Podíl obnovitelné energie na chlazení a vytápění v Česku stoupl. Je nad průměrem EU
Podíl obnovitelných zdrojů energie na vytápění a chlazení v Česku za posledních dvacet let vzrostl z původních deseti procent na současných 26 procent. Česko se tím dostalo mírně nad průměr Evropské unie. Nejvíce obnovitelných zdrojů v Evropské unii k topení a chlazení využívají Švédové, kde je to 69 procent.
Podíl obnovitelných zdrojů roste i v případě výroby elektřiny. Loni ve světě činil rekordních 30,3 procenta, což bylo o devět desetin procentního bodu víc než v roce předchozím, uvedl v tomto týdnu institut Ember. Česko i přes aktuální nárůst výroby v obnovitelných zdrojích v porovnání s Evropskou unií ale zaostává. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v Česku činí kolem devatenácti procent.
Na vytápění a chlazení se podíl obnovitelných zdrojů v Česku za dvacet let zvýšil dvouapůlnásobně. Průměrný podíl v Evropské unii je pětadvacet procent, Česko je mírně nad ním. Spolu s tím v Česku klesl objem skleníkových plynů vypuštěných při vytápění domů a bytů, od roku 2010 o devatenáct procent.
Podíl obnovitelných zdrojů energie roste podle dat v celé Evropě. Největší zastoupení mají obnovitelné zdroje při vytápění a chlazení v severských zemích. Švédsko má podíl obnovitelných zdrojů na úrovni 69 procent, Estonsko 65 procent, Litva 61 procent, Finsko 58 procent. Ze zemí mimo Evropskou unii vede Island s více než osmdesátiprocentním podílem.
„Severské země mají dlouhou tradici a obrovskou výhodu ve využití energie z přírodních zdrojů, navíc k vytápění hojně využívají i biomasu. Oproti tomu vyspělé západoevropské země jsou stále do značné míry závislé na uhlí, zároveň se potýkají se starší bytovou zástavbou, která podobně jako v Česku potřebuje renovovat, zateplovat a využívat další prvky, které úniku tepla zabrání,“ uvedl Ondřej Boreš ze společnosti Velux. Pod desetiprocentní úrovní využití přírodních zdrojů jsou například Irsko, Nizozemí či Belgie.
Podíl obnovitelných zdrojů podle expertů dál poroste. Státy Evropské unie se v minulosti zavázaly, že na vytápění a chlazení vzroste mezi roky 2021 a 2025 minimálně o 0,8 procentního bodu ročně a v dalších letech má tempo ještě zrychlit.
Mezi roky 2026 a 2030 má být meziroční tempo růstu podílu 1,1 procentního bodu. Česko chce nárůst popohnat i dotačními programy například na zařízení obnovitelných zdrojů nebo renovace budov.