Budoucnost Evropy nyní závisí na tom, kdo bude vlastnit příběh minulosti
Je obtížné najít vzpomínkové akce, prohlášení, vzdělávací programy či muzea, v nichž by byla složitá historie Evropy propojena tak, aby lidé pochopili životy, zkušenosti a historii jiných lidí žijících na tomto kontinentě. Evropané stále pohlížejí na historii svých sousedů optikou své vlastní národní minulosti. To je důsledkem obrovské psychické propasti mezi východem a západem, ale také severem a jihem.Evropa v současnosti, jak se zdá, zápolí s množstvím historických komplexů. Zřejmě budou definovat budoucnost Evropy, píše Natalie Nougayrède.
V Paříži probíhá intenzivní debata o tom, zda by měl spisovatel Charles Maurras, čelný intelektuální představitel francouzského ultranacionalismu a antisemitismu a prominentní stoupenec pronacistického vichystického režimu, být zažazen mezi jména, která mají být letos oficiálně připomínána (narodil se v roce 1868). Polsko schválilo nový zákon, který chce umlčet diskusi o tom, zda se někteří Poláci podíleli na holocaustu, což vyvolalo konflikt s Izraelem a s USA. V Německu, kde má ultrapravicová strana AfD 94 křesel v parlamentě, požaduje místní berlínský politik pákistánského původu, aby nově příchozí migranti povinně navštěvovali nacistické koncentrační tábory, aby to napomohlo jejich "integraci".