Nadané děti to nemají v Česku snadné. Školy nevědí, co s nimi
Matematika, fyzika, jazyky, sport, hudba nebo umění - ministerstvo školství ve svých statistikách ze základních škol letos eviduje 1881 nadaných a 1116 mimořádně nadaných dětí z bezmála milionu žáků. Podle odborníků je jich ale mnohem víc.
"Těch nadaných dětí je ve skutečnosti skoro tolik jako dětí se specifickými poruchami učení, kterých je tak čtvrtina populace," řekla Eva Vondráková ze Společnosti pro talent a nadání.
Ze zahraničních výzkumů vyplývá, že kdyby měly všechny děti potřebné podmínky pro svůj rozvoj, dokázala by čtvrtina z nich vyniknout. Například ve Finsku to tak mají. "Finsko má velmi kvalitní vzdělávací systém, jednak oni vycházejí z toho, co je efektivní, co je nejlepší pro děti," doplnila Vondráková.
Podle slovinské pedagožky je zase dítě většinou úspěšné, pokud má dobré rodinné zázemí. "Děti ze sociálně slabších rodin totiž nedostávají dostatečnou podporu ze strany rodičů, a proto je těžké zjistit, zda je dítě talentované," vysvětluje Mojca Čepičová, profesorka lublaňské pedagogické fakulty.
To, že má dítě talent, ale ještě nic neznamená. Podle odborníků je důležitá také vnitřní motivace, paměť, nebo kvalitní přístup učitelů. Pedagožka Irena Dvořáková popisuje situaci v praxi: "Já jsem se v životě setkala několikrát s dětmi, které byly talentované na fyziku, a myslím si, že se mi to dařilo identifikovat. Dělají vysokou fyziku díky tomu, že si ve škole na základce tu rozumnou výuku fyziky zažily samy."
"Co považujeme ještě stále za mezeru, je, aby se talentované děti diagnostikovaly včas, to znamená, že se připravuje vyhláška 27, která se týká inkluze," řekla k situaci mluvčí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Jarmila Balážová.
V Česku se za talentované považují děti, které jsou jednak nadané, ale zároveň mají také nějaký handicap, například dyslexie nebo ADHD. Až vyjde vyhláška v platnost, druhé z kritérií odpadne, a podporu tak získá každé dítě s nadáním.