Týden v Trumpově Americe: Prezident USA aktérem na třech frontách. Mezi Írán se dostala Kuba i NATO
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy nemusejí bránit členy NATO, protože aliance nepodpořila Washington v jeho válce s Íránem. Ministr zahraničí USA Marco Rubio odhadl konec konfliktu za dva až čtyři týdny. Ceny ropy ale mezitím dál rostou, akciové indexy zaznamenaly pátý týdenní pokles v řadě a konflikt oslabuje americkou pozici i jinde ve světě.
Trump versus NATO. Americký prezident Donald Trump podle tiskových agentur prohlásil, že Spojené státy by v případě potřeby nemusely přijít Severoatlantické alianci na pomoc vzhledem k tomu, že NATO neposkytlo USA materiální podporu během nynější války proti Íránu. Prohlášení opět vyvolalo otazníky ohledně Trumpova postoje k ustanovením o vzájemné obraně, která jsou středobodem transatlantické aliance, poznamenala agentura Reuters.
„Ročně utrácíme za NATO stovky miliard dolarů, stovky miliard, abychom je chránili a abychom tu vždy pro ně byli, ale teď, na základě jejich činů, předpokládám, že už asi nemusíme, že?“ řekl Trump podle agentury AFP. „Proč bychom tu pro ně byli, když oni tu pro nás nejsou? Oni tam pro nás nebyli,“ dodal prezident USA na investičním fóru v Miami.
Agentura Reuters připomněla, že Spojené státy své rozhodnutí zaútočit na Írán nekonzultovaly s evropskými spojenci a mnoho vůdců aliance se proti tomuto kroku postavilo. Spojené státy stojí válka s Íránem okolo miliardy dolarů denně.
Nejprve o pět, pak o deset dní. Trump ve čtvrtek na své síti uvedl, že na žádost íránské vlády odkládá útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní na pondělí 6. dubna ve 20:00 (úterý 7. dubna 2:00 středoevropského času). Jednání s Teheránem podle jeho slov pokračují a vyvíjejí se velmi dobře navzdory zprávám v médiích, které označil za nepravdivé.
List Wall Street Journal ovšem později s odvoláním na zprostředkovatele mírových jednání napsal, že Írán o desetidenní odklad útoků na své elektrárny nežádal a že teprve předloží svou konečnou odpověď na americký patnáctibodový plán na ukončení války.
Šéf Bílého domu dal první ultimátum Íránu minulou sobotu. Blízkovýchodní zemi, na kterou Američané společně s Izraelci útočí už od konce února, tehdy dal 48 hodin na úplné otevření Hormuzského průlivu, a to právě pod pohrůžkou zničení íránských elektráren.
V pondělí nařídil podmínečně odložit tyto útoky o pět dnů s tím, že Washington v předchozích dnech vedl velmi produktivní rozhovory o úplném ukončení války na Blízkém východě. Íránská oficiální média však vzápětí jakékoli takové jednání popřela.
Otázka týdnů, nikoli měsíců. Konec války s Íránem je otázkou dvou až čtyř týdnů, nikoli měsíců, prohlásil v pátek americký ministr zahraničí Marco Rubio po schůzce se svými kolegy ze zemí skupiny G7 ve Francii.
USA podle Rubia nemusejí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů. Írán možná chystá zavést mýtný systém v Hormuzském průlivu, řekl šéf americké diplomacie s tím, že Washington by v takovém případě po ukončení bojů usiloval o mezinárodní spolupráci s cílem tomu zabránit.
Rubio zároveň zmínil, že pro zprostředkovatele americko-íránských jednání je těžké komunikovat s íránskými představiteli. Ti se totiž drží dál od svých telefonů v obavách, že bude zjištěna jejich poloha a budou zabiti. Podle Rubia se tím jednání zpomaluje.
Evropa se přitom snažila Rubia přesvědčit, aby byl íránský konflikt co nejrychleji ukončen. Britská ministryně Yvette Cooper před začátkem jednání uvedla, že chce hovořit také o roli, kterou v pomoci Íránu hraje Rusko. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul prohlásil, že íránská válka nesmí ovlivnit podporu Ukrajiny.
Írán by podle Cooper už neměl dostávat možnost brát si zbytek světa za rukojmí tím, že znemožňuje lodní transport průlivem, jímž normálně proudí okolo pětiny světové ropy.
Ceny ropy na světových trzích zároveň pokračují v růstu. Severomořský Brent byl v pátek zpátky nad 110 dolary za barel; americká lehká ropa West Texas Intermediate se prodávala za více než 97 dolarů za barel.
Válka s Íránem zastiňuje ostatní fronty. Americko-íránský konflikt má dopady daleko za Blízký východ. Podle reportáže magazínu The New Yorker využívá Rusko toho, že jsou americké vojenské kapacity vázány v Perském zálivu, a pokouší se prolomit ropnou blokádu Kuby – minulý týden vyslalo přes Atlantik tanker směrem k ostrovu.
Havana, kterou Washington od ledna odstřihává od dodávek ropy, má elektřinu jen zhruba devadesát minut denně a vyjednává s USA o budoucnosti ostrova. Kubánský režim je přitom pod tlakem hned z několika stran: zemi opustila pětina obyvatel, cestovní ruch se zhroutil a zdravotnictví selhává. Trumpova administrativa tak rozehrává hru na více frontách najednou – válka s Íránem, tlak na NATO i drcení Kuby – a všechny se navzájem ovlivňují.
Zvýšit výdaje na obranu. Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte ve čtvrtek vyzval členské země, aby v červenci na summitu v Ankaře přesvědčily, že jsou na důvěryhodné cestě ke zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu.
Na zvýšení obranných výdajů evropských zemí tlačí Trump. Pod tlakem je i česká vládní koalice, kterou američtí diplomaté nedávno kritizovali za to, že ve schváleném rozpočtu neplní své alianční závazky týkající se obranných výdajů.
„Očekávám, že spojenci na příštím summitu NATO v Ankaře ukážou, že jsou na jasné a důvěryhodné cestě k dosažení pětiprocentního cíle,“ napsal Rutte v předmluvě výroční zprávy. Dodal, že „v době globální nejistoty zůstává zásadní pevné transatlantické pouto“.
Dva ušetření šéfové. Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to ve čtvrtek napsala agentura Reuters.
Zdroj Reuters s odkazem na šéfa íránského parlamentu a diplomacie uvedl, že „Izraelci měli souřadnice a chtěli se jich zbavit“. „Sdělili jsme Spojeným státům, že jestli je zlikvidují, nezbyde nikdo, s kým by šlo jednat, takže USA požádaly Izrael, aby to nedělal,“ dodal zdroj.
Nedaří se ani americkým akciím. Americko-íránský konflikt oslabuje i akcie. Jejich hlavní indexy zakončily týden obchodování na nejnižších úrovních za více než půl roku, napsala agentura Reuters. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, v pátek ztratil 1,73 procenta. Širší index S&P 500 klesl o 1,67 procenta a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, odepsal 2,15 procenta.
Všechny tři indexy vykázaly již pátý týdenní pokles za sebou. To představuje nejdelší sérii týdenních poklesů od první poloviny roku 2022, kdy započala válka na Ukrajině.
The post Týden v Trumpově Americe: Prezident USA aktérem na třech frontách. Mezi Írán se dostala Kuba i NATO appeared first on Forbes.