Dluhy zemí vůči Česku se ke konci roku 2023 zvýšily. Nejvyšší má Súdán
Česko mělo ke konci loňského roku u ostatních zemí pohledávky za 12,9 miliardy korun. Objem pohledávek se za uplynulý rok zvýšil, na konci roku 2022 činil 11,6 miliardy korun.
Ze splátek zahraničních pohledávek se loni podařilo získat do státního rozpočtu 126,7 milionu korun, výnos byl o 12,4 milionu korun nižší než v roce 2022.
Vyplývá to ze zprávy o stavu a vývoji zahraničních pohledávek ČR, kterou na svých internetových stránkách zveřejnilo ministerstvo financí.
Největší pohledávku Česko eviduje u Súdánu, činí 3,1 miliardy korun. Tamní úřady výši dluhu potvrdily, ale odmítají podniknout jakékoli kroky k jeho splacení, dokud mezinárodní společenství nerozhodne o částečném nebo úplném oddlužení země.
S ohledem na aktuální konflikt v Súdánu jednání nyní nepokračují. Druhou nejvyšší pohledávku uplatňuje Česko vůči Kazachstánu, tamní úřady ale zatím dluh 2,9 miliardy korun neodsouhlasily.
Do bilance pohledávek loni vstoupily také české nároky vůči Mezinárodní bance hospodářské spolupráce (MBHS) a Mezinárodní investiční bance (MIB).
Česko loni z obou postsovětských institucí vystoupilo, v rámci vypořádání vztahů požaduje od MBHS 660 milionů korun a od MIB 924 milionů korun.
Ve vztahu s MBHS se na vypořádání pracuje, MIB ale stanovila podmínky, které jsou pro Česko nepřijatelné, a země zvažuje i možnost arbitrážního řízení.
Za loňský rok Česko získalo z pohledávek 126,7 milionu korun.
Většinu splacených pohledávek v celkovém objemu 123,1 milionu korun získalo Česko od Iráku na základě dohody z roku 2006. Bělorusko uhradilo 3,6 milionu korun na základě dohody o umoření dluhu z roku 2019.
Statistika neobsahuje od roku 2019 objem pohledávek u takzvaných speciálních úvěrů, které se týkají například dodávek vojenského materiálu z minulosti.
V roce 2018 tyto úvěry činily 7,6 miliardy korun. Speciální úvěry evidovalo Česko u Libye a Kuby. Podle aktuální právní úpravy podléhají informace o speciálních pohledávkách utajení.