Věk kramářů
Podstatou ekonomického růstu je naprostá blbost.
Věk kramářů, trhovců, obchodníků, ekonomů a jiných zlodějů a podvodníků byl již pradávno předpovězen v písmech svatých před mnoha tisíci lety. Když věk kramářů přišel, přišel mezi své, ale oni jej nepoznali. Blbost má tu náramnou vlastnost, že její nositel si ji neuvědomuje, takže o ní neví. Jinak by to nebyla ta správná blbost.
Vědci dávno zjistili, že blbost vznikla okamžitě s Velkým třeskem. Čas jejího prvního projevu určují čím dále, tím blíže k času Nula. Naši odborníci na kosmos jsou velice ohleduplní lidé, a tak blbost nenazývají pravým jménem čili blbostí, ale popisují ji pomocí vědeckých termínů a matematických formulí, kterým nikdo nerozumí. A čtete-li jejich vědecké spisy, zjistíte, že jim nerozumí ani oni sami.
Velice ohleduplní jsou ve skutečnosti všichni vědci. Motivy jejich ohleduplnosti jsou zcela pragmatické. Přišli o svá dobře placená zaměstnání, neboť jsou vědeckými nádeníky, kteří dělají vědu za peníze. Své parazitování na těle lidstva přírody zakrývají radostí z poznání, kterou šíří mezi veřejností, aby tolerovala jejich obludně nákladné projekty a blbosti.
Jenom naprostého idiota může nadchnout nějaká cesta na Měsíc nebo na Mars, kvůli které zhebnou hladem další tisíce a tisíce dětí v zemích, kde se již desítky let buduje ta správná demokracie. Vědecké nadšení je velice působivé. Například jásání nad objevem pouhým okem neviditelné planetky na druhém konci vesmíru snadno způsobí, že veřejnost vděčně přijme další snížení obsahu masa v uzeninách zároveň s dalším zvýšením jejich cen.
Ekonomika si vědce vydržuje jako zvláštní sortu příživníků, kteří doplnili tradiční nezajímavou a řídnoucí vrstvu kněží. Věda je bohapustou vírou.
Abyste například mohli zkoumat vesmír, musíte uvěřit v jeho existenci. V tom případě však musíte úplně zblbnout, respektive podlehnout prvotní explozi blbosti dané vznikem vesmíru Velkým třeskem. Nemůžete prokázat existenci něčeho, v co nevěříte. Souhlas vynucený inkvizicí pomocí mučení není důkazem. Bolest ani radost není důkazem, neboť si je lze uvědomovat.
Každý hlupák chápe, že co má vznik, má také své trvání a zánik, co má trvání, má také svůj vznik a zánik, a že co má zánik, má také své trvání a vznik. Pouze hospodářská ohleduplnost naší vědy nám namlouvá hlouposti o nekonečnosti vesmíru, abychom tolik netrpěli, když musíme roztáčet kapitalistická kola čertova mlýnu. To dá rozum, že jestliže by byl vesmír nekonečný, nemůže jej pochopit konečný člověk se svojí konečnou (blbou) myslí. Zbývá mu pouze blouznit a snít o nekonečnosti snu, který pokládá za vesmír.
Bez ideje trvale udržitelného růstu blahobytu, svobody a demokracie by se ekonomika rázem zhroutila. Hodnota peněz, které ovládají svět, je čistě otázkou víry v peníze. Karel Marx byl podvodník nebo hlupák, který zákonem přidané hodnoty zblbnul celý svět. Ekonomika ve skutečnosti funguje pouze na základě zákona ubrané hodnoty (zlodějny), který je v naprostém souladu s univerzálními procesy gravitace, zhroucení a zániku vesmíru.
Podstatou ekonomického růstu je naprostá blbost. Kramářská ekonomika cele spočívá na oblbnutí a okradení druhého. Kdo koho více oblbne a okrade, ten více vydělá. Hodnoty přitom nevznikají, ale zanikají. Člověk je jediným tvorem v přírodě, který neprodukuje zhola nic užitečného, ale všechno ničí. Člověk je vrahem vesmíru. Jeho údělem je zničení přírody i sebe. Kdo tomu nevěří, ať neumře.