Kapitoly z dějin kulturní revoluce na Západě VII.
Předchozí části (první, druhá, třetí, čtvrtá, pátá, šestá)
Z extrému do mainstreamu
Hnutí hippies jako soudržný fenomén šedesátých let s koncem dekády „odpadlo“ (a to nejen po Learyho způsobu) a spolu s politicky neúspěšnou, převážně studentskou novou levicí se transformovalo do rozmanitých podob, jejichž základní typologie odpovídá následujícímu výčtu: návrat k standardům rodinného a pracovního života; komerční pohlcení kontrakultury popkulturou; vznik „státu hippies“ v Evropě v jedné ze čtvrtí dánské metropole; rozvoj pseudonáboženského hnutí new age; vznik nevládních politizujících nátlakových organizací (hájení míru a práv žen, etnik, sexuálních menšin, zvířat, přírody);1 zaujímání akademických a politických postů a šíření ideového i mocenského vlivu.2