400 let od Bílé hory. Češi si připomněli bitvu, která změnila osud země
8. listopad 1620 - den, který se zapsal do českých dějin černým písmem. Bitva na Bílé hoře znamenala nejen konec protikatolického povstání českých stavů, ale i konec naděje na samostatnost.
"Bitva na Bílé hoře nebyla rozhodně největší ani nejkrvavější bitvou třicetileté války, ale ten její význam tkví především v tom, že byla takovým prvním střetem té třicetileté války," vysvětlila historička Klára Andresová.
Porážka stavů byla začátkem 300leté vlády Habsburků nad zeměmi Koruny české. V neděli si výročí bitvy u mohyly na Bílé hoře připomněly desítky lidí. Byl tam také odhalen Kříž smíření.
Bitva na Bílé hoře vypukla těsně před polednem a trvala zhruba jeden a půl hodiny. I proto ji někteří historikové kvůli jejímu průběhu hodnotí jako šarvátku.
Kolem události, která se stala na dlouho národním traumatem, vznikla během let řada mýtů. Asi nejznámější je ten o hrdinných Moravanech, kteří u zdi obory Hvězda bojovali do posledního muže.
"Ve skutečnosti se jednalo nikoliv o moravské jonáky, ale o žoldnéřské vojsko najaté moravskými stavy, také tam nepoložili život do posledního muže, včas se vzdali," popsal historik Jiří Mikulec.
Mýty je opředená i krutá odveta Habsburků - tedy exemplární poprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstí v červnu 1621. "Ono to nebylo 27 pánů, pánové je označení vyšší šlechty, pánové tam reálně byli pouze tři a ti ostatní byli nižší šlechtici nebo také měšťané," uvedla Andresová.
Dodnes nevyřešenou záhadou zůstává, kam se poděly hlavy popravených. Nejdřív byly pro výstrahu vystaveny na mostecké věži. Později byly sejmuty a pohřbeny neznámo kde.
Výstavu, kterou k výročí připravilo Národní muzeum, můžou zájemci shlédnout on-line na webových stránkách muzea.