Utahování šroubů v Grónsku. Lze na něm vydělat na burze?
Americký prezident Donald Trump znovu přitvrzuje v otázce Grónska a finanční trhy zbystřily. Ostrov plný strategických surovin a vojenského významu je zničehonic mimo jiné investičním tématem začátku letošního roku. Dá se na tom skutečně vydělat, nebo už trh započítal vše zajímavé, co se může odehrát?
Je snadné propadnout dojmu, že Grónsko se objevilo na investiční mapě náhle. Ve skutečnosti se spíš sešlo několik dlouhodobých trendů v jeden okamžik. Ostrov, který má necelých šedesát tisíc obyvatel, drží podle amerických úřadů třicet devět z padesáti surovin považovaných Spojenými státy za kritické pro národní bezpečnost.
V seznamu jsou kovy nezbytné pro výrobu zbraní, radarů, elektromotorů i moderní elektroniky. I tato kombinace vzácných zdrojů a rostoucí geopolitické rivality vysvětluje, proč se Grónsko dostalo do hledáčku investorů.
Druhou vrstvou příběhu je čistá geografie. Grónsko neleží na okraji světa, jak naznačují ploché mapy, ale v jeho středu z pohledu vojenské logiky.
Nejkratší trajektorie mezi Ruskem a severoamerickým kontinentem vede přes arktický prostor, jehož je Grónsko klíčovou součástí. Americká základna Pituffik zde funguje jako součást systému včasného varování a protiraketové obrany už od počátku studené války.
Třetím impulzem jsou peníze. Dánsko během posledního roku dramaticky zvýšilo výdaje na obranu v arktickém prostoru. Investice do hlídkových plavidel, bezpilotních prostředků, radarů a velitelské infrastruktury dosahují desítek miliard korun. Pro tak malou zemi a tak řídce osídlený region jde o mimořádný obrat v prioritách.
Trhy tento signál čtou jednoznačně. Když se v rozpočtech nahrazují sociální programy vojenskými zakázkami, nevzniká to z pocitu pohodlí, ale z obav.
Sázka na vzácné kovy a jejich zpracování
Pokud investoři hledají, jak s Grónskem spekulovat na burze, míří část z nich k sektoru vzácných zemin. Zvláštní pozornost přitahují projekty Kvanefjeld a Tanbreez, které patří k největším známým ložiskům tohoto typu na světě.
Společnosti jako Critical Metals nebo Energy Transition Minerals, které kontrolují rozsáhlá ložiska vzácných zemin v Grónsku, nabízejí investorům přímou expozici na bohaté grónské zdroje a zároveň patří k titulům, na nichž se geopolitický příběh propsal do cen nejrychleji.
Akcie americké společnosti Critical Metals od začátku posílily zhruba o 108 procent, zatímco cenné papíry Energy Transition Minerals zaznamenaly cenový růst o devadesát procent. V obou případech jde primárně o reakci trhu na politický a strategický význam Grónska, nikoli o reálný posun v samotné těžbě.
Také proto část investorů volí méně nápadnou, ale strukturálně pevnější cestu. Místo samotných dolů sází na zpracování a rafinaci mimo Čínu.
Například americká společnost MP Materials, jejíž cenné papíry od začátku roku zpevnily přes 26 procent, provozuje jediný funkční důl vzácných zemin ve Spojených státech a buduje navazující kapacity pro jejich zpracování.
Australská Lynas Rare Earths (+22 procent od začátku roku) zase investuje do obdobných technologií v USA i mimo ně. Tyto firmy nejsou závislé na tom, zda se v Grónsku skutečně začne těžit. Profitují už z pouhého tlaku na diverzifikaci dodavatelských řetězců.
Obrana jako jistější tok peněz než těžba
Zatímco těžba vzácných kovů v Grónsku zůstává nejspíš hudbou vzdálené budoucnosti, obranný sektor reaguje okamžitě.
Militarizace Arktidy není hypotéza, ale rozpočtová realita. Dánsko není jedinou zemí, která přehodnocuje svou bezpečnostní strategii v severních šířkách. Pentagon už dříve označil Arktidu za region, kde je nezbytné posílit schopnosti v oblasti sledování, komunikace a protiraketové obrany.
Z této logiky profitují velké zbrojařské firmy napojené na americké a alianční obranné rozpočty. Lockheed Martin profituje z prodeje stíhacích letounů a systémů protivzdušné obrany. Northrop Grumman či Raytheon Technologies jsou napojeny na radarové a sledovací technologie, které jsou pro arktické prostředí klíčové.
Opomenout bychom neměli ani skandinávské zbrojovky, které se v kontextu arktického napětí ocitají v přirozeně výhodné pozici.
Norský Kongsberg Gruppen (+14 procent od začátku roku) i švédský Saab (+29 procent) letos patří k nadprůměrně výkonným titulům a jejich cenový růst odráží nejen obecný návrat obranného sektoru do přízně investorů, ale také jejich geografickou a technologickou blízkost severní Evropě a Arktidě.
Kde končí příběh a začíná realita
Grónsko je učebnicovým příkladem toho, jak akciové trhy milují silné narativy a dokážou je bleskurychle zacenit. Kombinace surovin, mapy a geopolitického napětí zde zatím funguje jako magnet.
Stejně silně ale fungují i limity, o nichž se mluví méně. Infrastruktura je v zemi minimální, logistika extrémně nákladná a povolovací procesy patří k nejpřísnějším na světě. Řada dříve oznámených projektů v Grónsku skončila bez jediné tuny vytěžené rudy.
Dalším faktorem je tamní politika. Většina Gróňanů podporuje větší míru nezávislosti na Dánsku, ale zároveň odmítá představu, že by se ostrov stal součástí Spojených států. To komplikuje jakékoli scénáře rychlého převzetí kontroly nad zdroji.
Neznamená to nicméně, že by celé téma bylo investičně bezcenné. Otázka nezní, zda Grónsko jednou změní globální rovnováhu sil. Ta se mění už teď. Jde spíš o to, zda investor má zájem o firmy, které z této změny těží již dnes, nebo zatouží po nákupu spekulativního příběhu, jehož nejlepší část může zůstat navždy pod tlustým ledem.
Informace obsažené v tomto článku mají výhradně informační charakter a nepředstavují investiční rady. Nedoporučujeme jednat na základě těchto údajů bez předchozí konzultace s kvalifikovaným finančním poradcem. Investování je spojeno s riziky a rozhodnutí o investování jsou na vlastní odpovědnost. Výnosy z investice dosažené v minulosti nejsou zárukou výnosů budoucích.
The post Utahování šroubů v Grónsku. Lze na něm vydělat na burze? appeared first on Forbes.