Perspektiva revizora, pornoherečky i meteorologa. Kniha ukazuje Prahu, jak ji neznáte
Na jaké lince metra nejčastěji riskují pasažéři bez lístků? Jak vypadá Praha ze sedla kurýra na kole? A jak město vnímá správce zahrádkářské kolonie? Nejen to prozradí kniha Antiprsa, zábradlí, trdelníky a to všechno okolo, kterou napsal Ondřej Pokorný.
Je to právě patnáct let, co Ondřej Pokorný listoval knihou o Londýně. Nebyl to obyčejný cestovatelský bedekr, ale originální sonda do fungování města. Místo popisu známých míst totiž dotyčný autor zpovídal nejrůznější obyvatele britské metropole a z jejich výpovědí pak prezentoval čtenářům neobvyklý pohled na běh městského organismu.
I přesto, že v Londýně nikdy nebyl, měl Ondřej Pokorný pocit, jako by chodil jeho ulicemi, jako by skrze slova místních mohl cestovat prostorem. Něco takového bych si někdy chtěl přečíst o Praze, napadlo rodáka z východních Čech, který v hlavním městě žije už polovinu svého života.
Nic takového ale nenašel, proto se rozhodl podobný projekt vytvořit sám. „Napřed jsem si chtěl jen vyzkoušet, zda se se mnou lidé vůbec budou chtít bavit. Že z toho celého nakonec vznikne kniha, jsem věděl zhruba po osmém rozhovoru,“ líčí profesí copywriter. Těch rozhovorů nakonec udělal přes stovku.
Práce na knize o Praze mu zabrala více než deset let. Během nich dělal rozhovory se zástupci nejrůznějších povolání, koníčků, názorů a přesvědčení. Jednou se bavil s messengerem, který po Praze rozváží tiskoviny, jindy se dal do řeči s natěrači zábradlí spravující rezavějící kus železa.
Zhruba osmdesát procent rozhovorů bylo domluvených dopředu, protože autora zajímalo dané téma. Zbytek je situační, říká Ondřej Pokorný. „Kritériem výběru bylo to, aby mě to bavilo a zároveň aby výsledný mix byl co možná nejpestřejší,“ dodává k výběru respondentů.
Ti v jeho knize promlouvají skrze výpovědi psané v ich-formě. A zvou jimi čtenáře do světů, které i rodilým Pražanům zůstávají skryty. Kroutíte hlavou s tím, že metropoli znáte jako své boty? Tak schválně: Víte, kde a proč se v Praze tvoří ty největší mlhy?
Znáte důvod, proč hlavní město mohou na rozdíl od vesnic vyhledávat propuštění vězni? Víte, že zbytky kokainu se ve vodě měří jednodušeji než heroin? Nebo jak vypadá Praha z pohledu policisty dozorující pražské derby?
„Chtěl jsem, aby v knize mluvili lidé, kteří ve veřejném prostoru nejsou slyšet. Nejde mi ale o hledání univerzální pravdy. Mým cílem bylo ukázat, že prostor města vnímá každý zcela jinak, což si málokdo ve své každodennosti uvědomí,“ říká ke svému hlavnímu cíli autor knihy.
„Pražáci se moc nedívají kolem sebe. Valí se a valí. Sledují mobily, vitríny nebo nevím co, nedávají pozor. Je to frustrující. Mám na ulici problémy sám se sebou a ještě do mě každou chvíli někdo vrazí… Kdyby to šlo, nejradši bych zrušil Žitnou ulici. Pro mě to je peklo na zemi. Uzounký chodník, kontejnery, auta projíždějící velmi blízko rychlostí jako Fittipaldi, hluk a smog,“ komentuje město v knize oslovený slepec.
Cizí perspektivu si pak můžete vyzkoušet i skrze běžce, pornoherečku, herního vývojáře, cizinky, která do Prahy dorazila na rozlučku se svobodou, stejně jako zvoníka v jednom z posledních kostelů s ručním zvoněním, operátorku záchranné služby nebo zkušeného dispečera letového provozu.
„Co jsem se o Praze za ty roky dozvěděl já? Že ty nejlepší věci vznikají odspodu. Dám příklad: mluvil jsem s celoživotním běžcem Evženem, který mi prozradil, že ve městě se konají daleko zajímavější závody, než je maraton s několikatisícovou kapacitou. Ty nejlepší běhy jsou o tatranku a horký čaj, o to větší má ale člověk zážitek z komunity.“
Ať už fandíte Velké kunratické nebo menším běhům, jisté je, že publikace propíchne vaši bublinu, donutí vás zabývat se místem, v němž žijete, trochu hlouběji. I kdyby šlo jen o mentální cvičení v tramvaji, kdy místo scrollování najednou přemýšlíte o tom, jak se v metropoli žije vašim spolucestujícím a jak asi vypadá mentální mapa města cizích lidí.
„Nejde mi o to bojovat proti romantickému obrázku Prahy. Sám vím, že není nic lepšího než se brzy ráno ještě bez turistů procházet po Starém Městě. Jen chci ukázat, že tohle není ta jediná tvář. Jasně, jsou tu krásné Hradčany, ale i dost ošklivé Letňany. Praha je zkrátka mnohem zajímavější,“ dodává autor.
Mimochodem, onen turistům dost často neznámý pohled na oblíbenou evropskou víkendovou destinaci se propsal i do titulu knihy: Antiprsa, zábradlí, trdelníky a to všechno okolo. Jestliže trdelníky odkazují právě k oblíbené, byť nečeské pochoutce, lidový pojem antiprsa popisující obklady metra A budou znát pravděpodobně opravdu jen místní.
Knihu doprovázejí autorské koláže od fotografky a umělkyně Michaely Karásek Čejkové, o fotografie se postarala Zuzana Veselá. Autor vydává publikaci samonákladem a zakoupit se dá například v Book Therapy, knihkupectví Kavka nebo v concept storech The Design, Artisème či Ones.
The post Perspektiva revizora, pornoherečky i meteorologa. Kniha ukazuje Prahu, jak ji neznáte appeared first on Forbes.