Od lovu Pikachua k přepravě jídla. Rozvážkoví roboti těží z databáze Pokémon Go
Kdysi to vypadalo jen jako mobilní zábava. Lidé chodili po městech, mířili telefonem na ulice, parky a náměstí a lovili digitální příšerky. Jenže z Pokémon Go se po letech stává obří vizuální mapa světa, na které se dnes učí roboti. Jinými slovy: kdo v roce 2016 běhal po městě s mobilem a hledal pokémony, stavěl základy pro to, aby mu v roce 2026 food delivery roboti doručili jídlo.
Společnost Niantic Spatial, jež navazuje na technologické dědictví Pokémon Go, uvádí, že z hráčských skenů a snímků vznikl dataset o více než 30 miliardách obrazů reálného světa s přesnými prostorovými daty.
Právě na něm staví svůj systém Visual Positioning System, což je v praxi vizuální navigace, která umí určovat polohu podle budov, značek a dalších orientačních bodů v okolí. To je zásadní hlavně v centrech měst, kde běžná GPS často selhává kvůli odrazům signálu mezi vysokými budovami.
První velké nasazení už má tato technologie i v reálném byznysu. Niantic Spatial letos oznámil partnerství s Coco Robotics, firmou vyvíjející roboty pro rozvoz jídla a dalších menších zásilek.
Tito roboti se pohybují po chodnících a pomocí kamer porovnávají okolí s databází obrazů, kterou poslední dekádu pomáhali nevědomky vytvářet právě hráči Pokémon Go při lovení virtuálních postaviček v reálném světě. Tedy tak, že museli někam skutečně dojít, namířit fotoaparátem na určité místo, kde se jim na displeji zjevil onen kýžený pokémon a následně se jej pokusili odchytit.
Nejde jen o to, že hráči pořídili miliardy snímků, ale že stejné ulice, budovy a náměstí zachytili z různých úhlů, v jinou denní dobu, za slunce, deště i šera a na různých typech telefonů. Z chaotických hráčských záběrů tak postupně vznikla mnohem plastičtější vizuální vrstva městského prostoru, jež už neslouží jen k tomu, aby se na displeji správně objevil virtuální pokémon.
Nianticu se povedl husarský kousek rovněž v tom, že obrovské množství dat získal v podstatě zdarma. Ba co víc: dokonce u toho něco vydělal na mikrotransakcích za virtuální předměty.
Takže až si budete pochutnávat na jídle, které dovezl robot, zamyslete se i nad tím, co všechno se vlastně děje s daty, jež lidé vytvářejí při zdánlivě nevinné zábavě. Případ s Pokémon Go ukazuje, že digitální stopa nemusí zůstat uzavřená v jedné aplikaci ani u jednoho účelu. Uživatelské chování se mění v datovou infrastrukturu, na níž později vyrostou technologie pro úplně jiné obory.
The post Od lovu Pikachua k přepravě jídla. Rozvážkoví roboti těží z databáze Pokémon Go appeared first on Forbes.