Křišťálová cesta k úspěchu. Jak České lvy následuje divácký zájem a tržby?
Ááá akce! To nejlepší ze zdejšího filmového plátna bude v sobotu odměněno křišťálovými soškami. U příležitosti Českých lvů jsme se podívali na to, které oceněné snímky z posledních deseti let nejvíce zazářily, jakým tuzemským dílům se daří v zahraničí a kdo boduje na Netflixu.
Největší divácký i komerční úspěch ze všech snímků, které si v poslední dekádě odnesly Lva za nejlepší film, zaznamenaly Vlny režiséra Jiřího Mádla. Na ně dorazilo jen v Česku skoro milion diváků a celosvětově zaznamenaly v kinech tržby téměř 200 milionů korun.
„Má-li film úspěch, je to byznys. Nemá-li úspěch, je to umění,“ prohlásil známý italský producent Carlo Ponti. A právě k tomu, aby dílo nezůstalo jen uměním, mohou přispět filmové ceny.
Jak moc snímku o Českém rozhlase v době pražského jara pomohlo ocenění v jeho úspěchu, nelze přesně říci. Platí však, že každá nominace – ať už na Českého lva, nebo v případě Vln i širší nominace na Oscara – vždy přitáhne k dílu pozornost a může navnadit lidi k tomu, aby si na něj zašli do kina.
Z toho mohl asi nejvíce těžit film Masaryk, který získal hned tucet Českých lvů za rok 2016. Kolem jeho úspěchu však tehdy panovala kontroverze – aby mohl na ceny za daný rok kandidovat, byl snímek promítán pouhých sedm dní v jednom kině na konci prosince 2016. Do širší distribuce, už s puncem oceněného díla, však šel až krátce po předávání Lvů.
Prosadit se dnes v kinech je stále těžší. Kromě toho, že jim konkurují streamingové platformy, tak také míří do sálů stále více filmů. Jen loni šlo v Česku do kin 368 novinek, což vychází na jednu premiéru denně a ještě vám tři zbudou.
Je však nutné poznamenat, že do kin jdou i snímky, které nemají dostatečnou kvalitu. „Zdá se mi, že některá díla se objevují v sálech spíš proto, aby na ně tvůrci dostali nějakou podporu, přitom jejich výsledky i nasazení jsou poměrně velmi malé,“ uvedl dříve pro Hospodářské noviny programový ředitel společnosti CinemArt Aleš Danielis.
Samostatnou kapitolou je pak (ne)úspěch českého filmu za hranicemi země, když do toho nebudeme počítat „bratrské“ Slovensko. Nejvíce v zahraničí bodují dětské a artové animované filmy a biografie s vyššími rozpočty, za nimiž stojí mezinárodní koprodukce, na což upozorňuje loni zveřejněná studie, která vznikla ve spolupráci Univerzity Karlovy a Asociace producentů v audiovizi.
Za nejúspěšnější film mezi lety 2017 až 2023 analýza označuje animák Myši patří do nebe, na nějž v zahraničí dorazilo zhruba 300 tisíc diváků a dostal se do Francie, Itálie, Spojených arabských emirátů, Singapuru, Austrálie či Jižní Koreje.
„Hojně cestovaly i jednotlivé filmy Pat a Mat, které jsou dlouhodobě úspěšné v Nizozemsku, rodinný snímek Hurvínek a kouzelné muzeum, artový animovaný film Moje slunce Mad nebo životopisné snímky Il Boemo o hudebním skladateli Josefu Myslivečkovi a Šarlatán světoznámé režisérky Agnieszky Holland o léčiteli Janu Mikoláškovi,“ uvádí asociace.
Právě Šarlatán a Il Boemo jsou příkladem životopisných snímků s mezinárodní produkcí, na které třeba jen ve Francii zavítalo 34 potažmo 111 tisíc diváků podle databáze Lumiere.
Il Boemo nebo Nabarvené ptáče jsou zároveň filmy, které už od počátku cílily na zahraniční publikum. V případě artového Ptáčete, kde hrály i hollywoodské hvězdy a které sklidilo ovace na mezinárodním benátském festivalu, se ani neočekávalo, že by „zbořilo“ v Česku návštěvnická počítadla.
Nehledají u nás prestižní filmy. V zásadě cílí na masové snímky s vyšším rozpočtem, které dobře fungují u diváků kolem čtyřicítky, padesátky spíše z menších než z větších měst.
V průměru po třech měsících od premiéry filmy míří na streamingové platformy jako Netflix. Ty se liší od hudebních platforem typu Spotify, které odvádí tvůrcům tantiémy podle počtu přehrání. V případě Netflixu je to tak, že platforma zaplatí jednorázový poplatek za práva. O jaké jde sumy, není jasné, streamingový obr si to drží v tajnosti.
Jakou pak bude mít sledovanost, už z finančního pohledu pro tvůrce nehraje roli. I kdyby to byl hit. Využít to může maximálně při vyjednávání o prodloužení práv. A právě při vyjednávání se lze opřít i o získaná ocenění nebo návštěvnost v kinech.
Byť kina tvoří nejvyšší část příjmu filmu, Netflix a spol. mohou alespoň částečně zlepšit tržby. Jenže ne každé dílo se na něj dostane. Jak upozorňuje zmíněná studie o exportu českých filmů a seriálů, například artové filmy ze střední Evropy dnes streameři kupují naprosto výjimečně – jde o jednotky filmů za rok.
„Nehledají u nás prestižní (umělecké) filmy. V zásadě cílí na masové snímky s vyšším rozpočtem, které dobře fungují u diváků kolem čtyřicítky, padesátky spíše z menších než z větších měst,“ cituje dokument jednoho z filmových insiderů. Prostě letí ta díla, jež si mohou lidé pustit večer po práci a odpočinout si u toho.
The post Křišťálová cesta k úspěchu. Jak České lvy následuje divácký zájem a tržby? appeared first on Forbes.