Make Zlínský kraj great again. Pomocí polovodičů, letectví, výstavby i vzdělání
Žádný jiný kraj nemá u svého zrodu tak silný podnikatelský příběh – a zároveň jen málo krajů řeší tolik výzev jako ti, kteří navazují na odkaz Tomáše Bati. Změnit to hodlá Zlínská regionální investiční agentura. Baťa by dnes byl první, kdo by boural staré baťovské budovy, tvrdí její šéfové.
Když spolu s delegací podnikatelů ze Zlínského kraje kráčel centrálou globálního giganta Lockheed Martin a viděl výrobní linku na bojové letouny F-35, uvědomil si jednu věc. „Měří 1,6 kilometru. Něco podobného by teoreticky šlo udělat v průmyslové zóně u Holešova,“ říká Petr Kubíček.
Jistě, jen nápad, sen, vzdálená vize. „Ale nejlepší zábava je přece pokoušet se o zdánlivě nemožné,“ usměje se Kubíček, strategický ředitel ZRIA.
Takové myšlení koresponduje s historií kraje, jehož hlavní město vyrostlo až ve 20. století díky jednomu z nejikoničtějších českých podnikatelů Tomáši Baťovi, který tu vybudoval obuvnické impérium společně se svým bratrem Janem Antonínem. Dávno tomu. Dnes kraj nevzkvétá.
„Nechtěli jsme být typičtí Češi, co jen nadávají, že věci nefungují. Tak jsme nasadili montérky a jdeme do toho,“ doplňuje Mojmír Novák, předseda představenstva ZRIA.
Jejich symbolickými montérkami jsou obleky, oba jsou vystudovaní ekonomové. Saka ale nesnižují množství dřiny, co je čeká.
„Že se jede do Zlína, tedy do Asie, jsme jako vtípek slyšeli mnohokrát,“ líčí Novák a Kubíček ho doplňuje: „Jenže Zlín opravdu není pořádně na mapě. A nejen na té mezinárodní, bojuje i o to, aby vůbec byl na české mapě a my samozřejmě chceme více. To je náš cíl.“
Zatřást a probudit
Proto vznikla ZRIA. Její šéfové se znají od dětství z vesnických fotbalových hřišť, oba vystudovali zlínské Gymnázium Lesní čtvrť a teď oba chtějí krajem zatřást, probudit ho.
„Jsme patrioti, to je naše základní motivace,“ říká Kubíček, který se jako jeden z mála rodáků do kraje vrátil; většina zůstává v Praze, v Brně, zamíří za hranice.
Zlínský kraj je proto aktuálně do průměrného věku třetí nejstarší. Ekonomicky je 20 procent pod národním průměrem a z pohledu HDP na hlavu je na třetině výkonu Prahy. To nevyváží ani benefity místního života, jimiž jsou hlavně bezpečnost, klid a všudy přítomná příroda, tedy atributy důležité pro spokojený rodinný život a výchovu dětí.
„Vedení kraje pochopilo, že si musí pomoci samo. Nikdo jiný to za nás neodpracuje, jinak výhledově hrozí, že by Zlínský kraj mohl být rozpuštěný v okolních krajích,“ varuje Kubíček.
A po Baťově vzoru hledá ZRIA vzory na jiných kontinentech.
Tři pilíře: Vzdělávání, infrastruktura, podnikání
„Hodně se inspirujeme v USA,“ říká Kubíček. „Agentury hospodářského rozvoje jsou tam typicky instituce, které mají velmi ostré lokty, bojují za region, snaží se budovat brand města a kraje, rozvíjet potenciál. To jsou dneska naši typičtí parťáci, zejména v Texasu.“
Tam Kubíček pravidelně cestuje i s hejtmanem Zlínského kraje Radimem Holišem a viděli nejen linku na F-35.
Jsme patrioti, to je naše základní motivace
„Třeba Austin zažil v posledních patnácti letech obrovský boom. Je pro lidi ‚lepivý‘, láká technologické talenty, vzniká tam genius loci,“ říká Kubíček. „A mají tři odpovědi: Education, infrastructure, business.“
Infrastrukturní záležitosti patří do Novákovy gesce – jde o velkou průmyslovou zónu u Holešova, o prostory bývalého Baťova areálu v centru Zlína a pozemky ve zlínské části Malenovice. V první se již etablují firmy, ve druhé zatím nejvíc staví Univerzita Tomáše Bati (UTB), plány na využití třetí se dolaďují.
„Rozvojové agentury drží v ruce karty a s nimi pak hrají, my také. Nabízíme je jako pobídky firmám,“ vysvětluje Kubíček. „Třeba v Holešovské průmyslové zóně máme už řešení pro 150 až 200 hektarů ploch, leží hned u dálnice. Tak ji pojďme obsadit, pojďme přivést zajímavé zaměstnavatelé s přidanou hodnotou,“ dodává Novák.
Ve Zlínském kraji najdete Českou Zbrojovku v Uherském Brodě, výrobce kabeláže Ray Service, výrobce čipů Onsemi nebo Aircraft Industries v Kunovicích. Tedy obranný, polovodičový i letecký průmysl, často jako součást obecnějšího pojmu Aerospace industry, kam spadají i drony či satelity.
„Bavíme se o transformaci ekonomiky. Strojírenské firmy, které byly zvyklé dělat tradiční věci jako automotive, mají šanci vyměnit nízkomaržový byznys za něco lepšího,“ věří Novák. „Je to příležitost a vlastně i nutnost.“
Třetím z pilířů je vzdělání. Zlínská univerzita proto i na základě debat s představiteli ZRIA otevírá nové studijní obory Radiolog, Zdravotnický záchranář, zvýšila důraz na polovodiče a hledá konkrétní cesty, jak být partnerem pro firmy z leteckého a obranného průmyslu. Bez fungujícího trojúhelníku veřejná správa, byznys, školství změny nepřijdou.
„V San Antoniu spolupracujeme se St. Mary’s University, která o víkendech umožňuje svým studentům poznávat prostředí místních firem. Když jsme měli v delegaci do USA firmy z kraje, hned jsme se shodli, že součástí domluvy o výměnných pobytech s Američany má být i to, že je budeme o víkendech brát do firem i u nás,“ říká Kubíček.
Kromě studentů už do Zlína míří i první firmy. Například americký startup Yonder AI, ten se soustředí na výzkum polymerů pro objevování nových materiálu a díky ZRIA se propojil s Centrem polymerních systémů na UTB. Zakladatelé Yonder AI mají za sebou několik úspěšných projektů s nimiž vstoupili na burzu.
„Povedlo se mi je přesvědčit jednak strategickou polohou ve středu Evropy a také, což byl velmi platný argument, kompetencí a vybavením lidí na univerzitě,“ dodává Kubíček.
I výzkum polymerů do Zlína historicky přivedli Baťové, ne vše z jejich odkazu ale zůstává platné i v roce 2025.
„Pro mě je vždycky ukazatelem toho, jak dané místo žije, stavební ruch. Symbolicky to, kolik vidím v akci jeřábů,“ líčí Novák. „A tady vidím brutální podinvestovanost regionu. Ve Zlíně jsou aktuálně jeřáby dva, oba jako součást univerzitních projektů, to je smutný pohled. Když to řeknu tvrdě, hrajeme si na baťovský mindset, ale je to baťovský skanzen,“ říká Novák.
Jako příklad udává španělskou Valencii, která se nebojí klidně skloubit maurské dějiny s moderní architekturou. Pokud se má průmysl v kraji přeorientovat na soudobé možnosti, nezbývá podle představitelů ZRIA nic jiného.
Na sentiment není čas. Ani pokud máte tak osobní vzpomínky jako Kubíček, jehož dědeček osobně vítal Tomáše Baťu juniora v listopadu 1989 v jeho vlasti. „Tím spíš si myslím, že kterýkoli z bratrů Baťových by dnes jako první věc zbořil vše, co není v souladu s aktuálními potřebami a trendy a začal stavět znovu. To je jeden ze zásadních aspektů baťovského odkazu,“ uzavírá Kubíček.
The post Make Zlínský kraj great again. Pomocí polovodičů, letectví, výstavby i vzdělání appeared first on Forbes.