Musím mít vše hned, říká Jan Galgonek. Po rozchodu s KKCG začíná novou kapitolu
Před osmi lety Jan Galgonek prodal svou firmu v jednom z největších reklamních exitů v Česku. Před dvěma lety se pustil do obřího reklamního dobrodružství s Komárkovou KKCG, ale to mu nevyšlo.
V byznysu si udělal jméno jedním z největších reklamních exitů v Česku. A před dvěma lety se postavil do čela dalšího mimořádně ambiciózního reklamního projektu. Jan Galgonek tehdy dostal nelehký úkol – uřídit konglomerát dvojice mediálních agentur Mindsquared miliardáře Karla Komárka a Flo, kde většinu drží Rockaway Jakuba Havrlanta.
Ze spojení měl vzniknout mediálně-konzultační byznys s miliardovými obraty, schopen konkurovat zavedeným hráčům na trhu, který dostal název Mind2Flo. Jenže letos v únoru z této spolupráce sešlo, když management zastřešující obě agentury nečekaně skončil.
„Kamenem úrazu bylo, že každá z nich měla jiného akcionáře. Co se týče klientského servisu, tyhle dva ambiciózní projekty fungovaly dohromady velice dobře. V rámci provozu a interního uspořádání to však bylo komplikované,“ říká startupista a marketingový expert Galgonek.
Ve skupině Flo drží podíl 31,71 procenta a podílí se na jejím řízení z pozice managing partnera. Mindsquared ze sta procent vlastní Komárkova KKCG. Jejich společný projekt neměl podobu jedné právní entity, a tak Galgonek při jeho řízení musel balancovat mezi zájmy „svého“ a cizího byznysu. „Lidově řečeno nešlo sedět zadkem na dvou židlích,“ říká.
Uvažování jeho lidí, z nichž značná část pochází se startupového prostředí, se od přemýšlení ostřílených mediálních manažerů z Mindsquared prý dost lišilo. U Komárka se kladl značný důraz na finanční výsledky a kapitálovou efektivitu, „startupisté“ byli ochotni akceptovat i to, že v určité fázi vývoje nové firmy se prostě peníze občas pálí.
„Mým prvořadým úkolem je vydělávat peníze a přinášet mému akcionáři zisk. Cesty nás oldschoolářů, kteří příliš nemáme v lásce home office, a některých mladších lidí, kteří zase home office preferují, se samozřejmě rozdělují, ale cíl je jen jeden,“ komentoval rozchod v rozhovoru pro server Médiář Komárkův manažer Filip Doubek.
Z obou stran nyní zaznívá, že konec společného projektu není potřeba dramatizovat a spolupráce Flo a Mindsquared normálně pokračuje dál, byť obě agentury už hrají samy za sebe.
Zbylo pouze propojení konvertibilní půjčkou čtyřicet milionů korun, kterou Mindsquared poskytla Flo v roce 2022. Její splatnost vyprší na konci července, pokud se nesplatí penězi, získá Mindsquared ve Flo podíl deset až 25 procent, v závislosti na výsledcích firmy.
„My jsme byli v roce 2022 v zisku. V roce 2023 jsme dělali investice primárně do infrastruktury, hlavně co se týče sales týmu. Tam jsme byli zhruba na nule. Letos bychom opět měli být ziskoví,“ líčí Galgonek aktuální hospodářské výsledky skupiny Flo.
Ta nyní pracuje na větší integraci svého širokého portfolia služeb. Flo nabízí firmám komplexní digitální poradenství, od budování značky přes zákaznická řešení až po analýzu dat všeho druhu.
A nedávno skupina výrazně posílila své vedení. Na nově zřízenou pozici chief strategy officera nastoupil Pavel Špryňar z Deloitte a role CFO se ujal Jaroslav Lehoučka, který osm let působil v technologické firmě STRV.
Flo chystá také další akvizice. Už loni v březnu koupila česko-australskou konzultační agenturu Bluez.io, jejíž spoluzakladatel Andrej Hájek od té doby působí jako CEO Flo. Během první poloviny letošního roku chce skupina oznámit akvizice další.
„Důležitá je hlavně kompatibilita se stávající skupinou, určitě nechceme zakládat nové kompetence, které spolu nemají jasnou souvislost. Díváme se na regiony, kde rosteme a posilujeme, což je hlavně Německo, Rakousko, Švýcarsko a Spojené království,“ říká Galgonek.
S akvizicemi má bohaté zkušenosti, ostatně i na vysoké škole studoval se specializací na oceňování firem. Už ve svém prvním podnikatelském projektu, mediální agentuře Adexpres, kterou v roce 2016 prodal za stovky milionů korun, se do skupování konkurence pustil, jakmile jeho firma začala vydělávat.
„I ve Flo jsme do jisté míry zvažovali organický růst, ale odvětví, ve kterém působíme, se tak strašně rychle vyvíjí, že potřebujete expertizu získat co nejdřív. Akvizice však musejí být postaveny chytře, musí tam být motivace pro původní foundery,“ míní.
Na pomalý organický růst prý navíc nemá nervy. Jan Galgonek totiž označuje nedostatek trpělivosti za jeden ze svých největších zlozvyků. „Potřebuju všechno hned. Jakmile se objeví problém, chci ho hned řešit. Někdy se nedokážu jen tak zastavit a přemýšlet nad ním v klidu,“ říká.
Skupina Flo má momentálně přes 170 zaměstnanců a pracuje pro více než osmdesát firemních klientů, mezi kterými je například Česká spořitelna, Heineken nebo Linet.
Konec společného projektu s KKCG Galgonek využije mimo jiné k tomu, aby sestěhoval Flo pod jednu střechu se svým dalším byznysovým projektem. V následujících týdnech opustí pražské kanceláře KKCG na Bořislavce a zamíří do Karlína, společně se startupem Cruxo, který spoluzakládal a drží v něm čtvrtinový vlastnický podíl.
Cruxo existuje od roku 2021 a jeho malý vývojářský tým vyvíjí marketingovou platformu pro e-shopy, která jim umožní efektivně pracovat s reklamním prostorem například u jednotlivých produktů na stránkách nebo v e-mailové komunikaci. Takzvaná retailová média jsou podle Galgonka na zdejším trhu zatím v plenkách, zatímco v zemích na západ od nás jde o mimořádně rychle rostoucí segment.
„Cílem je udržet kvalitní zákaznickou zkušenost. Nemůžete e-shop jen oblepit bannery, musí to stát na datech a být personalizované. Náš produkt už máme funkční se všemi funkcemi, které prodejce potřebuje, a můžeme nabírat klienty,“ popisuje.
Řešení od Cruxa podle něj momentálně zavádí Lékárna.cz, Dr.Max a Astratex. Vyplatí se totiž až od určité velikosti prodejce. „Řekl bych, že co se týče obratu, tak je to zhruba 300 milionů plus, aby to dávalo smysl,“ míní. Loni v květnu absolvoval startup Cruxo první investiční kolo, když vybral dvacet milionů korun od venture kapitálových fondů Czech Founders, Presto Ventures a Zaka VC.
Za svou srdcovou záležitost však Galgonek označuje startup Divr Labs, který rovněž spoluzakládal a drží v něm podíl 22 procent. Divr Labs vyvíjí vlastní hry pro virtuální realitu a v Praze nebo v Londýně provozuje speciální hřiště, kde jsou prostory upravené na míru tomu, co hráči vidí ve svých brýlích. V nabídce hřišť je například procházka s dinosaury, oživování Golema nebo střílení zombíků.
Do Divr Labs před dvěma roky vstoupila Investiční skupina EC Investments Daniela Křetínského a Patrika Tkáče, která ve startupu nyní drží podíl přes šedesát procent. Necelý rok poté však firma vyměnila dosavadního šéfa Lukáše Marka, který s ní měl ambiciózní plány zahrnující mimo jiné expanzi do dalších evropských měst. Ta se příliš nepovedla.
„Od založení v roce 2016 tam byla řada kotrmelců, největším problémem podle mě bylo, když ve vedení nebyl původní founder. S Lukášem Markem jsme se rozloučili dohodou, neřekl bych, že by to byla reakce na špatné výsledky. Byl to prostě startup, který do nějaké míry pálil peníze, protože vyvíjel nové produkty,“ líčí Galgonek.
Dnes už má nového šéfa Jakuba Imricha, čtyři vlastní hry určené pro arény a jednu chystanou pro virtuální realitu na doma. A vrací se k plánům zahraniční expanze prostřednictvím franšízingu.
„Máme už řešení pro tři různé velikosti arén, dokážeme to stavět modulárně a jsme schopni se dostat například do nákupních center, kde je hodně lidí. Už nejsme vázaní jen na velká hřiště, která provozujeme sami, ale dokážeme to velmi rychle škálovat,“ uzavírá Galgonek.