na Blízký východ o možnostech českých kroků a příští čtvrtek o situaci hovořit s premiérem. Podle něj je zásadní rychle konat a zmírnit utrpení civilistů v Gaze, které nelze ospravedlnit.
Stopka pro vydávání víz obyvatelům Pásma Gazy. Americké ministerstvo zahraničí pozastavilo vydávání víz pro obyvatele Pásma Gazy, která jim umožňovala léčit se v USA. Rozhodnutí přišlo po tlaku některých stoupenců prezidenta Donalda Trumpa, kteří přítomnost Palestinců označili za bezpečnostní hrozbu. Ministerstvo zároveň prověřuje i nedávno udělená humanitární víza. Krok vyvolala i kritika konzervativní influencerky Laury Loomerové, kterou podpořili někteří republikánští zákonodárci.
The post Konflikt na Blízkém východě: OSN vyhlásila hladomor v Pásmu Gazy appeared first on Forbes.