Jsou politické strany u nás víc než zákon?

Jaroslav Tichý
5.8.2019
V těchto dnech se objevil v alternativním tisku článek zastupitele Středočeského kraje p. Štefka pod názvem „Odvolat ředitele NG byl logický krok, ale bez opory ČSSD sebevražedný“. Vrací se tak ještě ke kauze Fajt, z níž se stala přes noc kauza Staněk, kterou rozebírají všichni, zatímco o skutečné kauze Fajt se mlčí. Začala se vůbec šetřit? Článek, k němuž mám některé připomínky, považuji za zajímavý zejména tím, že nastoluje závažnou otázku dneška, která je obsažena v názvu mého článku.

Úvodem mé reakce na uvedený článek chci říci, že se nestačím divit, kam až sklouzává myšlení některých lidí, v tomto případě autora článku. Takže:

1/ pokud podřízený páchá trestnou činnost, resp. jeho nadřízený má o tom indicie, musí ze zákona konat a ne se ptát své strany, "co ona na to". Zodpovědný je ze zákona totiž on, nikoliv ta strana.

2/ Krom toho ministr Staněk měl přece zpočátku plnou podporu vedení ČSSD, a to do doby než toto vedení otočilo o 180°. Má snad proto ministr kvůli tomu porušovat zákon a své povinnosti a podaná trestní oznámení stáhnout po zmíněném obratu vedení ČSSD? Ministr je přece z výkonu své funkce odpovědný, a to nejen politicky, není to tedy o tom, že „za nic nemůže, že strana to chtěla“. Při výkonu své funkce je totiž na špici jemu svěřeného rezortu, za jehož činnost též odpovídá. Máme-li jako stát pokročit dále a zlepšit podmínky proč hospodářskou činnost ale i pro život v naší zemi, je třeba mít nejen dobré zákony ale též jejich vymahatelnost v praxi podle zásady „padni komu padni“. A podle toho se i chovat a jednat.

3/ Je snad politická strana (v daném případě ČSSD) u nás nad zákonem? Již podle nerespektování pravomocného rozsudku v kauze Altner to tak vypadá. Podle zákona měla ve stanovené lhůtě zaplatit a pak teprve podávat dovolání. Nestalo se tak a teď by snad měl být porušován zákon znovu?

4/ Ministr Staněk prý dostatečně nezajistil potřeby rezortu z hlediska financování. Když se ale nestranný člověk podívá na to, co vše je v rezortu kultury financováno ze státního rozpočtu, a jak jsou ty peníze pak využívány (jako příklad stačí karlovarský filmový festival či divadlo Jana Hrušínského), nabyde brzy dojmu, že peněz je tam více než dost. Jen jsou nerovnoměrně a často i plýtvavě rozdělovány.

Není tedy na místě nejprve si udělat v rezortu kultury pořádek, utěsnit všechny díry, kterými unikají naše peníze z rozpočtu vyčleněné pro tento rezort a pak teprve začít uvažovat o tom, zda objem peněz je dostatečný či nikoli?.

Pokud odbouráme různé dotace a granty pro část "našich umělců" na financování jejich protistátní činnosti, které se často věnují více než kultuře, což je též více než patrné z jejího prudkého poklesu (filmy, mnohá divadelní představení atd.) zjistíme, že peněz v rezortu je dost i pro knihovníky a další, kteří se věnují pouze své práci a kteří tak nekřičí na veřejnosti. A již vůbec ne proti svému chlebodárci – státu, resp. proti nám daňovým poplatníkům.

5/ Jsou-li tedy peníze v rezortu kultury nesprávně či neúměrně rozdělovány mezi jednotlivé profesní skupiny, pak je třeba zjednat nápravu a nikoliv vymáhat další peníze ze státního rozpočtu (jak jsme toho právě svědky v případě ČSSD při diskuzi o státním rozpočtu na r. 2020). A to si vyžaduje zavést do rezortu pořádek, čemuž se právě některé profesní skupiny v rezortu bránily. „Potrefené husy“ se proto ozvaly i v případě Fajt.

6/ Ministr Staněk z funkce odešel, problém však zůstal. A s ním i varování pro každého, kdo by snad chtěl ten problém napravovat, pokud to nebude někdo ze strany s pevnou páteří. Ale cožpak takové si volíme? Hlavně aby našim voličům při jejich volbě nepropadly hlasy! A pokud se najdou jednotlivci s poctivou snahou uvést rezort do pořádku, mají již předem varovný příklad, jak dopadnou.

Půjde-li to takto dále, zůstane nakonec na samotných občanech, aby řekli své dost nebo „klopili“ do nekonečna. Je to na nich samotných při dalších volbách stejně jako při placení svých daní, které jsou následně takto promrhány, přičemž příjemci těchto peněz si jejich donátorů naprosto neváží, byť ti jim často přispívají nemalou měrou na jejich lehký život.
Řešení tedy spočívá v systémové změně, nikoliv ve změnách kosmetických či personálních.

A mimochodem, jak pokročilo vyšetřování související kauzy Fajt?