Problém penzí lze řešit bezbolestně a efektivně/1

Radim Valenčík
26. 6. 2018     RadimValenčíkPíše
Právě v den, kdy jsem od naší univerzity dostával stříbrnou medaili za zásluhy v oblasti tvůrčí činnosti, se nám s kolegy podařilo dopracovat funkční model kalkulačky výplat z námi navrhované plně zásluhové a plně uzavřené postgraduální nadstavby systému průběžného penzijního pojištění. A tak jsem mohl v projevu, který jsem měl k této příležitosti částečně připraven, tuto skutečnost sdělit i v širším kontextu, viz: ZDE.

Jedná se o zcela zásadní věc, které ukazuje, že lze odstartovat reformy, které nebolí a které jsou efektivní z hlediska budoucího vývoje ve smyslu jeho dynamické udržitelnosti, resp. pro otevření sociálního a ekonomického vývoje, který má novou a vyšší kvalitu z hlediska reálné náplně života člověka.

Pokud vyjdeme ze statistických dat a mzdové kalkulačky, získáváme pro případ průměrné mzdy a průměrného starobního důchodu tyto výsledky:



Plná červená linie ukazuje, že 100% náhradový poměr k poslední čisté mzdě lze při zachování příjmu v případě, že by byla zavedena námi navrhovaná postgraduální nadstavba, dosáhnout již v 75 létech, a to při 15% zdanění důchodů k posílení příjmové solidarity a zabezpečení stability základního systému penzijního pojištění. Pokud by člověk vystačil se 75% náhradovým poměrem k poslední čisté mzdě, dosáhl by toho již v 70 létech svého života.

S modelem kalkulačky výplat z námi navrhované postgraduální nadstavby lze provádět i další "kouzla". Například řešit otázky, co se bude dít, když se člověk rozhodne rozvolňovat své výdělečné aktivity, resp. když je k tomuto rozvolňování donucen. Ukazuje se, že i v tomto případě je dosažení vysoké doživotní renty reálné, protože velmi výraznou roli hraje propočet založený na zkracování očekávané doby dožití, který má větší procentuální efekt, než jakkoli optimistická výnosnost úsporových aktiv. To lze interpretovat i tak, že nejefektivnější cestou k zabezpečí ve stáří je investování do prodloužení doby produktivního uplatnění.

Podrobněji k tomu v dalších pokračováních. Dnes zmíním jen aktuální kontext.

Aktuální kontext: Ruská penzijní reforma

V úvodu příspěvku, který připravuji na jednu mezinárodní konferenci, jsem před třemi dny napsal: "Diskuse zaměřené na téma stability a reformy penzijního systému vedené v laické, politické i odborné rovině se vyskytují ve všech zemích, které dosáhly určité úrovně sociální infrastruktury. V České republice, a nejinak je tomu i v okolních zemích, vypuknou, jak ukazuje zkušenost řady let, na základě různých podnětů nejméně třikrát do roka. To svědčí o společenské významnosti, sociální citlivosti, složitosti a mnohostranných společenských souvislostech této problematiky."

Uplynulo doslova pár hodin a k potvrzení toho, co jsem napsal, v éteru vyvolala rozruch tato zpráva:
"Ruská vláda přijala návrh zákona, podle kterého by se měl postupně zvýšit věk pro odchod do důchodu, z nynějších 60 na 65 let u mužů a z 55 na 63 let u žen... Podle premiéra Dmitrije Medveděva se počítá s dlouhým přechodným obdobím a malými krůčky dopředu, než bude plánovaných met dosaženo: začít se má od příštího roku, aby Rusové odcházeli do penze v 65 letech od roku 2028, ženy v 63 letech od roku 2034... Jde o politicky hodně ožehavou otázku: podle různých průzkumů se zvýšení důchodového věku nezamlouvá 80-90 procentům Rusů. Sám Putin, když dostal na toto téma přímou otázku během nedávné televizní debaty s národem, připustil, že ke zvýšení penzijního věku přistupuje "s nejvyšší ostražitostí"." Viz: ZDE

K tomu: Citlivý postup je na místě. U nás postupujeme obdobně. Ale i tak tyto parametrické změny budou mít řadu nepříznivých dopadů. Nejen proto, že jsou nepopulární, ale i proto, že budou mít dopad v podobě řady distorzí, tj. deformací v různých oblastech ekonomiky i společenského života. Přitom i pro Rusko by byl námi navrhovaný systém bezbolestným a mnohem efektivnějším řešením. Stačilo by zavést námi navrhovanou postgraduální nadstavu při současných parametrech odchodu do důchodu. Stačí jen pochopit to nejdůležitější:

Co je pojistnou událostí v systému penzijního pojištění, proto jakému riziku tento systém pojišťuje a o jakou solidaritu v tomto systému jde především.

Odpovědi na tyto zásadní otázky, kde v důsledku setrvačného vidění dochází k největším omylům v pohledu na současnou realitu, o tom, jak lze pracovat s naší kalkulačkou, jak se tím, co navrhujeme, velmi podstatným způsobem mění pohled na společenskou realitu, v dalších pokračováních.

Velmi uvítám dotazy, komentáře, kritické připomínky. Tématu se chci věnovat dlouhodoběji a ukázat všechny aspekty jeho významnosti. Rád odpovím s využitím naši kalkulačky i na zcela konkrétní dotazy týkající se výše výplat z postgraduálního systému za podmínek, které uvedete.

(Pokračování příště)