Prostor nové Belle Époque. Střešovická vila poskytla zázemí mladým umělcům
Architektonicky výjimečná vila na Praze 6, v níž dříve sídlil německý velvyslanec, se otevřela mladým umělcům i veřejnosti jakožto art hub The House. Zázemí ateliéru tu našlo dvanáct etablujících se tvůrců, pravidelně se tu konají výstavy i kulturní eventy. Forbes Life navštívil místo, které jakožto svou osobní aktivitu oživila ředitelka celého projektu Kristýna Špringlová, která současně vede prodej v galerii KodlContemporary.
Na střešovickém Náměstí Před bateriemi, v místě zvaném Andělka, loni potichu otevřel nový art hub, který dává prostor mladému umění i dalším formám kultury. Na bílé fasádě u vchodu do domu na něj nenápadně upoutává decentní nápis The House. Brzy jej obklopí květy dvou mohutných magnolií, rostoucích v přední části revitalizované zahrady.
Funkcionalistickou vilu postavenou ve třicátých letech minulého století navrhl architekt Tomáš Sašek a v nedávné době byla citlivě zrekonstruována podle návrhu architektonického studia Paranormal office. Ten zachovává co nejvíce prvků z původní architektury, ale citlivě je okořeňuje moderním přístupem, který odkrývá jeho skryté vrstvy.
Dříve sloužila vila jako sídlo německého velvyslance, patnáct let však byla prázdná. Než se jí rozhodla vdechnout nový život Kristýna Špringlová, která pochází z rodiny, která má blízko k umění a paralelně s touto svou osobní aktivitou vede prodej v galerii KodlContemporary.
O provoz The House se stará společně s Anetou Macolovou, která stojí také za marketingem Czechdesignu. Díky tomuto propojení se ve vile například natáčelo několik dílů podcastu Czechdesignu Město do uší, který připravuje David Karásek z mmcité.
„Když jsem uvažovala, jak tento prostor využít, hned jsem si představila kulturní hub, kde se může dít cokoliv od výstav přes koncerty, divadlo nebo autorská čtení až třeba po podcasty. Neuvažuji o The House jako o galerii, ale kreativním místě, kde kvete jakákoliv forma kultury,“ říká skromně autorka projektu, který vedle samotného prostoru The House zahrnuje i podporu kulturních a charitativních projektů zaměřených na české umění.
Dvě patra vily fungují jako galerie současného umění, v níž se střídají krátkodobé výstavy. Spodní patro se využívá i na kulturní akce, jako jsou koncerty nebo autorská čtení, případně soukromé eventy. V dalších prostorách vily na rok získalo ateliér jedenáct mladých umělců vybraných loni v červnu na základě open callu.
Rekonstrukce domu ponechala odhalené původní stropy s trámy, které v halách doplňují moderní světelné objekty navržené Mikulášem Bartoňem ve spolupráci s light designérem Lukášem Dřevjaným. Ve foyer původně stával velký kamenný krb, který se sice nedochoval, ale zbytky jeho obkladů byly využity jako designové poličky u umyvadla vedle místnosti se zázemím pro catering.
Původní černá kuchyně umístěná do podzemního patra nyní slouží jako ateliér sochařů Matěje Lišky a Bianky Barniakové, kteří odtud mohou vyjít přímo na zahradu, kde také tvoří. V nejnižším patře je situován také velký sdílený ateliér s výhledem do zahrady, kde tvoří hned několik umělců, kteří využívají různá média od kresby přes malbu a instalaci až po práci s textilem.
Mezi nimi například David Pinkava, Olga Krykun nebo Max van Olffen. Ostatní ateliéry se pak nacházejí v nejvyšším patře stavby, odkud se mimochodem skýtá jedinečný výhled na Pražský hrad, který je odtud jako z jediného místa v Praze vidět seshora.
V samostatném ateliéru zde aktuálně tvoří například Dominika Vyskočilová. V době naší návštěvy se z něj ozývá klapot šicího stroje.
„Aktuálně tu pracuji na díle, které bude součástí mé diplomové práce. Vzniká kombinací práce na šicím stroji, ručního šití a malby. A tady mám připravené hotové věci, které budu natahovat na rámy,“ ukazuje. V protější místnosti pracuje Lukáš Hofman, který se soustředí na malbu i na performance. Tito dva patří mezi jedenáct umělců, kteří zde dostali možnost tvořit. V červnu je mají na rok vystřídat další.
„Cílem je pomoci mladým umělcům, aby mohli pokračovat ve své tvorbě poté, co vyjdou ze školy. Když se tak stane, tak ztratí zázemí a není pro ně jednoduché sehnat ateliér,“ říká Špringlová. Jde většinou o čerstvé absolventy AVU, které loni vybírala komise lidí z oboru podle jejich prací a motivačních dopisů.
Výstavní program má na starosti kurátorka Veronika Čechová a je koncipován jako průřez napříč současnými uměleckými pozicemi a myšlením na místní výtvarné scéně.
„Záměrem je představit široku škálu tematických přístupů i výrazových prostředků, proto jsme letošní program zahájili výstavou zaměřenou na kresbu a v nadcházejících měsících pak uvedeme výstavy založené na práci s objekty, prostorové instalaci a performance, ale také klasické malbě, nebo fotografii,“ řekla Forbes Life. Jde zpravidla o skupinové výstavy, které představují začínající umělce vedle těch etablovaných. Veřejnosti jsou přístupné o víkendech.
První výstava proběhla v The House loni v červnu a představila díla Marie Lukáčové. Zatím poslední tu skončila začátkem března. Pod názvem Místo slov na ní představila svou tvorbu Denisa Ponomarevová vedle objektů známého autorského dua David Böhm a Jiří Franta, na téma proměn mezilidské komunikace.
Příští výstava by měla začít 17. března a ukáže výběr z tvorby umělců využívajících místní ateliéry a dalších autorů, jako jsou například Julie Hrnčířová &Tereza Bartůňková či Jindřiška Jabůrková & Nela Britaňáková. Na podzim spojil The House své síly s Prague Art Weekem a nabídl své prostory pro skupinovou výstavu Young Selection. Další ročník už je dle Kristýny Špringlové v jednání.
Mezi permanentní umělecké instalace v prostoru vily patří například těžké barevné závěsy rozmístěné na kruhové kolejnice od sochařky Terezy Brosmanové, které posouváním dokážou proměnit atmosféru v místnosti a vytvořit speciální akustiku.
Jediný původní nábytek, který ve vile zůstal zachován – dřevěné prosklené knihovny umístěné právě do místnosti se závěsy, vyplnil Jaro Varga svým dílem Bez názvu, které vzniklo přímo na míru tohoto prostoru. Sestává z bílých obálek knih perforovaných do různých obrazců, které svým konceptem volně navazují na jeho předchozí dílo Kniha o koncích.
Jeden z ateliérů, do nějž lze nahlédnout přímo ze sálu skrze okna zimní zahrady, se trochu vymyká. Působí v něm umělkyně a scénografka Marianna Stránská, která s The House spolupracuje nejdéle a vybočuje z výběru ostatních rezidentů, z nichž někteří stále ještě studují na umělecké škole nebo ji čerstvě absolvovali.
„Prostor The House je dar. Bez tohoto ateliéru by nevznikly mnohé mé obrazy. Loni jsem zde namalovala většinu obrazů pro výstavu Z mlhy, v rámci které jsem vystavovala společně s Petrem Niklem,“ svěřuje se.
V Česku podle ní žádný podobný fenomén jako The House pravděpodobně dosud neexistuje. „Donátorský neziskový způsob fungování je unikátní. Náboj prostoru připomíná dávná sídla mecenášů ‚Belle Époque‘, kteří hostili umělce a vytvářeli prostor pro setkávání,“ míní umělkyně.
Oceňuje také pořádání pravidelného cyklu koncertů vážné hudby v rámci projektu Salon Soirée ve spolupráci s Vážným zájmem. „To místu dává další rozměr. Do ateliérů pak přicházejí i potenciální sběratelé a galeristé, což dává umělcům na počátku jejich dráhy velký potenciál k rozkvětu,“ podotýká.
Její obrazy aktuálně visí i na zdech salonku s křišťálovými lustry, v němž se koncerty nebo performance konají. Sama zde nedávno jednu pořádala, a to ve spolupráci s hudebním skladatelem Jiřím Trtíkem. Vycházela z opery Národního divadla, pro niž vytvářela scénografii.
Exteriér domu si uchovává původní krajinářský design, který byl obohacen o novou vrstvu divoce rostoucích invazivních rostlin. Zahrada za vilou, do níž z domu vede výrazné schodiště, nabízí neopakovatelný výhled na Prahu i prostor pro venkovní umělecké instalace. A především za teplého počasí slouží jako prostor pro konání společenských akcí. Ty pravidelně probíhají i uvnitř, i mimo výstavní program.
The post Prostor nové Belle Époque. Střešovická vila poskytla zázemí mladým umělcům appeared first on Forbes.