Čísla nakažených rostou, opatření čekají. Jak čelí nové covidové vlně další státy?

Výroky premiéra Babiše z loňského jara o tom, jak skvěle Česko zvládá pandemii a je „best in covid“, působily úsměvně už tehdy. S třiceti tisíci mrtvých a výhledem dalšího zhoršování situace ale nepřestávají hořknout.

V úterý proletělo médii, že pondělní počet nových případů nakažení covidem dosáhl 2521 a jde tak o nejhorší číslo od dubna, nejspíš málokdo čekal, že se špatné zprávy podaří překonat hned druhý den. Středa nicméně přinesla dvojnásobné zhoršení oproti minulému týdnu – a 3246 nakažených.

Česko tak naskočilo na celosvětovou vlnu zhoršujících se covidových statistik. Celosvětově už se nemocí podle výzkumníků z americké John Hopkins University nakazilo více než 240,7 milionu lidí, téměř pět milionů pak covidu podlehlo.

V Evropě jde o 70,9 milionu nakažených a 1,4 milionu mrtvých, kdy nejhůře jsou na tom Velká Británie, Rusko a Turecko s 8,4 milionu, 7,9 milionu a 7,6 milionu hlášených případů nákazy.

K prázdným brexitovým poličkám v supermarketech a chybějícím pohonným hmotám se v Británii v posledních dnech přidaly denní počty nově nakažených blížící se k 50 tisícům. Zástupci britských lékařů pak vyzvali vládu ke zpřísnění nařízení s odkazem na obavy z možné krize v zimních měsících.

Je tak pravděpodobné, že vláda přistoupí k sérii opatření, která slíbila zavést, pokud by došlo k nárůstu počtu nakažených. Plán zahrnuje například povinné nošení roušek v uzavřených prostorách a při setkávání většího množství lidí.

Rusko si v sobotu připsalo smutný milník: podle oficiálních statistik ten den počet úmrtí na covid-19 poprvé překonal tisícovku za den a počet nových případů se několik dní po sobě pohybuje nad 30 tisíci denně. Celostátní lockdown ale zatím podle vládních představitelů Rusy nečeká, namísto toho chtějí zvýšit proočkovanost obyvatel.

Země se dlouhodobě potýká s nedůvěrou vůči vakcínám, celkem se nechala naočkovat jen asi třetina Rusů. Moskva se nyní rozhodla motivovat občany po svém a od pondělí 25. října zakáže neočkovaným rezidentům starším šedesáti let, kteří zároveň covid-19 neprodělali, opouštět domov. Zákaz má trvat čtyři měsíce.

Nedaleké Lotyšsko se přitom rozhodlo pro razantnější cestu. Aby předešlo většímu kolapsu jako první evropská země letos na podzim vstoupilo do lockdownu. Ten platí od čtvrtka 21. října minimálně do 15. listopadu a v rámci něj budou zavřeny restaurace, obchody, školy i kulturní zařízení. Kromě toho Lotyši budou muset dodržovat večerku od osmi hodin večer do pěti hodin ráno. 

Podmínkou pro uvolnění uzávěry je podle premiéra Krisjanise Karinse větší proočkovanost populace, která je na tom s očkováním ještě hůř než Česko. Naočkovaných je tam jen padesát čtyři procent dospělých, což je jeden z nejnižších podílů v Evropě. Právě tato skutečnost podle Karinse zavinila krizi, na jejímž pokraji se potácí lotyšský zdravotnický systém.

Cestou lockdownů se už dříve vydal i Nový Zéland. Země od začátku pandemie sahá po přísných opatřeních a lokálních lockdownech jednotlivých oblastí už při jednotkách nakažených. To je aktuálně případ regionu hlavního města Aucklandu, který je uzavřený už od půlky srpna.

Nový Zéland zároveň patří k zemím s nejvyšší proočkovaností. Alespoň jednu dávku už dostalo dvaaosmdesát procent těch, kteří se očkovat mohou, sedmdesát procent je očkovaných úplně. A přestože země v úterý zaznamenala dosud nejvyšší denní přírůstek nakažených od začátku pandemie, zmíněný „rekordní“ přírůstek znamená 94 nově nakažených.

Naproti tomu Slovensko, které má jen o necelého půl milionu obyvatel víc, si tentýž den připsalo 1797 nově nakažených a jeho rekord z loňského prosince přesahuje šest tisíc. Zatímco na Novém Zélandu od počátku pandemie zemřelo na covid osmadvacet lidí, na Slovensku už číslo přesáhlo 12 tisíc.

The post Čísla nakažených rostou, opatření čekají. Jak čelí nové covidové vlně další státy? appeared first on Forbes.