Česko loni vybralo na daních přes 1,5 bilionu korun. Meziročně o osm procent více
Stát loni vybral na daních 1,54 bilionu korun, proti roku 2024 výběr vzrostl o 8,1 procenta. Zvýšilo se inkaso všech daňových titulů, nejrychleji rostl výběr daní z příjmu právnických a fyzických osob. Vyplývá to z dat, která zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o plnění státního rozpočtu za loňský rok.
Inkaso daně z příjmu právnických osob vzrostlo o 13,9 procenta na 333 miliard korun. Podle ministerstva financí se na výběru daně pozitivně projevilo vyrovnání záloh za rok 2024.
Zvýšil se i výběr daně z neočekávaných zisků (windfall tax), kterou odvádějí energetické a petrochemické firmy a velké banky. Za poslední rok své účinnosti přinesla státu 38,4 miliardy korun, o 4,6 procenta víc než v roce 2024.
Na dani z příjmu fyzických osob stát loni vybral 290,1 miliardy korun, meziročně o 10,3 procenta víc. Na vyšším výběru se podle ministerstva financí projevil zejména růst mezd a platů.
Největším daňovým titulem zůstala daň z přidané hodnoty, jejíž inkaso dosáhlo 623,1 miliardy korun, proti roku 2024 vzrostlo o 6,7 procenta. Za růstem stálo zejména zvýšení spotřeby domácností.
Na spotřebních daních stát vybral 175,2 miliardy korun, což představovalo meziroční nárůst o 2,4 procenta. Přispělo k tomu zvýšení sazby daně z tabákových výrobků a vyšší přepravní výkony, které se projevily ve větší spotřebě pohonných hmot.
Naopak inkaso spotřební daně z lihu mírně kleslo i přes zvýšení daňové sazby, a to zejména kvůli klesající spotřebě alkoholických nápojů.
Z menších daňových titulů zaznamenala nejvyšší nárůst daň z hazardních her, jejíž inkaso se zvýšilo o deset procent na 22,7 miliardy korun. Daň z nemovitých věcí vynesla obcím 23,6 miliardy korun, o 2,2 procenta více než v roce 2024.
Státní rozpočet loni získal z daňových příjmů bez pojistného na sociální zabezpečení 1,06 bilionu korun, meziročně o 9,5 procenta víc. Rozpočet skončil se schodkem 290,7 miliardy korun, meziročně se deficit prohloubil o 19,3 miliardy korun. Schodek byl čtvrtý největší v historii Česka.
Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů.
V loňském roce na kraje připadalo 9,45 procenta a na obce 24,16 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob.
U daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti měly obce nárok na dalších 1,5 procenta celkového inkasa. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí.
The post Česko loni vybralo na daních přes 1,5 bilionu korun. Meziročně o osm procent více appeared first on Forbes.