Zemřel architekt Otakar Binar. Autor ikonických vajíček na Ještědu
Houpací vajíčka. Ikonická křesla spjatá s hotelem Ještěd v Liberci. Snad žádný z hostů je nemohl před pokoji minout. Rarita, kterou vymyslel a stvořil architekt Otakar Binar. Autor originálního interiéru stavby století, jak se horskému vysílači a hotelu přezdívá, v pondělí zemřel. Ve věku nedožitých 93 let.
Otakar Binar byl u založení slavného ateliéru SIAL, který vedl Karel Hubáček. Pod jeho křídly pak získal i svou zřejmě nejslavnější zakázku na tvorbě ještědského mobiliáře. Navrhl všechno, od stolů, zrcadel a světel až po popelníky a zmiňovaná vajíčka, kterým on sám osobně říkal mušličky.
Barevně si pohrával hlavně s černou a bílou, aby co nejvíce ladily k oceli a hliníku, které byly použity při stavbě Ještědu.
Stejně jako Karel Hubáček a další členové SIAL nebyl Binar v komunistické straně. V tehdejším režimu tak byl ateliér pro architekty oázou. Nemuseli si říkat soudruhu a chodit do prvomájového průvodu. To se jim nicméně vymstilo, když se přihlásili do soutěže na český pavilon Expo v Montrealu, kterou vyhráli.
„Byla to taková furiantská akce moje, Ludmily Švarcové a Miroslava Masáka. Všichni nás od toho tenkrát zrazovali, protože to byla ostře sledovaná akce. A měli pravdu. Kamenem úrazu se stalo vystoupení Miroslava Masáka v televizi. Ptali se ho, s kým na projektu spolupracuje. On místo se soudruhem a soudružkou řekl, že se slečnou Švarcovou a panem Binarem. A malér byl na světě,“ vzpomínal před lety v rozhovoru pro web Aktualne.cz Otakar Binar. Od soutěže pak raději odstoupili a od té doby to už to s nimi šlo z kopce.
Když se pak v srpnu v roce 1968 sešli v libereckém bytě sochaře Jiřího Seiferta společně s hercem Janem Třískou a bývalým prezidentem Václavem Havlem, aby se dohodli na rekonstrukci Havlova Hrádečku, vnikla do země cizí vojska.
Namísto projektu pak prý pomáhali Havlovi tisknout protikorupční letáky. A to se jim stalo osudným. Ocitli se na černé listině. Když se pak v roce 1973 otevíral slavnostně Ještěd, jeho ani Hubáčkovo jméno nezaznělo ani jednou. Během normalizace pak SIAL formálně zanikl.
A neveselý osud potkal později i samotný interiér Ještědu. Bývalý vlastník se k němu zachoval macešsky a zbavil se mobiliáře, který nahradil laciným dovozem. Občas si s sebou na „památku“ odnesli něco i hosté. Přitom řada věcí na sobě nesla značku J a emblémy, které vytvořil sklář Karel Wünsch, byly i na jídelním a nápojovém servisu.
Na obnově původních prvků v interiérech pracuje už několik let firma Ještěd, která hotel a vysílač spravuje, a to za přispění veřejnosti, Libereckého kraje i občanského sdružení Ještěd 73.
Do podoby ze sedmdesátých let už se vrátil třeba hotelový salonek nebo bar Avion, kde se zachoval jen barový pult, zázemí s policemi a osvětlení. Z původního nábytku nezůstalo nic, firma tak musela nechat vyrobit repliky. Do své tehdejší podoby se vrátily i některé pokoje hotelu.
Mezi významné práce Otakara Binara patří třeba návrh interiéru kina Máj v Doksech na Českolipsku nebo architektonická řešení Libereckých výstavních trhů.