Největší sucho za 65 let. Vodáci ruší odemykání řek, elektrárny omezují výkony
Českem zmítá největší sucho za posledních téměř sedm dekád. Zahrádkáři tak smutně obcházejí s konví své záhony, vodáci jsou zklamaní z rušení odemykání českých řek a úbytek vody v krajině pak způsobuje i omezování výkonu vodních elektráren. Další hydrologické vyhlídky přitom nejsou pro naši kotlinu pozitivní.
„Ani bolen, ani rybáři, ale sucho zastaví slalomové závody na Trnávce, které se měly uskutečnit 9. až 10. května,“ uvedl už před týdnem největší vodácký server v Česku Raft.cz.
„Pokud se situace nezmění, jsou v ohrožení i další naplánované akce,“ dodal.
Už 11. dubna byl pak pro nízký stav vody zrušen Český pohár vodáků na Otavě a v ohrožení jsou i další plánované vodácké akce, a to i přesto že Českem se v posledních dnech prohnaly i přívalové deště. Ty totiž budou mít jen krátkodobý efekt.
Jak v uplynulém týdnu informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), Česko je letos na jaře sužováno největším suchem za posledních 65 let. Vyprahlá je hlavně půda, ve které není dostatek vody. Prohloubil se tím tak hydrologický deficit z loňského roku, který patřil také k těm sušším. A výhledy v tomto neukazují na pozitivnější roky.
Sucho přitom nemá dopady jen na vodáky nebo zahrádkáře, kteří dnes chodí kolem vyprahlých záhonů a občas od rozpraskané země zvednou svůj pohled k nebi s přáním vyvolání trvalejšího deště, který by jim doplnil zásoby vody, ale i na českou energetiku.
„Ve srovnání s dlouhodobým průměrem se výroba vodních elektráren pohybuje na zhruba padesáti- až sedmdesátiprocentní úrovni, a to podle typu elektrárny,“ říká pro Forbes mluvčí energetické skupiny ČEZ Martin Schreier.
ČEZ je největším vlastníkem hydroelektráren v Česku, a to od těch nejmenších na vyšších tocích českých řek až po ty největší na přehradách Vltavské kaskády nebo přečerpávací nádrže Dlouhé stráně. Má proto velmi dobrý vhled do toho, co se v české hydroenergetice děje.
„Aktuálně jsou všechny malé vodní elektrárny provozované skupinou ČEZ v Česku v provozu, byť některé jen na část svého výkonu. Jedinou aktuálně odstavenou malou vodní elektrárnou z důvodu nedostatku vody je šumavská MVE Černé jezero,“ popisuje Schreier aktuální situaci.
Letošní výroba elektřiny z vodních elektráren v Česku je podle něj ovšem podobná, dokonce o pár procent vyšší než loni. Jenže loni v tuto dobu bylo také sucho.
„Určujícím trendem posledních let jsou menší zásoby sněhu v krajině a rychlejší odtávání. To znamená, že jarní výrobní špička nepřichází v květnu, ale už v březnu a dubnu,“ popisuje hlavní změnu.
Statistiky ČEZ pak potvrzují i data české skupiny Amper, která ukazují na to, že vodní elektrárny v Česku jsou od počátku roku na 63,4procentním výkonu.
„Nízká výroba VE by měla mít obecně hlavně dopad na cenu elektřiny v zimě nebo v noci, protože jinak to docela dobře kompenzují fotovoltaické elektrárny,“ dodal k tomu Amper.
Sucho přitom nejčastěji a jako první dopadá na výrobu těch nejmenších vodních elektráren. Těch s výkonem do deseti megawattů je přitom podle statistik Cechu provozovatelů malých vodních elektráren v Česku na patnáct set.
„Jejich produkce se v poslední dekádě propadla na cca polovinu dlouhodobého průměru,“ dodává Schreier k těm, které vlastní ČEZ.
Vodní energetika v Česku (resp. Československu) patřila k nosným nohám české energetiky, a to před nástupem uhlí, kdy ve 40. letech minulého století tvořila až šestnáct procent v energetickém mixu.
Dnes z ročního pohledu tvoří zhruba tři procenta, a to hlavně kvůli spuštění uhelných a následně jaderných elektráren, sucho ovšem také limituje její výkony.
Výhledy přitom nejsou pozitivní, jak rozsáhle vysvětloval v rozhovoru pro Forbes šéf ČHMÚ Mark Rieder. Ten je mimochodem profesí hydrolog.
„Průměrné roční průtoky by měly v roce 2100 oproti současnosti klesnout o třicet až padesát procent. To znamená, že objektivně v tom nejsušším období na středních tocích nepoteče vůbec nic.“
S úbytkem vody v českých řekách počítá i ČEZ, který proto průběžně investuje do modernizace vodních elektráren, což jej v posledních letech vyšlo na pět miliard korun.
„ČEZ se tím na tento vývoj dlouhodobě připravuje. Jedním z benefitů modernizovaných a efektivnějších elektráren je jejich schopnost vyrábět stejné množství elektřiny z nižšího množství vody,“ říká Schreier.
Česko tak po uhlí postupně přichází o svůj další zdroj energie, o to víc pro něj bude důležitější rozvoj obnovitelných zdrojů a hlavně jaderné energie.
The post Největší sucho za 65 let. Vodáci ruší odemykání řek, elektrárny omezují výkony appeared first on Forbes.
