Cesta na konec světa. Poptávka Čechů po Antarktidě roste o 160 procent
Zájem Čechů o výpravy na Antarktidu roste tempem, které by ještě před pár lety působilo nepravděpodobně. Některé cestovní kanceláře hlásí meziroční nárůst poptávek o sto až 160 procent. Ledový kontinent se mění z výsady dobrodruhů v novou trofej globální střední a vyšší třídy. Kolik stojí vstupenka na konec světa a proč ji chce stále víc lidí?
Ještě před pár lety byla Antarktida destinací pro pár desítek českých dobrodruhů ročně. Dnes se o „poslední kontinent“ zajímají i klienti zvyklí na pětihvězdičkové safari nebo privátní ostrovy.
Cesta na Antarktidu zůstává extrémní, logisticky náročná a drahá, ale zároveň čím dál tím dostupnější. A podle dat tuzemských kanceláří zájem roste tempem, které by ještě před dekádou působilo jako sci-fi.
„Ano, každým rokem poptávka roste. Mezi roky 2024 a 2025 se jednalo o stoprocentní nárůst v rámci realizovaných cest. Je ale důležité zmínit, že se bavíme o jednotkách,“ říká Štěpán Borovec z pražské cestovní kanceláře Elite Voyage. Antarktida podle něj zůstává „velmi niche destinací“, ale trend je jednoznačný.
Ještě výraznější čísla uvádí Dominik Kohel, šéf privátní cestovní kanceláře Exclusive Tours: „Jen za poslední rok se počet poptávek zvýšil o 160 procent.“ Antarktida se podle něj postupně posouvá z okrajové expediční destinace do portfolia skutečně náročných cestovatelů, kteří hledají výjimečný a autentický zážitek mimo hlavní turistické proudy.
Změnil se nejen objem, ale i profil klienta. Borovec připomíná, že ještě před deseti lety lákala Antarktida hlavně dobrodružné typy cestovatelů.
„V současné době si s myšlenkou cesty zahrávají i klienti zvyklí na komfortní cesty. Pomáhá tomu i fakt, že samotná destinace je dostupnější. Zatímco před třiceti lety ji navštívily jen stovky lidí ročně, před deseti lety to bylo zhruba čtyřicet tisíc a loni už přes sto tisíc návštěvníků,“ vypočítává Borovec.
Podobně mluví i Kohel. „Dříve šlo primárně o fotografy a zkušené polární nadšence, dnes je profil širší. Expedice jsou komfortnější než kdysi. Technika se výrazně posunula, lodě jsou modernější a celý proces je profesionálně organizovaný,“ vysvětluje.
Cesta je podle Kohela stále expediční, ale zároveň bezpečná a komfortní i pro náročnou klientelu.
Bucket list, klima i digitální detox
Co Čechy na Antarktidě přitahuje? Odpověď je překvapivě přímočará. „Bucket list, příroda, něco nového. Všechna tato spojení padnou,“ soudí Borovec. Mnozí klienti podle něj zmiňují i obavu, že brzy cesta tam nebude možná nebo že se kontinent zásadně promění vlivem globálního oteplování.
Kohel potvrzuje, že je silný trend takzvaných once in a lifetime cest, tedy výletů, které lidé podniknou jen jednou za život. Cestovatelé chtějí investovat do zážitků, které jsou naprosto jedinečné. Svou roli hrají i sociální sítě a mediální viditelnost. Do Antarktidy v posledních letech zamířily i celebrity, jako jsou filmové hvězdy Will Smith a Nicole Kidman.
Zajímavým motivem je i digitální únava. Klienti podle Kohela oceňují možnost cestovat mimo masový turismus a někteří berou cestu jako formu digitálního detoxu. „Na Antarktidě jsou možnosti připojení omezené,“ připomíná.
Osobní zkušenost přidává Veronika Robin z Exclusive Tours. Antarktidu přirovnává k safari, jen v trochu jiném prostředí a s trochu jinými zvířaty. Setkání s tučňáky, tuleni či velrybami patří k nejsilnějším momentům. Často k němu dochází doslova pár metrů od člunu nebo okna kajuty.
Přísná pravidla a vědecký kontext
Environmentální rozměr je v polárním turismu zásadní. Robin připomíná, že před každým výstupem na pevninu probíhá důkladné čištění obuvi, aby se zabránilo přenosu cizích organismů.
„K tučňákům jsme se neměli přiblížit na méně než jeden metr, nesměli jsme chodit mimo vyznačené trasy a počty osob během jednoho vylodění byly regulované,“ popisuje.
Turismus je podle ní přísně kontrolovaný, aniž by to ale ubíralo na intenzitě zážitku. Naopak, vědecký kontext, historické grafy a fotografie, které cestovatelé vidí přímo na místě, často zesilují uvědomění, že klimatická změna už je v regionu patrná.
Z pohledu organizace nejde o běžný zájezd. Borovec říká, že logistika je sice daná, ale klíčový je výběr správného produktu. Na Antarktidu se nejčastěji vyráží na expediční plavbu z Patagonie, případně je možné letět z Kapského Města do luxusních kempů White Desert a dostat se až na jižní pól.
Lidé si cestu obvykle rezervují několik měsíců nebo i více než rok dopředu, ačkoli v kontextu Antarktidy bývá za rezervaci „na poslední chvíli“ považováno období tří až šesti měsíců.
Samotná lodní expedice trvá přibližně osm až 21 dnů. „Pokud si klienti zvolí kratší variantu plavby, často ji doplňují dalším programem v Argentině nebo v Chile,“ podotýká Borovec.
Robin doplňuje, že vedle klasických plaveb existují i charterové lety přes Drakeův průliv pro klienty, kteří se chtějí vyhnout jedné z nejnáročnějších námořních tras světa.
„Lze zvolit i leteckou variantu, díky které se může délka pobytu velmi zkrátit i třeba jen na sedm dní. Více než logisticky náročná je ale tato cesta o detailech. Řeší se správné pojištění, vybavení, načasování rezervace a návaznost letů,“ vysvětluje.
Nabídka se dynamicky rozšiřuje. Robin zmiňuje například společnost Quark a její loď Ultramarine vybavenou dvěma helikoptérami, které umožňují pohled na kontinent z ptačí perspektivy.
Borovec připomíná, že na rok 2028 je plánováno i obeplutí celého kontinentu během 61denní expedice. „To si upřímně nedokážu představit,“ zamýšlí se.
Kolik to stojí a co klienty nejvíc překvapí?
Vysoká cena zůstává hlavní bariérou a zároveň faktorem, který destinaci drží exkluzivní. Podle Robin začínají nejlevnější varianty přibližně na osmi až dvanácti tisících dolarů (164 až 246 tisíc korun) za osobu. Komfortnější kajuty a delší itineráře se pohybují mezi patnácti až třiceti tisíci dolary (307 až 614 tisíc korun).
U prémiových variant, například s privátním letem do White Desert, se částka může vyšplhat až na 150 tisíc dolarů (přes tři miliony korun) za osobu, potvrzuje Kohel. Borovec u čtrnáctidenní expedice ve vyšších kajutách mluví o padesáti až sto tisících dolarů za plavbu pro dvě osoby.
Co klienty překvapí nejvíc? „Naprosto jiné prostředí, kde každý zvuk přírody vynikne,“ poukazuje Borovec.
Robin popisuje své nejsilnější zážitky z cesty takto: první výsadek na pevninu, koupání v ledové vodě nebo poslech zvuků pod hladinou díky podvodním mikrofonům. Sama si z cesty odvezla obrovský obdiv a respekt k naší planetě a překvapení, jak rychle si člověk zvykne na život bez signálu.
Většina klientů bere Antarktidu jako jednorázovou cestu. Výjimkou jsou sportovci, kteří sem míří na závody typu Antarctica Marathon (Antarktický maraton) na ostrově krále Jiřího. „Ten se běží v surových podmínkách na štěrku a sněhu, v silném větru a při teplotách kolem nuly,“ upozorňuje Robin.
Trh poroste, ale s limity
Všichni oslovení insideři se shodují, že poptávka dál poroste. Borovec vidí rostoucí zájem klientů i médií a trend cestování mimo tradiční lokality.
„Lidé se vydávají mimo doposud nejvíce populární destinace a také chtějí být v rámci své bubliny první, kteří se na určité místo podívali nebo něco speciálního zažili, což Antarktida splňuje,“ míní ředitel z Elite Voyage.
V následujících letech lze očekávat změny jak v podobě ekologičtějších lodí a jejich pohonů, tak v aktivitách a regulačních opatřeních.
„Plavby se aktuálně plánují až na rok 2028, takže většina novinek směřuje za tento horizont. Hovoří se také o nutnosti regulací polárního turismu, avšak zatím jsou tyto cesty rostoucím trendem bez zásadních omezení, a do roku 2030 se pravděpodobně výrazně nezmění,“ věří Borovec.
Kohel mezitím upozorňuje na přirozené kapacitní limity. „Počet lodí i návštěvníků je regulovaný a cenová bariéra zůstane vysoká,“ připomíná.
Specifickou pozici si buduje i nová agentura v oboru ToThePoles, která se zaměřuje na cesty na Antarktidu i Arktidu. Její spoluzakladatel Jan Hvízdal zdůrazňuje, že stojí na více než desetileté osobní zkušenosti s doprovázením klientů jak do Antarktidy, tak do vysoké Arktidy.
„Klíčové je naše partnerství s norsko-britskou společností, která se polárním cestám věnuje už od roku 1893,“ podotýká.
Bezpečnost a ochrana prostředí jsou podle Hvízdala zásadní. Posádky tvoří převážně Norové a certifikovaní průvodci. „V těchto končinách se rozhodně nelze spoléhat na námezdní sílu a sezonní pracovníky,“ konstatuje.
Jeho záměrem není extrémní luxus ani adrenalin pro vyvolené. „Naším cílem je ukázat, že vydat se do krajiny sněhu a ledu není jen privilegiem pro dobrodruhy a extrémní sportovce. Stejně tak necílíme ani na příznivce extrémního luxusu, kteří touží po letu vrtulníkem nebo selfie s tučňákem se sklenkou šampaňského v ruce,“ shrnuje.
Jejich typickým zákazníkem je podle Hvízdala člověk se zájmem o cestování, přírodu, s touhou objevovat, a to bez ohledu na jeho věk a zkušenosti.
„Na našich cestách chceme lidem přiblížit jedinečnost a křehkost polárních ekosystémů, k čemuž slouží právě vědecká centra na každé z lodí. To vše v maximálním komfortu a s využitím adekvátního zázemí našich partnerů,“ uzavírá spoluzakladatel ToThePoles.
The post Cesta na konec světa. Poptávka Čechů po Antarktidě roste o 160 procent appeared first on Forbes.