Vedoucí analytik banky Rockefellerů: svět stojí na prahu superkrize. Názor
10. 9. 2018 sputniknews
Panika, nacionalizace a nepokoje na ulicích, které svět neviděl za posledních 50 lety. Právě tak popsal budoucnost americké i globální ekonomiky vedoucí analytik americké banky JP Morgan Marko Kolanovic. Na počet desetiletého jubilea začátku světové finanční krize 2008 Kolanovic zveřejnil speciální analytickou zprávu, ze které vyplývá, že dnes světové finanční trhy jsou zranitelné před novou krizí ještě více, než před deseti lety.
V případě, když dojde k nejnegativnějšímu scénáři, krize bude natolik všeobjímající, že centrální banky, aby zachránily ekonomiku, dokonce budou nuceny provádět faktické operace nacionalizace nejvíce poškozených společností a vykupovat jejich akcie na trhu. Tato negativní prognóza Kolanovice tvrdě zkritizovala regulátory amerických a světových finančních trhů. Zpráva experta přitáhla pozornost médií právě proto, že Marco Kolanovic má reputaci člověka, který nemá sklony k přebytečnému pesimizmu, ale někdy může přesně předpovědět budoucí problémy na světových trzích. Odborník, který už předpověděl několik malých krizí, teď může přesně předpovědět i velkou krizi. Kromě toho, Kolanovic je vedoucím analytikem banky JP Morgan, která řídí aktiva v hodnotě 2,7 trilionů dolarů a tradičně se pokládá za „rodinnou banku" Rockefellerů.
Kolanovic uvádí několik tezí, které poukazují na zranitelnost nynější struktury finančních trhů.
Za deset let, které uplynuly od krize 2008, se prudce zvýšil počet burzovních a finančních operací, které přijímaly za několik vteřin počítačové systémy bez účastí lidí.
Podle hodnocení Aite Group, kterou citoval časopis The Ekonomist v roce 2014, přibližně 65 % transakcí na americkém fondovém trhu provádí počítačové algoritmy, a ne lidé. Kolanovic už popisoval několik malých krizí (například v únoru letošního roku, kdy americký trh bez důvodů ztrácel několik procent denně), které byly vyvolány „stádním chováním" počítačových programů, jež řídily triliony dolarů. Prakticky ve všech podobných programech je založena instrukce, kterou můžeme přeložit do lidského jazyka následovně: „Když se stalo něco nepochopitelného a neznámého, prodávej všechno a hned."
Ve výsledku z toho vzniká řetězová reakce, když zpočátku od vnějšího šoku panikaří počítače a prodávají akcie za jakoukoliv cenu, a pak to dělají ostatní počítače, které také začínají prodávat — a tak dále až do krachu trhu.
V minulosti takové situace přerušovali lidé, kteří přicházeli na trh, aby koupili náhle zlevněné akcie. Během posledních deseti let ovšem tito lidé byli propouštěni, protože nebyli už potřební. Kromě toho byli dražší než počítače.
Tuhle řetězovou reakci Kolanovic nazývá velkou krizí likvidity a předpokládá, že budou použity tiskařské stroje centrálních bank jako radikální opatření. Vyvolá to nepředvídatelné sociální a ekonomické následky.
Dá se předpokládat, že taková krize bude krátkodobá a že konečně lidé na trhu udělají pořádek. K tomu ale dojde jen za podmínky, že vnější šok, který i vyvolal řetězovou reakci, bude krátkodobý. Problém je v tom, že pokud šok bude systémový, trh se nepodaří zachránit pomocí obvyklých metod.
Je nutno se také podívat na analytickou zprávu Marka Zandiho, hlavního ekonoma ratingové agentury Moody's. Zandi popsal pravděpodobný scénář šoku, který může přivést k opakování světové finanční krizi.
Zandi tvrdí, že minulá krize začala na trhu s nemovitostmi, a pak se přemístila na celý finanční sektor a ekonomiku. Dnes se epicentrem krize mohou stát společnosti s velkým objemem půjček.
Toto hodnocení je spojeno s tím, že měnová a regulační politika USA za poslední deset let vedla k tomu, že místo bubliny hypotečních úvěrů vznikla úvěrová bublina nezdravých společností, které by v rámci přísnější měnové politiky neměly mít přístup k vypůjčovaným prostředkům. Potenciálně toxické dluhy amerických společností tvoří 2,7 trilionu dolarů, přičemž rychle rostou. Značná část dluhů již zadlužených amerických společností jsou dluhy s nefixovanou procentní sazbou. Při dalším zvýšení sazby FEDem se i samy společnosti, i jejich věřitelé začnou sypat jako domino. Ekonom společnosti Moody's zdůrazňuje, že je ještě brzy na to s jistotou tvrdit, že právě tyto toxické dluhy povedou ke kolapsu, ovšem podobnost situace se situací před vypuknutím krize roku 2008-2009 přivádí na nedobré myšlenky. Stojí za to říci, že Moody's již své klienty upozorňovala, že na Ameriku se valí „bezprecedentní" vlna korporativních bankrotů nezdravých společností a tato vlna povede k velmi vážným negativním následkům pro ekonomiku jako takovou.
Není těžké uhodnout, že jako silný vnější šok, který vyvolá burzovní paniku, bude tato „vlna bankrotů" naprosto ideální.
Díky tomu, že současná světová ekonomika je vysoce integrovaná, v případě začátku další krize v USA utrpí, stejně jako minule, dokonce i země, které nebudou mít žádný vztah k její genezi. Taková je podstata globalizace. Ale, na rozdíl od roku 2008, v případě příchodu další krize, u velmi mnoha zemí vznikne přání obrátit globalizaci nazpět — a pokud možno izolovat Washington na americkém kontinentu a zbavit ostatní svět od jeho nesporně toxického politického a ekonomického vlivu.