Co čekat od energetiky v roce 2026? Konec windfall tax i nižší faktury
Rok 2025 se v energetice nesl ve znamení pokračujícího poklesu cen energií na burzách i výsledných fakturách, dále jsme se jako Česko konečně dokázali odstřihnout od ruské ropy, do toho česká vláda rozhodla o tom, že Dukovany dostaví jihokorejská KHNP, nebo Pavel Tykač přiznal, že hodlá vypnout uhelné elektrárny. Co vše můžeme očekávat od české energetiky v nově započatém roce?
Konec daně z mimořádných zisků
S novým rokem přestane v Česku po třech letech platit daň z mimořádných zisků, takzvané windfall tax (WFT). Ta byla trnem v oku hlavně minoritním akcionářům skupiny ČEZ, na kterou windfall tax dopadla nejtvrději.
Na dani z mimořádných zisků, která platí pro energetický, petrochemický a bankovní segment, má český stát dle posledních listopadových odhadů vybrat 118 miliard korun, z čehož 95 miliard na dani odvede právě ČEZ. Skupina je navíc zatížena daní z nadměrných tržeb.
Podle kritiků WFT uměle snižovala hodnotu ČEZ na burze. Jedna akcie na konci roku stojí 1278 korun, její prudký růst se ale v souvislosti s koncem WFT neočekává. Jelikož je termín konce platnosti WFT už delší dobu známý, v hodnotě akcií je už započtený.
Zestátnění ČEZ
V nadcházejícím roce můžeme očekávat i horlivé debaty kolem zestátnění ČEZ. Tuto možnost před dvěma lety připustil i bývalý premiér Petr Fiala, nakonec změnil postoj, jeho vláda se ale k takovému kroku nakonec neodhodlala.
To nastupující garnitura se naopak zejména slovy ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka vyjadřuje pro zestátnění ČEZ, respektive jeho rozdělení na výrobní a distribuční část, přičemž výrobní by vlastnil ze sta procent a distribuci by mohl vložit na burzu.
Že je zestátnění ČEZ dobrý nápad, si myslí i miliardář Pavel Tykač, který dle dostupných informací skrz spřátelené firmy drží v ČEZ zhruba deset procent.
Státní energetická koncepce
Hlavní plán, podle kterého se má po několik budoucích dekád vydat česká energetika a který by jí měl ukázat jasný směr, už začíná být tak trochu opředen tajemstvím. Zatímco předchozí vláda premiéra Petra Fialy rok co rok slibovala, že Státní energetickou koncepci (SEK) schválí a dá tak signál investorům, do kterých výrobních zdrojů elektřiny mají investovat, nakonec ji tak dlouho odkládala, až tento úkol připadl na novou vládu v čele s Andrejem Babišem.
SEK je pro budoucnost české energetiky důležitá, protože stanovuje, jak bude vypadat náš budoucí energetický mix. Ten je dnes stále z více než třetiny závislý na uhelných elektrárnách, které mají být v rámci dekarbonizace energetiky nahrazeny zejména jádrem, poté obnovitelnými zdroji (OZE), které budou vykrývat plynové elektrárny.
Schválení koncepce je důležité pro to, aby do energetiky opět mířily peníze, a to i soukromých investorů. Situace v energetice je dnes totiž taková, že se žádnému soukromému investorovi nevyplatí bez veřejné podpory stavět nové elektrárny. A to ať už jaderné, plynové, fotovoltaické, nebo větrné.
Schválení SEK by mělo roztočit kola dotačních programů, podpor i garancí pro soukromé investory, kteří by mohli opět začít stavět tolik potřebné nové výrobní zdroje elektřiny i tepla. Nastupující ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček na podzimní konferenci Forbes Lepší Česko uvedl, že schválení SEK bude prioritou nového resortu.
Konec obra
Sto šedesát šest metrů široký a čtyřicet čtyři metrů vysoký kolos stojící v hnědouhelném lomu ČSA jako obří memento nejslavnější doby těžby uhlí v mosteckém regionu navždy zmizí z povrchu zemského.
Ojedinělé korečkové rypadlo s označením RK 5000, které během svého třiatřicetiletého provozu vytěžilo přes 150 milionů tun zeminy a dolem pomalu kráčelo pomocí hydraulických noh, se jeho vlastník, skupina Sev.en Pavla Tykače, rozhodla rozřezat.
Stane se tak během příštího roku, jeho část ovšem bude podle vyjádření zástupců Sev.en možná zapuštěná do země na břehu nového jezera, které vzniká zaplavováním dolu ČSA, jako připomínka jeho dávné slávy i toho, co se pod zámkem Jezeří po několik dekád dělo.
Vypínání uhelných elektráren
V Česku se začnou uzavírat první uhelné elektrárny kvůli jejich nerentabilitě. Takový krok v listopadu ohlásil právě druhý největší výrobce elektřiny v zemi, skupina Sev.en, která patří do impéria miliardáře Pavla Tykače. Ta v Česku vlastní kromě hnědouhelných dolů elektrárny Počerady a Chvaletice s teplárnou Kladno.
ČEPS právě nyní rozhoduje o tom, které elektrárny si stát vzhledem k zajištění energetické bezpečnosti může dovolit vypnout, a které jsou naopak pro správné fungování přenosové soustavy významné, a tím pádem bude i jejich provoz nadále dotovat.
Dostavba Dukovan
Sledovat budeme i dění kolem největší zakázky v historii Česka, tedy dostavby jaderných reaktorů v Dukovanech. Už dnes probíhají geologické průzkumy podloží na místě budoucích reaktorů, poprvé kopnout do země by se ale mělo nejdříve v roce 2028.
V příštím roce by během pokračujících přípravných prací mohlo přijít rozhodnutí z Bruselu, zda nám Evropská komise poskytne tzv. notifikaci, tedy možnost výstavbu prvního bloku spolufinancovat z veřejných zdrojů. Zároveň budeme sledovat i to, zdali neúspěšný uchazeč o dostavbu Dukovan rozjede soudní bitvu proti postupu v tendru přímo v Bruselu.
Ceny energií
Ceny energií se v tomto roce vyvíjely příznivě pro zákazníky, když cena elektřiny i plynu na burzách během roku klesla. A to konkrétně u elektřiny o zhruba deset procent k devadesáti eurům za megawatthodinu (MWh), u plynu pak dokonce o téměř třetinu, kde se po čtyřech letech dostala zpět pod třicet eur za MWh.
Na to reagovali i dodavatelé energií, kteří v průběhu roku postupně snižovali své ceníky za energie a vzhledem k příznivé situaci na trhu by měl tento vývoj dál pokračovat. Zejména pak u plynu, kterého je dnes v Evropě dost. Výkyvy mohou přijít v cenách elektřiny, a to v souvislosti s postupným uzavíráním fosilních elektráren a vývojem cen emisních povolenek.
Změna ve vedení MERO
V příštím roce končí mandát současného šéfa provozovatele ropovodů a správce zásob ropy MERO ČR Jaroslava Pantůčka. Jeho funkční období končí v červnu, kdy se má vedení MERO obměnit. Jaroslav Pantůček ale trochu počítá s tím, že by mohl být odvolán i dříve.
Novopečený premiér Andrej Babiš jej totiž nemá příliš v lásce, což ukázal už v roce 2015, kdy jej z pozice ministra financí sesadil z vedení, kam jej poté znovu dosadil bývalý premiér Petr Fiala.
Tak či tak, Jaroslav Pantůček opustí MERO ČR s čistým stolem, hlavní úkol totiž zvládl – právě díky němu se Česko letos díky rozšíření ropovodu TAL-Plus dokázalo odříznout od ruské ropy.
Tykač na nákupech
Miliardář Pavel Tykač na jedné straně plánuje uzavřít uhelné elektrárny v Česku, protože se přestává vyplácet jejich provoz, jinde ve světě mu ale stále dávají ekonomický smysl. Aktuálním příkladem je Vietnam, v kterém Tykač usiluje o akvizici uhelné elektrárny Mong Duong 2, která elektřinou zásobuje hlavní město Hanoj i část severního Vietnamu.
Tykač už je s prodávajícími domluven, druhým rokem ale čeká na posvěcení akvizice tamními úřady, které se stále k zamýšlené transakci nevyjádřily. Pro Tykače by ovládnutí elektrárny znamenalo referenční vstup do regionu jihovýchodní Asie, kde má v plánu do budoucna dál investovat.
The post Co čekat od energetiky v roce 2026? Konec windfall tax i nižší faktury appeared first on Forbes.