Bělehrad tvrdě reagoval: Cože, jaké hranice Kosova a Albánie?!
- kou -
3.8.2018 PrvníZprávyProhlášení ministra pro diaspory Albánie, Pandeli Majka, že ho premiér samozvaného Kosova informoval o rozhodnutí Prištiny zavést volný pohyb osob a zboží mezi Albánií a Kosovem, vyvolalo ostrou odpověď srbského vedení.
Ve čtvrtek odpoledne kosovskoalbánská a srbská média zveřejnila prohlášení albánského ministra během jeho návštěvy v samozvané republice. Bylo to podáno tak, že jako „samozvané Kosovo a Albánie ruší hranice“, přičemž oficiální Tirana a Priština zprávy nekomentovaly. Tisková odezva donutila Majka, aby to ve čtvrtek upřesnil na své stránce na Facebooku.
„Během své oficiální návštěvy v Prištině, mi kosovský premiér Ramush Haradinaj sdělil tuto zprává, která byla dlouho diskutována mezi vládami Albánie a Kosova. Jde o volný pohyb osob a zboží mezi oběma zeměmi od 1. ledna 2019,“ napsal albánský ministr pro záležitosti v oblasti diaspory.
„Vzpomínám si, že na prvním oficiálním setkání premiérů Albánie a Kosova bylo rozhodnuto, že proces začne od 1. ledna 2018, kosovská vláda vyzvala, aby se zajistil čas na rozhodování a realizaci ... Haradinaj mě požádal, abych oznámil, že Kosovo přijalo konečné rozhodnutí o volném pohybu přes hranice našich dvou zemí," uvedl albánský ministr.
Jeho slova se ve čtvrtek vyprovokovala ostrou reakci Bělehradu, a to i bez oficiálního potvrzení z Tirany nebo Prištiny. Ředitel Úřadu pro Kosovo a Metohiji Marko Djurić řekl, že albánský diktátor „Enver Hodža je mrtvý, a Velká Albánie není a nikdy nebude“. „Kosovo a Albánie nemají žádné hranice, je zde je hranice mezi Srbskem (do níž patří Kosovo – pozn. red.) a Albánií, v délce 111 kilometrů,“ zveřejnil úřad reakci Djuriće.
Poznamenal, že hranice mezi Srbskem a Albánií běží podél okraje Makedonie, Srbska, Albánie na okraji území Srbska, Černé Hory a Albánie a zdůraznil, že „toto je jediná hranice, která existuje a může existovat“.
„V souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 my jsme ti, kteří mají právo na využití Tshafy, Prusy a Vrbnice a udržovat tam naše zaměstnance, ale zdá se, že to nikoho netrápí. Stejně jako se nikdo v mezinárodním společenstv nestará o takové pobuřující výroky, které denně vycházejí od různých albánských představitelů," řekl ředitel Úřadu pro Kosovo.
Spory a ostré výroky mezi Bělehradem a Prištinou nedávno proběhly kvůli prostoji při jednáních v Bruselu za zprostředkování EU, kde se stranám nedaří dosáhnout nové dohody.
V roce 1999 ozbrojená konfrontace albánských separatistů z Kosovské osvobozenecké armády se srbskou armádou a policií vedla k bombardování Jugoslávie (tehdy tvořené Srbskem a Černou Horou) silami NATO. V březnu 2004 vyvolali kosovští Albánci pogromy, které vedly k masovému přesídlení Srbů z provincie a k ničení historických a kulturních památek. Kosovsko-albánské struktury v Prištině 17. února 2008 jednostranně vyhlásily nezávislost na Srbsku. Samozvanou republiku podpořily země EU, USA, a naopak nezískala uznání Srbska, Ruska, Číny, Izrael, Íránu, Španělska a řady dalších států. Odborníci tehdy varovali, že tento krok Západu povede k neblahým separatistickým snahám jako precedent.
Související:
Kosovo: Jedna z nejhanebnějších stránek historie Evropy 21.století
Kosovo je útvar vzniklý krvavými zločiny na srbských obyvatelích