Sydöstran: Lživá propaganda o Krymu a Gruzii!
| Cchinvali 2008 |
- kou -
20. 1. 2018 Sydöstran, PrvníZprávy
Tvrzení, že Rusko napadlo Gruzii v roce 2008 a obsadilo Krym v roce 2014 lze neustále slyšel z úst švédských politiků a objevují se v titulcích novin, ale neodpovídají skutečnosti. Jak uvedl Ulf Bjerén Karlskron pro švédský list Sydöstran, tato tvrzení jsou uváděna v rámci propagandy zastrašování jako důkaz ruské agrese, a jejich cílem je vstup Švédska do NATO.
Bjerén připomíná, že skupina vyšetřovatelů EU pod vedením Heidi Tavliaviniové stanovila, že otevřený konflikt v Jižní Osetii začal masivním útokem gruzínského dělostřelectva. Okolo 2 tisíc obyvatel Osetie bylo zabito a centrum hlavního města Cchinvali se ocitlo v troskách. Třetina obyvatel Jižní Osetie musela utéct. Jedním z cílů byly ruské mírové síly, které byly v oblasti se souhlasem Organizace spojených národů. Rusko to zaskočilo, ale zmobilizovalo své síly k odražení útoku, zahnalo útočníka na jeho území a pak stáhlo své jednotky v plném souladu s mezinárodním právem.
Tvrzení, že Rusko obsadilo Krym, rovněž neodpovídá skutečnosti, poukázal Ulf Bjerén. Rusko neposlalo vojáky na poloostrov a nebyla vystřelena žádná rána. Během referenda, kterého se zúčastnili zahraniční pozorovatelé, obyvatelstvo velmi hlasitě usilovalo o sjednocení s Ruskem. USA a EU obviňují Rusko z porušení mezinárodního práva, a to navzdory skutečnosti, že první odstavec Charty OSN zakotvuje právo národů na sebeurčení.
Sjednocení s Krymem se označuje za příčinu rozšíření sankcí zavedených Evropskou unií a Spojených států proti Rusku, ale západní média mlčí o tom, co stálo za mírovým sjednocením Krymu s Ruskem, poznamenal autor. Vyvolal to protiústavní převrat v Kyjevě 22. února 2014, který byl proveden čele s „ozbrojenými fašistickými rusofoby s podporou Západu“. A ačkoli je označovali měkce za „nacionalisty“, oni sami nepopřeli své fašistické názory, poukázal Ulf Bjerén.
„Převládající rétorika kolem Gruzie a Krymu v dnešním novojazyku může být označena za „alternativní realitu". Zakrývání informací o státním převratu na Ukrajině by mohlo být považováno za příklad falešných zpráv založených na selektivních faktech. Lepší by bylo to nazvat propagandou lží. A nebude to pravdivější jen proto, že to politici a hlavní média stále opakují," uzavřel autor.
Související článek: