V Evropě ožívají malá města. Proč letos vyrazit do Trenčína a těšit se do Budějovic?
Malé slovenské město naplnily jedinečné show, skvělí umělci a desetitisíce lidí. To samé se dá za dva roky čekat i v Českých Budějovicích, které od Trenčína převezmou status Evropského hlavního města kultury. Co takový titul přináší dosud neznámým evropským destinacím?
V Trenčíně se sotva setmělo. V polovině února tu slunce zapadá už po páté hodině. I přes zimní strnulost přírody však pátečnímu večeru tentokrát rozhodně neschází sváteční atmosféra, jíž pomalu ožívá celé město.
Na místní zimní stadion na břehu řeky Váh se pro jednou sjeli lidé z celé Evropy. Ale ne za hokejem; zamrzlý ovál se na okamžik proměnil v divadelní stage.
Artistka v třpytivém úboru šplhá po akrobatické šále, pnoucí se kamsi vysoko nad hlavy diváků. To proto, aby záhy – několika řízenými pády – opět přistála na ledové ploše, zatímco z reproduktoru zní: „I’m a Survivor“ v podání Destiny’s Child.
Novocirkusová show Barbory Šiškové byla přitom jen jednou z celé stovky událostí, jež se v Trenčíně konaly během jediného víkendu. Místní dominantu – Trenčínský hrad – rozzářila velkolepá light show, uprostřed města vystoupila na obří stagi třeba slovenská popová hvězda Jana Kirschner. Z tuzemska dorazila skupina Midi Lidi či Městské divadlo Zlín.
Na desítky koncertů, masopustních průvodů, divadelních představení, show i výstav, které v polovině února odstartovaly program současného Evropského hlavního města kultury – Trenčína 2026, dorazilo na šedesát tisíc návštěvníků. A že se jednalo o událost mezinárodního formátu, napověděl i příjezd zahraničních novinářů, politiků a celebrit.
„Byl to festival přímo v centru města, který Trenčín nikdy nezažil a v takové podobě už asi ani nezažije,“ konstatuje Stanislav Krajči. Vizuální umělec, jenž stojí v čele Trenčína 2026.
Pětapadesátitisícové město ležící jen dvacet kilometrů od českých hranic tak za jediný víkend navštívil takříkajíc „celý další Trenčín“.
Ze Slovenska do Budějovic
Titul Evropského hlavního města kultury za dva roky čeká i české město. V roce 2028 se jej zhostí České Budějovice. „Trenčínské zahájení bylo nejen velkolepé, důstojné a zábavné. V kontextu současného postoje vlády ke slovenské kultuře bylo především silné i politicky,“ vyzdvihla Karolína Raabová, výkonná ředitelka projektu České Budějovice 2028.
Status už čtyřicet let každoročně uděluje evropským městům Rada Evropské unie. Po Praze z roku 2000 a Plzni 2015 půjde v roce 2028 o třetí tuzemské „představení“.
Od nultých let přitom tituly fungují předně jako kulturní laboratoř menších evropských měst. „Ukázalo se, že ta velká je tolik nepotřebují. Naopak menší obce mohou díky statusu a penězům, které se s ním pojí, nastartovat chod města,“ podotýká ředitel Trenčína 2026.
Trenčín tak titul letos sdílí s dvousettisícovým Oulu na západním pobřeží Finska. Označení Evropské hlavní město kultury nutně poutá pozornost a je předpokladem určité prestiže. „Taková je premisa, její naplnění ale vyžaduje nemalé úsilí a rozhodně se neděje samovolně,“ vysvětluje Krajči.
Problematické je podle něj nedostatečné povědomí o existenci samotného ocenění. „Lidé na Slovensku – a podle mě ani v Česku – často vůbec nevědí, co si pod statusem představit,“ míní ředitel trenčínské události.
I z toho důvodu se konají velkolepá zahájení, kde mají pořadatelé šanci nadchnout do projektu nejen místní, ale i návštěvníky a potenciální partnery události. „Nejdřív musíte v lidech probudit pocit, že nějaká změna je vůbec možná. A otevírací víkend je vaše šance. Doufáte, že si lidé řeknou: Aha, tak tohle znamená Trenčín 2026,“ líčí Krajči.
Samotné zahájení vyšlo Trenčín na dva miliony eur (necelých padesát milionů korun) a v celkovém rozpočtu 25 milionů se jednalo o největší položku. „A bylo to na něm vidět,“ konstatuje Raabová, která v Budějovicích počítá s podobnou částkou třiceti milionů eur, v přepočtu zhruba 720 miliony korun.
Za dalších čtyřicet milionů eur, necelou miliardu korun, od slovenského ministerstva místního rozvoje pak Krajčiho tým rekonstruuje starý viadukt. „Fiesta Most je naše největší investice, kdy se starý železniční most promění na promenádu plnou kaváren a uměleckých ateliérů,“ doplňuje Krajči.
Právě renovace viaduktu je podle Krajčiho důkazem, že titul Evropského hlavního města kultury může nastartovat klíčové změny v životě města. „V přemýšlení o rozvoji města zdaleka nepracujeme jen v horizontu samotného titulu – ‚dva roky před a dva roky po‘ –, ale s vizí Trenčína na dalších deset, patnáct let,“ podotýká.
Důkazem, že status funguje a je schopen nastartovat pozitivní změny v dlouhodobějším horizontu, jsou podle Krajčiho i někdejší kulturní mekky jako Bodø 2024, Kaunas 2022 nebo Košice 2013.
„Dopady kultury jsou jasně měřitelné. Vlivy na sociální politiku nebo vzdělávání dnes umíme spočítat,“ konstatuje Krajči. Tato měření jsou navíc povinná – Evropská komise totiž města po celou dobu příprav monitoruje.
Československá spolupráce
Raabová se na návštěvě otevíracího víkendu v Trenčíně především ujistila, že se v Budějovicích vydali správným směrem. Tuzemské zahájení připadá až na první únorový víkend za dva roky. Už dnes však ředitelka úzce spolupracuje nejen s Trenčínem, ale i dalšími evropskými městy, které mají s titulem zkušenosti.
„Se Slovenskem je pro nás ale spolupráce naprosto klíčová. S trenčínským týmem jsme byli v kontaktu ještě předtím, než vůbec Budějovice obdržely titul,“ vyzdvihuje Raabová.
A právě sdílení si unikátních zkušeností mezi evropskými městy je podle Raabové zcela klíčové. „Jedná se o obrovský projekt, který se do Česka vrací jednou za deset, patnáct let. Předávání si specifického know-how mezi městy kultury, které v nové destinaci zatím chybí, je absolutně zásadní,“ konstatuje ředitelka Českých Budějovic 2028.
A proč právě letos vyrazit do Trenčína? Kromě jedinečné architektury v podobě staronového Fiesta Mostu, jenž se veřejnosti slavnostně otevře už letos v září, láká Krajči na řadu kulturních událostí.
„Vyjma tradičních trenčínských hudebních festivalů, jako je Pohoda a Grape, bych návštěvníky pozval na velký festival Splanekor,“ zmiňuje Krajči událost, kterou Trenčín hostí s přestávkami už od osmdesátých let.
Jedná se o akci, kdy lidé sjíždějí řeku na vlastnoručně vyrobených lodích, soutěží o nejdelší plavbu i nejkrásnější plavidlo. „A na místní pláži na ostrově se zatím konají koncerty, diskuse i večerní promítání,“ doplňuje ředitel události. „V létě pak pořádáme celou řadu novocirkusových show, kde vystoupí zahraniční artisté,“ doplňuje ředitel Trenčína 2026 a v jeho hlase je slyšet hrdost.
The post V Evropě ožívají malá města. Proč letos vyrazit do Trenčína a těšit se do Budějovic? appeared first on Forbes.