Seriál Dobré ráno, Brno!, jehož druhá série běží v pondělí v České televizi, je jako sushi. I k sushi se někteří lidé musí „projíst“, až pak chutná skvěle. Už u první série Dobrého rána, Brno! si nejdříve člověk musel zvyknout na to, že to, co sleduje, není blbost, nad kterou by měl mávnout rukou (a přidat škodolibé pražské konstatování, že něco takového je možné vytvořit jen v Brně…), ale promyšleně napsaná a zrežírovaná i dobře odehraná rána na plexus solaris českého měšťáka. Tohle se povedlo na rozdíl od řady brněnských politiků, kteří momentálně působí v metropoli ve špičkových funkcích.
